Zeitgenössige Lithografie der Nationalversammlung in der Paulskirche

Autor:

from a contemporary drawing of the Parliament in 1848; after a drawing by Ludwig von Elliot

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1d8b2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3364 x 2229 Pixel (3730290 Bytes)

Popis:

The opening of the Frankfurt Parliament in Frankfurt's Paulskirche in 1848. Coloured, contemporary engraving. View at the President's table, over which the portrait Germania by Philipp Veit emerges.

Komentář k Licence:

Copyright expired

Licence:

Public domain

Credit:

Contemporary lithograph after a drawing by Leo von Elliott. From the German History in Documents site / High quality version

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 16:57:23 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Frankfurtský sněm nebo Frankfurtský parlament byl první sněm demokraticky volených zástupců z členských států Německého spolku, který zasedal od 18. května 1848 do 31. května 1849 v Paulskirche ve Frankfurtu nad Mohanem. Přes 800 poslanců, většinou akademiků, vysokých úředníků a právníků, přijalo návrh poměrně liberální Frankfurtské ústavy, která zřizovala Německé císařství jako konstituční monarchii s dědičným císařem a voleným parlamentem. Rakousko nemělo být jeho součástí, takže role hegemona připadla Prusku. Když pruský král Fridrich Vilém IV. nabízenou korunu odmítl, záměr ztroskotal, návrh ústavy byl ale důležitým krokem na cestě německého sjednocení a ovlivnil i pozdější německé ústavy. Čeští zástupci byli k účasti pozváni, z podnětu Františka Palackého však účast odmítli. Sněmu se nicméně zúčastnilo přes 40 německých poslanců z českých zemí. .. pokračovat ve čtení

Revoluce roku 1848 v Německu byly série bouří, protestů a povstání v Německém spolku, které proběhly v německých státech a také v Rakouském císařství od roku 1848 do 1849. Někdy bývá tato revoluce, jež byla součástí tehdejších revolučních bouří v celé Evropě, označována též jako Březnová revoluce. Vedle nespokojenosti značné části tehdejší společnosti s autokratickou formou vlád v jednotlivých německých zemích představovaly důležité příčiny revoluce též sílící nacionalismus a pangermanismus, přičemž tato hnutí usilovala o vytvoření jednotného německého národního státu. Sociálně slabé skupiny obyvatel se pak během revoluce snažily prosadit zlepšení svých životních podmínek. Po vojenských porážkách vzbouřenců a bezvýsledném zasedání Frankfurtského parlamentu byla revoluce v německých zemích v roce 1849 potlačena. .. pokračovat ve čtení

Felix Maria Vincenz Andreas kníže Lichnovský z Voštic byl slezský šlechtic z rodu Lichnovských z Voštic, poslanec říšského sněmu a frankfurtského parlamentu. .. pokračovat ve čtení