Zakon Kawalerów Mieczowych COA

Autor:

Poznaniak

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1ae8a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

744 x 833 Pixel (2305 Bytes)

Popis:

Herb Zakonu Kawalerów Mieczowych

Licence:

CC BY-SA 2.5

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 23:28:34 GMT

Relevantní obrázky

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Robert Prummel na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Řád mečových bratří, známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí. Mečoví bratři nastolili na dobytém území dnešního Lotyšska a Estonska svůj řádový livonský stát. Řád existoval v letech 1202–1561, ale mezi lety 1237–1525 byl sloučen s Řádem německých rytířů jako jeho autonomní součást pod názvem Livonský řád; v tomto mezidobí tak hovoříme o „livonské větvi Řádu německých rytířů“ či o „livonských rytířích“. .. pokračovat ve čtení

Stát Řádu německých rytířů, také označovaný jako Německý řádový stát nebo nepřesně „Pruský řádový stát“, zastaraleji „Řádová země Prusy“, byl v dobách středověku rozlehlý teokratický stát církevního Řádu německých rytířů v zemích Pobaltí a s centrem v Prusku. .. pokračovat ve čtení

Rytířské neboli vojenské řády, zřídka se také užívá termínu křižovnické řády, jsou křesťanská rytířská společenství nejčastěji dobročinného charakteru, avšak mnohé z nich se v minulosti věnovaly skutečnému boji. Dělí se na:rytířské (vojenské) duchovní (církevní) řády – vojenské a často současně dobročinné polonezávislé organizace jako např. maltézští rytíři, templáři, němečtí rytíři, rytíři Božího hrobu, rytíři sv. Lazara atd. světské rytířské řády, tzv. velké neboli dynastické řády – např. Řád zlatého rouna, Podvazkový řád, Dračí řád, Řád zvěstování atd., jsou organizace většinou vytvořené panovníky za nějakým účelem, čistě záslužné světské řády, které mají funkci vyznamenání a nositelům dodávají prestiž. .. pokračovat ve čtení

Terra Mariana neboli země Mariina byl oficiální název středověkého Livonska označovaného jako tzv. Staré Livonsko, resp. Livonské konfederace, zprvu volného sdružení a posléze konfederace Livonského řádu a menších státních a správních celků na území zejména dnešního Estonska a Lotyšska .. pokračovat ve čtení

Křižácké státy bylo několik feudálních panství podle západního vzoru, jejichž základy polložili evropští účastníci křížových výprav v Levantě, později v Řecku a ve Středozemním moři. Další státy nacházející se v Pobaltí byly založeny německými křižáky během severních kruciát. Hlavním rysem těchto státních celků byla kolonizace, feudalizace a christianizace dobytých území. Po dobytí se moci ujala evropská šlechta nad místním většinovým obyvatelstvem, to se projevilo výstavbou velkých hradů a příchodem dalších osadníků z Evropy, zpravidla v touze po rozvíjení obchodu, na úkor domácích. Křižácké státy jsou proto považovány za předchůdce zámořských kolonií evropských mocností. .. pokračovat ve čtení

Livonská křížová výprava byla série vojenských operací, jejichž cílem bylo dobytí Livonska, christianizace tamního obyvatelstva a kolonizace území Němci a Dány během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo z pohledu církve ještě nutno christianizovat. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Šiauliai bylo vojenské střetnutí mezi Řádem mečových bratří a pohanskými vojsky Žmuďanů a Zemgalů, k němuž došlo 22. září 1236, pravděpodobně nedaleko dnešního litevského města Šiauliai. Pohanská vojska pod vedením žmuďského vojvody Vykintase dosáhla rozhodného vítězství. Křižácký velitel a velmistr Řádu mečových bratří Volkwin v bitvě padl, spolu s dalšími asi 60 rytíři a dalšími 2700 křesťanskými bojovníky. Baltská armáda naopak ztratila jen 1200 mužů z asi 5000. Byla to první velká porážka křižáků v Pobaltí od zahájení severních křížových výprav. Mečoví bratři, první katolický vojenský řád v Pobaltí, byl v bitvě natolik zdecimován, že mu nezbylo než v roce 1237 požádat o začlenění do Řádu německých rytířů. V jeho rámci je pak znám jako Livonský řád. Bitva inspirovala pohanské povstání Kurů, Zemgalů, Sélů a Osilianů, tedy kmenů, které byly předtím řádem ovládnuty. Během tohoto povstání řád ztratil veškerá území, která dobyl v uplynulých třiceti letech. Od roku 2000 se den vítězné bitvy slaví v Litvě a Lotyšsku jako Den baltské jednoty. .. pokračovat ve čtení