Sir Francis Drake And His Coat Of Arms


Autor:
NeznámýUnknown author
Formát:
2048 x 1178 Pixel (1399276 Bytes)
Popis:
Sir Francis Drake with coat of arms (Unknown artist).
Komentář k Licence:
Public domain Grufo, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově.

V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě:
Grufo poskytuje komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.

Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 23 Mar 2025 17:25:35 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Alžbětinská éra

Alžbětinská éra je epocha dlouhé vlády královny Alžběty I. v Anglii (1558–1603), kterou historici často označují za zlatý věk anglických dějin. Jde o období důležité pro identitu Anglie i Británie a není náhodou, že symbolická postava Britannia vznikla roku 1572. Éra je vnímána jako doba kulturního rozkvětu, renesanční lehkosti, anglické námořní expanze a vojenského triumfu nad Španělskem, do té doby hlavní evropskou mocností. Kulturní rozkvět bývá vyzdvihován nejvíce, zejména v oblasti dramatu, ale i literatury a částečně též ve vědě. Anglie měla v tomto období centralizovanou, dobře organizovanou a efektivní vládu, která byla z velké části výsledkem reforem Jindřicha VII. a Jindřicha VIII. Pevnost trůnu byla posilována Alžbětiným nemilosrdným potíráním jakéhokoli odporu. Z ekonomického hlediska začala země velmi těžit z nového jevu transatlantického obchodu a také z neustálých krádeží španělských a portugalských pokladů, zejména díky korzárské činnosti Francise Drakea a Johna Hawkinse. Oceňována je také Alžbětina fiskální politika, královna vymazala státní dluh a přivedla státní rozpočet do přebytků. Dokázala to i při snížených daních, neboť se mohla opřít o kořistění korzárské a kolonialistické. Alžběta byla otevřena i novým formám obchodu a finančnictví. Počet obyvatel Londýna se za její vlády zdvojnásobil. Nikdy během ní nedošlo k hladomoru, i proto, že se Anglie otevírala potravinám z Nového světa (brambory). Ačkoli hygienická situace anglických měst zůstávala katastrofální a černá smrt řádila jako v předchozích obdobích, historikům se podařilo prokázat razantní snížení dětské úmrtnosti za Alžbětiny vlády. Pokrok byl zjevný v ženské otázce – španělští a italští návštěvníci Anglie pravidelně, byť někdy jízlivě, komentovali svobodu, které se ženy v Anglii těšily, na rozdíl od jejich domovské kultury. Anglie měla v alžbětinské éře více vzdělaných žen z vyšších tříd, než bylo běžné kdekoli jinde v Evropě. Podílela se na tom i Alžbětina adorace mateřství a její vystupování jako matky či manželky anglického lidu. Zdůrazňován je ale také relativní vnitřní mír. Jemu předcházely války růží v předchozím století a náboženské spory na počátku 16. století a následovala ho krvavá anglická občanská válka ve století sedmnáctém. Spory mezi protestanty a katolíky byly zahlazeny náboženským vyrovnáním z dílny samotné královny Alžběty a parlament v její době ještě nebyl dostatečně silný, aby se postavil královskému absolutismu. Vnitřní mír také kontrastoval se situací v jiných velkých evropských zemích. Alžběta vedla v zásadě mírovou politiku i navenek, když utlumila války s Francií, nicméně existoval zde koloniální konflikt se Španělskem. .. pokračovat ve čtení