Austria hungary 1911

Autor:

William Robert Shepherd

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/95cd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1521 x 1155 Pixel (1844033 Bytes)

Popis:

"Distribution of Races in Austria-Hungary" from the Historical Atlas by William R. Shepherd, 1911. Actually showing language distribution.

Licence:

Public domain

Credit:

www.lib.utexas.edu

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 20 Mar 2024 18:30:39 GMT

Relevantní obrázky

(c) RIA Novosti archive, image #848095 / U. Ivanov / CC-BY-SA 3.0

(c) You must make credit to author of this image for using this image elsewhere., CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Austroslavismus byl politický koncept a program, který měl řešit problémy Slovanů v Rakouském císařství a později v Rakousku-Uhersku. .. pokračovat ve čtení

Uhersko či Uhry, oficiálním názvem Uherské království, byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska, Rakouska, Polska, Ukrajiny, Srbska, Chorvatska a Slovinska (Zámuří). .. pokračovat ve čtení

Česká národnostní menšina na Slovensku je označení obyvatel Slovenska, kteří se hlásí k české národnosti. Podle výsledků slovenského sčítání lidu žilo v roce 2011 na Slovensku 30 367 osob deklarujících českou národnost, Česká národnostní menšina je tak čtvrtou nejpočetnější národnostní menšinou na Slovensku, po maďarské, romské a rusínské. .. pokračovat ve čtení

Předlitavsko neboli Rakousko byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní. Tvořila jej většina koruních zemí habsburské monarchie. Její druhá část, Uhersko nebo přesněji Země Koruny svatoštěpánské, byla nazývána Zalitavsko (Translajtánie). .. pokračovat ve čtení

Dějiny Slovenska zahrnují nejen historii dnešní Slovenské republiky, ale též států, které se na jejím území rozkládaly v minulosti. Nejstarší lidské osídlení bývá na Slovensku kladeno do období před zhruba 250 000 lety. První doklady o přítomnosti homo sapiens sapiens jsou na slovenském území z období mladého paleolitu, tedy přibližně z let 40 000 až 13 000 př. n. l.. Prvním známým a písemnými prameny doloženým národem, který osídlil území Slovenska, byli Keltové, kteří ve druhé polovině 4. století př. n. l. obsadili oblast Panonské pánve a osídlili i dnešní jihozápadní Slovensko. Na přelomu 2. a 1. století př. n. l. pak tuto oblast obsazovaly germánské kmeny. Germáni se i na území Slovenska střetávali s Římskou říší, jejíž hranice známá jako Limes Romanus zde kopírovala tok Dunaje. Během stěhování národů se na Slovensku na určitou dobu usadily též kmeny Svébů, Hunů, Ostrogótů, Langobardů, Gepidů a od druhé poloviny 5. století se zde dominantním etnikem stali Slované. .. pokračovat ve čtení

Území Ukrajiny bylo nejméně 44 000 let obýváno Neandrtálci. Prehistorická Ukrajina byla jako součást pontské stepi důležitým faktorem v kulturním kontaktu mezi Evropou a Asií, a to včetně období eneolitu, doby bronzové, expanze indoevropských jazyků a domestikace koně. .. pokračovat ve čtení

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému. Vznikly v průběhu mladších třetihor, patří tedy k mladým evropským pohořím. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě je Vídeňská pánev a Karnuntská brána oddělují od Alp, ze severu jsou obklopeny vněkarpatskými sníženinami, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, plynule přecházejí v Balkanidy. Vnější pásmo je tvořeno z flyšových příkrovů, centrální pásmo hlubinnými vyvřelinami a vápenci, vnitřní pak povrchovými vyvřelinami, pozůstatky třetihorního vulkanismu. Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200–210 tisíc km², celá Karpatská oblast s přilehlými pánvemi, nížinami a pahorkatinami pak 530 tisíc km². Délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata je zhruba 1 450–1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší bod Karpat je Gerlachovský štít ve slovenských Vysokých Tatrách s výškou 2 654 m n. m. Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v rumunských Jižních Karpatech s řetězcem masivů Retezat, Parâng, Fagaraš a Bucegi, které přesahují 2 500 metrů; jinak má většina Karpat spíše ráz lesnatých středohor. Nad hranicí lesa se nachází asi 5 % rozlohy pohoří; části trvale nad sněžnou čarou ani ledovce zde nejsou. .. pokračovat ve čtení