Rodinný hřbitov Dobrzenských

Rodinný hřbitov Dobrzenských
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecChotěboř
Zeměpisné souřadnice49°43′49,36″ s. š., 15°40′56,67″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodinný hřbitov Dobrzenských je ohrazené pohřebiště chotěbořské větve hraběcího rodu Dobrzenských z Dobrzenicz (Dobřenských z Dobřenic) v Chotěboři v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se přibližně jeden kilometr na severovýchod od chotěbořského zámku na mírném návrší ve výšce téměř 480 metrů nad mořem. Směrem od rybníka Obora vede ke hřbitovu alej. Hřbitov byl určen pro majitele chotěbořského velkostatku a zámku, který se dostal do vlastnictví Dobrzenských prostřednictvím sňatku Jana Josefa II. Dobrzenského z Dobrzenicz (1812–1869) s Marií Bedřiškou Vančurovou z Řehnic (1814–1847).[1][pozn. 1]

Na hřbitově se pohřbívá od konce 19. století. Kromě několika stromů a keřů je dominantou hřbitova kamenný kříž, v dolní části ozdobený rodovým erbem, a za ním kamenná lavička. Nacházejí se na konci hřbitova v jeho ose.

Seznam pohřbených

Na rodinném hřbitově bylo pochováno osm členů Dobrzenských. Seznam vychází z nápisů na náhrobcích.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[2][3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Dobrzenských z Dobrzenic, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Přestože český kronikář a fabulátor Václav Hájek z Libočan klade vznik rodu k roku 781, pocházejí první historické zmínky ze 14. století.[4] V roce 1744 byli bratři Václav Petr (1710–1783), František Karel (1713–1755) a Jan Josef I. Dobrzenský z Dobrzenicz (1721–1796) povýšeni do stavu svobodných pánů.[4] V roce 1906 byl rod povýšen do hraběcího stavu. Zde jsou generace počítány od Jana I. Dobrzenského z Dobrzenicz († asi 1408). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.15.Ludvík Dobrzenský z Dobrzenicz31. 1. 1844Jan Josef II. Dobrzenský z Dobrzenicz
19. 7. 1812 Praha – 25. 12. 1869 Chotěboř		Pohřben 23. 5.1898.[5]Majitel usedlosti v Rochňovci.[5] Mladší bratr Jana Václava II. (č. 3). Zemřel ve věku 54 let na trombózu mozkových tepen následkem rozedmy plic.[5]
21. 5. 1898 Chotěboř[5] (Rochňovec)Marie Bedřiška Vančurová z Řehnic
6. 3. 1814 Chotěboř – 19. 2. 1847
2.16.Jaroslav Dobrzenský z Dobrzenicz16. 4. 1872 ChotěbořJan Václav II. Dobrzenský z Dobrzenicz (č. 3)
Nejprve pohřben v Haliči, po převozu pohřben 2. 5. 1916 na rodinném hřbitově v Chotěboři královéhradeckým biskupem Josefem Doubravou.[6]Komtur řádu maltézských rytířů, c. k. rytmistr 6. pluku dragounů.[6]
8. 9. 1914 padl u osady Ričky (Rzyczki, politický okres Rava-Ruska, Halič)[6] v bitvě o LvovAlžběta Josefa Kottulinská z Kottulinu (č.4)
3.15.Jan Václav II. Dobrzenský z Dobrzenicznebo 28. 3. 1841 ChotěbořJan Josef II. Dobrzenský z Dobrzenicz
19. 7. 1812 Praha – 25. 12. 1869 Chotěboř		1. 5. 1869 Štýrský Hradec:
Alžběta Josefa Kottulinská z Kottulinu (č. 4)		Pohřben 18. 1. 1919 na vlastním hřbitově.[7]Dne 21. února 1906 byl povýšen do rakouského hraběcího stavu,[pozn. 2] c. k. komoří (1879) a tajný rada (1898). Doživotní (1895) a dědičný člen Panská sněmovna rakouské Říšské rady (1912), poslanec Českého zemského sněmu.[8] Genealog.[1] Majitel statků Chotěboř a Nejepín.[8] Zemřel ve věku 77 let na marasmus senilis.[7]
14. 1. 1919 Chotěboř[7]Marie Bedřiška Vančurová z Řehnic
6. 3. 1814 Chotěboř – 19. 2. 1847
4.(15.)Alžběta Josefa Kottulinská z Kottulinu24. 3. 1850 Štýrský HradecJosef Kottulinský z Kottulinu
1. 5. 1869 Štýrský Hradec:
Jan Václav II. Dobrzenský z Dobrzenicz (č. 3)		Pohřbena 8. 2. 1929.[9]Dáma Řádu hvězdového kříže (1872) a palácová dáma,[10] obětavá propagátorka zdravotnictví.[1] Zemřela ve věku 78 let na arteriosclerosis - paralysis cordis.[9]

Narodily se jí následující děti:

