Flag of the Iroquois Confederacy

Autor:

Himasaram, Zscout370

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/104a7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

360 x 216 Pixel (1232 Bytes)

Popis:

Flag of the Iroquois Confederacy, Hiawatha Belt

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

Approximate color shade from [1]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 02 Apr 2024 09:14:56 GMT

Relevantní obrázky

(c) Daniele Schirmo aka Frankie688, CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Válka krále Viléma je název pro americkou odnož devítileté války. Šlo o první ze série imperiálních válek mezi Anglií a Francií v Severní Americe. Je pojmenována po anglickém králi Vilémovi III. Oranžském. Válka probíhala na území kolonií New York, Nová Anglie, Maine, v Akádii, v okolí Montrealu a u Quebecu, hlavního města Nové Francie. K menším střetům došlo i u pevnůstek a obchodních stanic v Hudsonově zálivu. Obecně se boje vyznačovaly především útočnými akcemi typu „udeř, vypleň a uteč“. Jedinou rozsáhlejší vojenskou operací, která mohla mít strategický význam, byl kombinovaný anglický útok na Quebec a Montreal v roce 1690. Postup na Montreal se zastavil kvůli epidemii ještě dříve, než anglické jednotky vůbec dorazily k tomuto městu, střetnutí u Quebecu skončilo pro Angličany porážkou a jejich návrat zpět se změnil téměř v katastrofu. .. pokračovat ve čtení

Hiawatha byl historickým irokézským osvíceným vůdcem, žijícím patrně v 15. či 16. století. Pocházel z mohawského mocného klanu Želv, ale měl vůdčí postavení také u Onondagů. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Benningtonu byla jednou z bitev americké revoluční války. Odehrála se 16. srpna 1777 a americké vítězství v tomto střetnutí bylo důležité i pro následující bitvy u Saratogy, které proběhly v září a říjnu 1777. Došlo k ní v dnešním Walloomsacu ve státě New York, asi 16 km od Benningtonu ve Vermontu. Americké povstalecké jednotky o síle 2000 mužů byly tvořeny především milicemi z New Hampshire a Massachusetts a vedl je generál John Stark. Posíleny byly milicemi z Vermontu vedenými plukovníkem Sethem Warnerem a dále členy pluku Green Mountain Boys. Kolonisté rozhodně porazili část armády generála Johna Burgoyna pod vedením plukovníka Friedricha Bauma, jehož jednotky byly podporované dalšími muži pod vedením plukovníka Heinricha von Breymann. Baumovy jednotky čítající 700 mužů byly složeny převážně z Hesenských, dále z menšího počtu mužů z Brunšviku, Kanaďanů, loyalistů a Indiánů. Burgoyne poslal Bauma a jeho vojáky napadnout Bennington v New Hampshire Grants a získat zde koně, tažná zvířata, a další zásoby. Burgoyne a Baum věřili, že město bude jen lehce bráněno. Netušili o rozmístění Starkových milicí o síle 1500 mužů. Po přestávce v boji kvůli dešti se Starkovi muži zmocnili Baumovy pozice, zajali mnoho mužů a plukovník Baum byl v boji zabit. Když Stark a jeho muži čistili bojiště, dorazily oběma stranám posily a bitva se rozhořela znovu. Warner a Stark znovu porazili Breymannovy posily a způsobili Britům těžké ztráty. Bitva byla pro americkou věc velkým strategickým úspěchem a je považována za jeden z bodů obratu v revoluční válce. Burgoyne ztratil téměř 1000 mužů, přišel o podporu domorodých Američanů, kteří ho po bitvě velmi brzy opustili, a přišel také o tolik potřebné zásoby, koně a tažná zvířata. Všechny tyto faktory přispěly k Burgoynově porážce v bitvě u Saratogy. Vítězství povzbudilo koloniální podporu hnutí za nezávislost a hrálo klíčovou roli při zapojení Francie do války na straně povstalců. Výročí bitvy se ve státě Vermont slaví jako Bennington Battle Day. .. pokračovat ve čtení

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou, Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé. Mezitím v Indii se Britové pokusili o dobytí Bengálska náležejícího k Mughalské říši, tou dobou podporované Francií. Celé střetnutí se ve své době vedlo na velké ploše, v Evropě, Americe, Asii, Africe i na oceánech, a je tudíž právem považováno za první celosvětový válečný konflikt. Někteří historici proto konflikt označují tzv. „Nultou světovou válkou“. Avšak v konečném důsledku byla oběť více než 500 000 vojáků a 320 000–570 000 civilistů zbytečná, jelikož hranice mocností v Evropě, o něž v počátcích tohoto sedmiletého zápolení především šlo, zůstaly ve stavu jako před válkou. .. pokračovat ve čtení

Wampum byl etnický symbolický šperk z organických materiálů, zhotovovaný některými kmeny severoamerických Indiánů, hlavně Algonkiny z Nové Anglie a Irokézy, v 16.–19. století. U Indiánů sloužil především k ozdobným a ceremoniálním účelům, někdy plnil také roli smlouvy. Byl rozšířený po určitou dobu i u evropských kolonistů a v 17.-18. století se v některých částech Severní Ameriky používal jako platidlo. .. pokračovat ve čtení

Mohawkové (Onondowahgah) nebo též „Lidé křemene“ jsou jedni z původních obyvatel Severní Ameriky. Je to kmen, který se kolem 16. století přidal do tzv. Irokézské ligy – uskupení pěti, později šesti, kmenů s podobnou kulturou, jazykem atd. Tím, že se přidali k lize, museli změnit některé své zvyky – například zříct se kanibalismu. Zakladatelé ligy, Hiawatha a Deganawida, tento zvyk zakázali. Jejich území se nachází nejvýchodněji ze všech ostatních kmenů Ligy a také jsou označováni jako „strážci východní brány “. Mohawkové pocházejí původem z Mohawkského údolí : sever státu New York, jih provincie Québec a východ provincie Ontario. Jejich území se nyní nachází kolem jezera Ontario a řeky sv. Vavřince – malý pozůstatek někdejšího území, které sahalo až k řece Mohawk na severu, Zeleným horám Vermontu na západu a na jih od řeky sv. Vavřince. Na západě hraničilo s územím kmene Oneidů. .. pokračovat ve čtení

Pontiacovo povstání byla válka zahájená v roce 1763 volnou konfederací indiánských kmenů a skupin z oblasti Velkých kanadských jezer, Illinois a Ohia. Indiáni se postavili proti politice Velké Británie v tomto regionu po britském vítězství ve francouzsko-indiánské válce (1754–1763). Bojovníci z mnoha různých kmenů se připojili k povstání, aby se pokusili vyhnat britské vojáky a osadníky z území, které Britové získali po sedmileté válce. Válka byla pojmenována po ottawském náčelníkovi Pontiacovi, nejvýznamnějšímu z domorodých vůdců zapojených do konfliktu. .. pokračovat ve čtení