Justinian mosaik ravenna

Autor:

Bender235

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/3475

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

705 x 497 Pixel (172557 Bytes)

Popis:

Court of Emperor Justinian with (right) archbishop Maximian and (left) court officials and Praetorian Guards; Basilica of San Vitale in Ravenna, Italy.

Licence:

Public domain

Credit:

German Wikipedia, original upload 13. Mai 2005 by Bender235

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 09:14:37 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001857-0012 / Brodde / CC-BY-SA 3.0

(c) Gegart na projektu Wikipedie v jazyce ruština, CC BY 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 101I-164-0368-04 / Jesse / CC-BY-SA 3.0

(c) I, PHGCOM, CC BY-SA 3.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus, známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti. Ve starší literatuře je někdy označován rovněž jako Justinián Veliký. .. pokračovat ve čtení

Po zániku západořímské říše převzala byzantská říše plně postavení nejvýznamnějšího centra nejen politického a hospodářského charakteru, ale také centra kultury a vzdělanosti tehdejšího civilizovaného světa. Kulturní těžiště antického světa spočívalo na helenizovaném východě, kam se obracel také Řím. Obyvatelstvo východní části římské říše bylo sice po etnické stránce velmi rozmanité, ale jednotícím „nadnárodním“ prvkem se tu stala řecká kultura a vzdělanost. V posledních staletích římského impéria byla kultura východu i západu ovlivněna formujícím křesťanským učením, jehož kolébkou byl rovněž východ. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. Historický vývoj této oblasti je písemně doložen již od 2. tisíciletí př. n. l. Avšak již v 7. tisíciletí př. n. l. nacházíme na řeckém území první neolitické osady. Z rozvoje kultury a hospodářství se zpočátku těšila zejména Kréta, kde se tamní mínojská civilizace již vyznačovala stavbou paláců, kolem nichž vyrůstala menší města a které byly sídlem místních vládců. Po úpadku Kréty nastoupila, nyní již v pevninském Řecku, kultura mykénská. Zdejší vládci často bojovali mezi sebou, ve společnosti panovaly značné sociální rozdíly. Mykénská kultura padla za oběť nájezdům mořských národů a Dórům, kteří se zde spolu s dalšími kmeny usadili. Následný hospodářský a kulturní úpadek je označován jako temné období. .. pokračovat ve čtení

Římská říše neboli Římské impérium, česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy. Název byl zaveden po smrti Caesara císařem Oktavianem Augustem, který přijal titul imperátora. Hlavním městem říše byl Řím. Roku 395 se impérium rozdělilo na západořímskou říši a východořímskou říši zvanou později Byzantská říše. .. pokračovat ve čtení

Římsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp. Východořímskou říší a Novoperskou (Sásánovskou) říší, které v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století představovaly dominantní mocnosti Středomoří a Středního východu. Zahraničněpolitické vztahy mezi těmito pozdněantickými státy nabývaly převážně konfrontačního rázu, ačkoli se vyskytly i dlouhodobější fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století. .. pokračovat ve čtení