BSicon xABZg+r
Relevantní obrázky
Relevantní články
Železniční trať Ústí nad Labem – ChomutovŽelezniční trať Ústí nad Labem – Chomutov je dvoukolejná, elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy. Její součástí je Mostecký a Ervěnický koridor v úseku Most–Chomutov. Trať byla postavena s přestávkami mezi lety 1856–1870 společností Ústecko-teplická dráha pro dopravu uhlí z Mostecké pánve a osobní dopravu napříč českou stranou Podkrušnohoří. Později byla i zdvoukolejněna a zkapacitněna pro zvýšení objemu dopravy. Pro odlehčení provozu na přetížené hlavní trati mezi Ústím nad Labem a Teplicemi vznikla v letech 1872–1874 další jednokolejná trať z Trmic do Bíliny, vedená údolím řeky Bíliny. Koncem 19. století šlo o jednu z nejvytíženějších tratí v celém Rakousku-Uhersku. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Brno–TišnovŽelezniční trať Brno–Tišnov byla jednokolejná místní dráha o délce 28,4 km spojující Tišnov na okraji Českomoravské vrchoviny s největším moravským městem Brnem. Celá trať byla zprovozněna v roce 1885 soukromou Rakouskou společností státní dráhy (StEG), která ji provozovala do roku 1909, kdy byla zestátněna a kdy provoz převzaly rakouské státní dráhy kkStB. Od roku 1918 provoz zajišťovaly Československé státní dráhy. V roce 1939 byla zahájena stavba zcela nové, dvojkolejné rychlíkové trati, která měla spojit Brno s Havlíčkovým Brodem právě přes Tišnov. K jejímu otevření došlo v roce 1953 a tehdy byla „stará Tišnovka“ mezi Brnem-Královým Polem a Tišnovem zrušena. Na městském úseku do Králova Pole jezdily osobní vlaky až do roku 1962. V současnosti jsou některé krátké části „staré Tišnovky“ využívány jako vlečky, většina spodku dráhy je dodnes zachovaná. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Velká Kraš – Vidnava – NysaŽelezniční trať Velká Kraš – Vidnava – Nysa je jednokolejná regionální trať. Provoz v úseku Velká Kraš – Vidnava byl zahájen v roce 1897. Pokračování trati v úseku Vidnava – Nysa bylo dáno do provozu 8. května 1912. V důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce byla 8. května 1945 zastavena veškerá přeshraniční doprava a v roce 1974 byl hraniční úsek zrušen. Od 11. prosince 2010 je na této trati zastavena pravidelná osobní doprava. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/RakovníkŽelezniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a Milostína na chomutovské větvi. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad SázavouŽelezniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou byla jednokolejná místní dráha o délce 33 km spojující dvě města na Českomoravské vrchovině, Havlíčkův Brod se Žďárem nad Sázavou. Zprovozněna byla v roce 1898, o sedm let později na ni ve Žďáru navázala lokálka do Tišnova. Původní trať mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem byla v provozu do roku 1953, kdy byla uvedena do provozu nová hlavní trať z Brna do Havlíčkova Brodu, která ji nahradila. V úseku mezi Přibyslaví a Sázavou byla však nadále využívána jako vlečka, v letech 1997–2006 i s příležitostným provozem nostalgických vlaků. Poté byla snesena i tato část, místo níž vznikla cyklostezka. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Chomutov–ChebŽelezniční trať Chomutov–Cheb vede z Chomutova přes Dubinu, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov, Dalovice, Karlovy Vary, Sedlec, Chodov, Nové Sedlo u Lokte, Sokolov a Tršnice do Chebu. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, prochází jedním tunelem. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Gryfów Śląski – Jindřichovice pod SmrkemŽelezniční trať Gryfów Śląski – Jindřichovice pod Smrkem je bývalá normálněrozchodná neelektrifikovaná mezistátní trať spojující dnešní polské město Gryfów Śląski, které se v době provozu na trati jmenovalo Greiffenberg a bylo součástí německého Pruska, s Jindřichovicemi pod Smrkem ležícími na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku. Trať procházela městem Mirsk, kde z ní odbočovala železnice do dnešní obce Świeradów-Zdrój. .. pokračovat ve čtení