PIA17209-SaturnMoon-Enceladus-CloseFlyby-20151219
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA17209
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4803
During its final close flyby of Saturn's moon Enceladus, NASA's Cassini spacecraft captured this view featuring the nearly parallel furrows and ridges of the feature named Samarkand Sulci.
This view is centered on terrain at 13 degrees north latitude, 336 degrees west longitude. The image was taken with the Cassini spacecraft narrow-angle camera on Dec. 19, 2015, using a spectral filter, which preferentially admits wavelengths of near-ultraviolet light.
The view was acquired at a distance of approximately 8,000 miles (12,000 kilometers) from Enceladus and at a Sun-Enceladus-spacecraft, or phase, angle of 58 degrees. Image scale is 243 feet (74 meters) per pixel.
The Cassini-Huygens mission is a cooperative project of NASA, the European Space Agency and the Italian Space Agency. NASA's Jet Propulsion Laboratory, a division of the California Institute of Technology in Pasadena, manages the mission for NASA's Science Mission Directorate, Washington. The Cassini orbiter and its two onboard cameras were designed, developed and assembled at JPL. The imaging operations center is based at the Space Science Institute in Boulder, Colorado.
For more information about the Cassini-Huygens mission visit http://saturn.jpl.nasa.gov and http://www.nasa.gov/cassini. The Cassini imaging team homepage is at http://ciclops.org.
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Enceladus (měsíc)Enceladus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý. .. pokračovat ve čtení