4. 2. 1929 Chotěboř[9]Adelheid z Attemsu
5.16.Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenicz29. 4. 1870 ChotěbořJan Václav II. Dobrzenský z Dobrzenicz (č. 3)25. 4. 1907 Štýrský Hradec: Rosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu
17. 5. 1879 Bad Gleichenberg – 2. 9. 1967 Bad Gleichenberg		C. k. komoří (1894), poslanec Českého zemského sněmu, československý štábní kapitán, předseda českého Jockey Klubu.[10] Majitel statku Chotěboř.[10] Signatář šlechtické deklarace o sounáležitosti s českým národem ze září 1939. Manželka byla pohřbena na hřbitově v Bad Gleichenbergu.[12]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Elisabeth (Alžběta, 1909–1989; pohřbena na hřbitově v Bad Gleichenbergu[12])
  • 2. Jan Nepomuk Maxmilián (1911–1996; č. 6)
  • 3 Anna Marie, provd. Stubenberg (1912–2008; pohřbena na hřbitově v Bad Gleichenbergu[12])
13. 4. 1947 ChotěbořAlžběta Josefa Kottulinská z Kottulinu (č. 4)
6.17.Jan Nepomuk Maxmilián Dobrzenský z Dobrzenicz19. 6. 1911 ChotěbořJan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenicz (č. 5)22. 8. 1945 Dolní Beřkovice:
Leopoldina Lobkowiczová (č. 8)		Signatář šlechtické deklarace o sounáležitosti s českým národem ze září 1939. Jeho kenotaf se nachází na Římskokatolickém hřbitově sv. Antonína Paduánského (St. Anthony of Padua Roman Catholic Cemetery) v Haliburtonu.
7. 2. 1996 Havlíčkův BrodRosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu
17. 5. 1879 Bad Gleichenberg – 2. 9. 1967 Bad Gleichenberg
7.(18.)Diana Hoppenot27. 8. 1945 Montfort-l'Amaury, FrancieRoger Hoppenot
29. 3. 1974 Paříž:
Jan Josef IV. Dobrzenský
* 14. 6. 1946 Praha		Narodily se jí následující děti:
  • 1. Anna Clotilde, provd. Gravier de Vergenes (* 1976)
  • 2. Jan Václav III. (* 1977)
  • 3. Leopoldine (* 1982)
  • 4. Sophie (* 1983)
24. 12. 2018Elisabeth de Cadoine de Gabriac
8.(17.)Leopoldina Lobkowiczová (dolnobeřkovická linie)14. 11. 1926 Dolní BeřkoviceLeopold z Lobkowicz
7. 7. 1888 Dolní Beřkovice – 15. 5. 1933 Praha		22. 8. 1945 Dolní Beřkovice:
Jan Nepomuk Maxmilian Dobrzenský z Dobrzenicz (č. 6)		Dáma Maltézského řádu.[10] Její kenotaf se nachází na Římskokatolickém hřbitově sv. Antonína Paduánského (St. Anthony of Padua Roman Catholic Cemetery) v Haliburtonu.[13]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jan Josef IV. (* 1946)
  • 2. Zdislava, provd. Crombie (rozv.; * 1947)
  • 3. Helene (* 1948)
  • 4. Marguerite (* 1952)
  • 5. Karel Kunata (1955–1980, pohřben na Římskokatolickém hřbitově sv. Antonína Paduánského v Haliburtonu[14])
18. 3. 2021 Haliburton, Ontario, KanadaFranziska von Montenuovo
22. 8. 1893 Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 3. 11. 1972 Wels

Podle uložení

lavička
kříž
4. Alžběta Josefa, roz. Kottulinskávstup5. Jan Josef III. Dobrzenský
3. Jan Václav II. Dobrzenský6. Jan Maxmilian Dobrzenský
8. Lepoldina, roz. Lobkowiczová
2. Jaroslav Dobrzenskýmísto pro Jana Josefa IV. Dobrzenského
7. Diana, roz. Hoppenot
1. Ludvík Dobrzenský

Další pohřbení v Chotěboři

V Chotěboři byly pohřbeny i následující osoby.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
9.17.Alžběta Dobrzenská z Dobrzenicz21. 8. 1909 NiepolomiceOtokar Dobrzenský z Dobrzenic
11. 5. 1871 Chotěboř – 15. 6. 1952 Chotěboř		Pohřbena 4. 9. 1911.[15]Vnučka Adolfa z Brudermannu a Amálie Strzygowské.[11] Zemřela vě věku dvou let na zápal plic.[15]
2. 9. 1911 Chotěboř[15]Gisela z Brudermannu
18. 12. 1886 Podgórze, Krakov – 23. 7. 1970 Vídeň

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Sňatek se konal 5. října 1836 v Chotěboři. Marie Bedřiška byla dcerou Josefa Jáchyma svobodného pána Vančury z Řehnic a Marie Františky La Motte-Frintroppe.[2]
  2. ↑ V roce 1906 byli do hraběcího stavu povýšeni i bratři Antonín Jindřich (1889–1915) a Jindřich Dobrzenský (1892–1945) z potštejnské větve.[1]
  3. ↑ Karel Kunata (16. 9. 1877 Chotěboř – 3. 10. 1939 Neudau) byl v roce 1905 adoptován svou tetou Theodorou Kottulinskou, rozenou Mayr-Melnhof (1857–1936), dne 8. srpna 1905 byl povýšen do rakouského hraběcího stavu a přijal jméno Kottulinsky z Kottulinu, (Krzischkowitz) a Dobrzenicz.[1][2][11]

Reference

  1. ↑ a b c d e MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 71. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  2. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Dobrzenských 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-20 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 113–116. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  4. ↑ a b Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, s. 70
  5. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1884–1929, rok 1898, Chotěboř, sign. 8291, pag. 208 [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1929, rok 1916, Chotěboř, sign. 8291, pag. 473 [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1929, rok 1919, Chotěboř, sign. 8291, pag. 513 [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 113 a 115
  9. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1929, rok 1929, Chotěboř, sign. 8291, pag. 610 [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 115
  11. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 116
  12. ↑ a b c Bad Gleichenberg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Leopoldina “Leo” Lobkowicz Dobrzensky [online]. Find a Grave [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Carolus Canutus Filius “Charles” Dobrzensky [online]. Find a Grave [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1929, rok 1911, Chotěboř, sign. 8291, pag. 400 [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“