Kašpar I. z Nostic

Kašpar I. z Nostic
Rodový erb Nosticů
Rodový erb Nosticů
Narození1430
Úmrtí1490 (ve věku 59–60 let)
Povolánívojsko
ChoťSabina z Gerštorfu
DětiHertvík z Nostic
Jiří z Nostic
Ota z Nostic-Ullersdorfu
PříbuzníJan Nostic (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašpar I. z Nostic-Čochy (německy Kaspar I. von Nostitz-Tzschocha, * před rokem 1430 - kolem 1490) byl žoldnéřský vůdce na straně německých rytířů ve třináctileté válce, později byl hejtmanem ve Zhořelci a Budyšíně a slezským polním hejtmanem.

Původ

Kašpar z Nostic pocházel z lužického šlechtického rodu Nosticů s majetky v Horní Lužici a ve Slezsku, které tehdy byly obě součástí Českého království.

Život

Ve službách Zaháňských

Od roku 1439 byl zapojen do sporu o nástupnictví v Hlohovsku. Ve stejném roce se rodina Nosticů vzdala svého domova předků na zámku Kytlice, včetně panství Nostice, které dalo jméno celému rodu. Roku 1451 získali také hrad Čochu, který předtím zpustošili husité, podle kterého se Kašpar psal.

Hrad Čocha z břehu řeky

Ve službách německých rytířů

Kašpar z Nostic byl v mládí nejprve panošem a později rytířem. Roku 1454 najal žoldnéře a společně s vévodou Rudolfem Zaháňským vtáhl do Pruska na pomoc řádu německých rytířů proti Polsku. Oddíly Kašpara z Nostic byly rekrutovány ve Slezsku a Lužici a on sám je v kronikách označován jako jeden z armádních hejtmanů v bitvě u Chojnic (1454). Ta i navzdory zabití Rudolfa Zaháňského skončila vítězstvím řádu. Nostic později převzal velení důležité chojnické posádky. Spolu se svým krajanem Fritzem z Rabenecku ovládl Pomořsko a úspěšně bojoval s Gdaňskými, kteří byli nakonec rozdrceni v bitvě u Světína. Chojnicd udržel pro Řád německých rytířů až do konce třináctileté války. Během této doby byl několikrát zraněn.

V roce 1466 po tříměsíčním obléhání a poté, co bylo v Toruni již dříve oznámeno příměří, které později vedlo k Toruňskému míru, však město odevzdal Polákům.

Dlouhá válka nebyla pro nájemné žoldáky výhodná, protože řádový stát nemohl vojákům platit žold a ani Nostic nedostal slíbenou mzdu, přestože investoval vlastní jmění. Ze Slezska přivezl alespoň čtyři děla.

Ještě předtím, během přestávky v pruské válce v roce 1464, dočasně vstoupil do služeb Vratislavi proti utrakvistickému králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 se stal hejtmanem Zhořelce a partyzánem nepřátelského krále Matyáše Korvína v Horní Lužici. V následujícím desetiletí se zúčastnil války mezi Jiřím z Poděbrad a Korvínem, která trvala až do roku 1479. Pro katolíky neexistovala alternativa k Jednotě zelenohorské. Ve státních funkcích byl považován za dobrého řečníka.

Místní patriot

Ačkoli byl do té doby věrným Korvínovým příznivcem, kritizoval ho za centralizaci moci a plány připojení. Roku 1471 proto marně protestoval proti jmenování vévody Fridricha I. Lehnického hejtmanem Horní Lužice. V roce 1488 se mu však podařilo zmařit připojení země k Uhersku, o které usiloval královský právník Jiří ze Steinu.

Závěr života

Kašpar I. z Nostic-Čochy zemřel pravděpodobně v roce 1490.

Rodina a potomci

Kašpar (též latinsky Caspar) I. je považován za prapředka rothenburské linie Nosticů. Se svou manželkou Sabinou z Gerštorfu měl tři syny:

  • Hartvík z Nostic, pán na Rottenburgu, ⚭ NN z Metzradu
  • Jiří z Nostic († 1510) pán z Čochy, ⚭ Voršila z Klüxa a Hennersdorfu
  • Ota z Nostic, pán na Gottě

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaspar von Nostitz (Hauptmann) na německé Wikipedii.

Literatura

  • Marian Biskup, Druga faza wojny trzynastoletniej (1462-1466). [Druhá fáze třináctileté války 1462–1466], in: Gerard Labuda (ed.), Historia Pomorza. [Historie Pomořanska], Wydawnictwo Poznańskie, Poznań 1972
  • Marian Biskup, Trzynastoletnia wojna z Zakonem Krzyżackim 1454-1466, Wydawnictwo M.O.N., Kołobrzeg 1967
  • Ferdinand Heinrich Grautoff (ed. ): Chronik des Franziskaner Lesemeisters Detmar nach der Urschrift und mit Ergänzungen aus anderen Schriften. Svazek 2, Perthes, Hamburg 1830
  • Jan Długosz: Jana Długosza Kanonika Krakowskiego Dziejów Polski ksiąg, Tom. 5, kniha 12, s. 331-334
  • Johann Samuel Ersch a Johann Gottfried Gruber: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künst, Leipzig 1836
  • Historická komise pro Slezsko (vyd.): Geschichte Schlesiens. Svazek 1, Sigmaringen 1988, ISBN 3-7995-6341-5, s. 207
  • Theodor Hirsch, Max Toeppen, Ernst Strehlke: Scriptores rerum Prussicarum. Die Geschichtsquellen der preußischen Vorzeit bis zum Untergang der Ordensherrschaft. Svazek 3–5, Lipsko 1861–1874.
  • Hermann Knothe: Geschichte des Oberlausitzer Adels und seiner Güter, Lipsko 1879
  • Gert von Pistohlkors: Deutsche Geschichte im Osten Europas: Baltische Länder, Siedler Verlag, Berlin 2002, ISBN 3-88680-774-6
  • Johannes Voigt, Geschichte Preußens: Von den ältesten Zeiten bis zum Untergange der Herrschaft des Deutschen Ordens. Königsberg 1838.
  • Hermann Markgraf
  • Constantin von Wurzbach Nostitz auf Tschochau, Kaspar von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, s. 396.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zamek Czocha rzeka.jpg
Autor: Rafał Konieczny, Licence: CC BY-SA 4.0
Czocha (Tzschocha) Castle, Lusatia, Poland
Nostitz.jpg
Coat of arms of Nostitz family from Siebmachers Wappenbuch