10 Soviet Invasion of Czechoslovakia - Flickr - The Central Intelligence Agency

Autor:

The Central Intelligence Agency

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2f64

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4048 x 2720 Pixel (1991380 Bytes)

Popis:

Horiaci sovietsky tank v uliciach Prahy

Licence:

Public domain

Credit:

10 Soviet Invasion of Czechoslovakia

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 12 Mar 2024 17:19:46 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-F0417-0001-011 / Kohls, Ulrich / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R90009 / CC-BY-SA 3.0

(c) Zbyšek Sion, CC BY-SA 4.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0603-0036-001 / Koard, Peter / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F051623-0206 / CC-BY-SA 3.0

(c) Ronny Martin Junnilainen, CC BY-SA 3.0

(c) RIA Novosti archive, image #850809 / Vladimir Vyatkin / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27. srpna 1968, který shrnuje výsledek jednání mezi SSSR a ČSSR probíhajícího od 23. do 26. srpna 1968. Celé vedení ČSSR bylo převezeno do Moskvy. Dokument podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. 31. srpna byl protokol přijat ústředním výborem Komunistické strany Československa. Sověty diktované body protokolu znamenaly ideové popření celého pražského jara, přijetí „bratrské pomoci SSSR“ a otevření cesty k budoucí normalizaci, která trvala až do sametové revoluce. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který pokračoval v normalizaci a stal se její přední osobností. .. pokračovat ve čtení

Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany; 5. ledna 1968 se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska států Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy – Vpád vojsk Varšavské smlouvy. Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968, část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po sametové revoluci. .. pokračovat ve čtení

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence, podpořené žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), byly liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro. .. pokračovat ve čtení

Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě. Samostatnosti nabylo 1. ledna 1993 jako nástupnický stát Československa, předtím existovalo jako jedna ze dvou republik československé federace. Navazuje také na více než tisícileté dějiny české státnosti a kultury. Podle své ústavy je Česko parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky, na vrcholu moci výkonné stojí vláda České republiky. .. pokračovat ve čtení

Toman Brod je přední český historik pocházející z pražské židovské rodiny. Ve svých odborných pracích se věnuje převážně novodobým vojenským dějinám, problematice československo-sovětských vztahů, československému odboji na Západě v období druhé světové války, holocaustu a druhé světové válce celkově. Kromě mnoha odborně zaměřených publikací mu vyšla i vzpomínková autobiografická kniha „Ještě že člověk neví, co ho čeká“. .. pokračovat ve čtení

Východní blok bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991). Alternativně byly tyto státy označovány jako státy na východ od železné opony, komunistický tábor, socialistické společenství států a mezi sebou se nazývaly bratrské země. Vojenskou organizací východního bloku byla Varšavská smlouva, hospodářskou organizací Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a obě měly sídlo v Moskvě. .. pokračovat ve čtení

Roky 1960–1969, souhrnně zvané 60. léta 20. století, jsou obdobím určitého uvolnění v politice i v kultuře, které se projevuje mimo jiné:politickým osamostatněním mnoha bývalých evropských kolonií kulturní a společenskou revoltou mládeže, rozčarovanou konzumním způsobem života svých rodičů přestavba evropských zemí a jiných území poničených 2. světovou válkou je převážně dokončena, sanace dluhů pokračuje pokračuje rovnováha moci světa bipolárně rozděleného mezi dvě supervelmoci, USA a SSSR Studená válka mezi nimi pomalu nabírá na intenzitě stejně jako jaderné zbrojení a dobývání vesmíru války a konflikty: Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa - 1968zažehnuta válka ve Vietnamu, která po svém skončení od poloviny následující dekády zanechá v myslích Američanů „syndrom“ Šestidenní válka z roku 1967 dala jasné obrysy vzájemnému vztahu Izraele a okolních arabských zemí na Blízkém východě a jejich válce. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa potlačila liberalizaci režimu v Československu a uvrhla zemi do éry normalizace. růst objemu dopravy Spojené státy jsou největším producentem ropy na světě, ale začínají se objevovat, zkoumat a připravovat nová ropná naleziště na Blízkém východě hnutí hippies sexuální revoluce vzestup popularity drog mezi mládeží pokračuje pozvolná změna postoje k apartheidu a rasové segregaci růst saturace televizního vysílání Nová vlna v umění, zejména kinematografii .. pokračovat ve čtení