Flagge Fürstentum Schaumburg-Lippe
|
Tento obrázek jednoduchého geometrického tvaru nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo. |  |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.jpg)
Relevantní články
Knížectví Schaumburg-LippeSchaumburg-Lippe, také jako Lippe-Schaumburg, byl německý mikrostát v letech 1647–1918 na území dnešní spolkové země Dolní Sasko, celým názvem Schaumbursko-lippské knížectví, do roku 1807 byl hrabstvím náležící ke Svaté říši římské. Vzniklo oddělením se od hrabství Schaumburg, s nímž posléze sdílelo některé instituce a které bylo součástí Hesensko-Kasselska. Po zániku Svaté říše římské se knížectví stalo členem Rýnského a poté Německého spolku, nakonec se stalo součástí Německé říše. Zaniklo roku 1918 během listopadové revoluce a roku 1946 byla oblast bývalého knížectví zahrnuta do Dolního Saska. .. pokračovat ve čtení
Schaumburg-LippeSchaumburg-Lippe nebo také Lippe-Schaumburg byl stát v Dolním Sasku, který vznikl roku 1647 jako hrabství, později roku 1807 se stal knížectvím a nakonec roku 1918 republikou : hrabství a poté knížectví Schaumburg-Lippe – zaniklá německá monarchie v letech 1647–1918 Svobodný stát Schaumburg-Lippe – bývalá republika Německa v letech 1918–1946 .. pokračovat ve čtení
Prusko-rakouská válkaPrusko-rakouská válka byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmecké řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem. .. pokračovat ve čtení
Tituly a vyznamenání Kristiána X.Kristián X., král dánský a islandský, obdržel během svého života řadu národních i zahraničních řádů a titulů. V letech 1912 až 1947 byl velmistrem dánských řádů a v letech 1918 až 1944 velmistrem i islandských řádů. .. pokračovat ve čtení
Německý spolekNěmecký spolek, též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států v letech 1815–1866. V roce 1815 se rozkládal na 630 100 km² a měl 29,1 mil. obyvatel. .. pokračovat ve čtení
Německé císařstvíNěmecké císařství byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918. Císařství bylo založeno ve Versailles u Paříže během prusko-francouzské války 1. ledna 1871, kdy se německé jižní státy s výjimkou Rakouska připojily k Severoněmeckému spolku a vstoupila v platnost nová ústava, která změnila název spolkového státu na Německou říši a zavedla titul německého císaře pro Viléma I., pruského krále z dynastie Hohenzollernů. Hlavním městem zůstal Berlín a pruský ministerský předseda Otto von Bismarck se stal kancléřem, předsedou vlády. .. pokračovat ve čtení
Sedmiletá válkaSedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou, Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé. Mezitím v Indii se Britové pokusili o dobytí Bengálska náležejícího k Mughalské říši, tou dobou podporované Francií. Celé střetnutí se ve své době vedlo na velké ploše, v Evropě, Americe, Asii, Africe i na oceánech, a je tudíž právem považováno za první celosvětový válečný konflikt. Někteří historici proto konflikt označují tzv. „Nultou světovou válkou“. Avšak v konečném důsledku byla oběť více než 500 000 vojáků a 320 000–570 000 civilistů zbytečná, jelikož hranice mocností v Evropě, o něž v počátcích tohoto sedmiletého zápolení především šlo, zůstaly ve stavu jako před válkou. .. pokračovat ve čtení