Železniční trať Gryfów Śląski – Jindřichovice pod Smrkem

Gryfów Śląski – Jindřichovice pod Smrkem
Železniční stanice v Mirsku
Železniční stanice v Mirsku
StátPolskoPolsko Polsko a ČeskoČesko Česko
Číslo253
Technické informace
Délka10,0 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Počet kolejí1
Průběh trati
Legenda
0,000Legnica
trať na Zgorzelec
71,481Gryfów Śląskidříve Greiffenberg (Schles)
trať na Wrocław
74,758Proszówkadříve Neundorf-Greiffenstein
77,398Brzeziniecdříve Birkicht
Kwisa
80,244Mirskdříve Friedeberg (Isergeb)
trať na Świeradów-Zdrój
Černý potok
85,134Wolimierzdříve Volkersdorf (Neu Scheibe)
Lucycz
86,347Pobiednadříve Wigandsthal-Bad Schwarzbach
87,84státní hranice PL/CZ
0Jindřichovice pod Smrkemdříve Heinersdorf
trať do Frýdlantu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Gryfów Śląski – Jindřichovice pod Smrkem je bývalá normálněrozchodná neelektrifikovaná mezistátní trať spojující dnešní polské město Gryfów Śląski, které se v době provozu na trati jmenovalo Greiffenberg a bylo součástí německého Pruska, s Jindřichovicemi pod Smrkem ležícími na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku. Trať procházela městem Mirsk, kde z ní odbočovala železnice do dnešní obce Świeradów-Zdrój.

Historie

Trať spojovala Frýdlantsko s městem Greiffenberg, kterým procházela Hornoslezská dráha prince Viléma. Tímto spojením získali průmyslníci na Frýdlantsku možnost obchodovat i se vzdálenějšími regiony v Pruském Slezsku. Vedle nákladních vlaků trať využívaly též osobní vlaky, které přivážely turisty a lázeňské hosty do lázní či do podhůří Jizerských hor.[1]

Hraniční přechod Jindřichovice – Meffersdorf byl zakotven v mezistátní smlouvě mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem podepsané 20. listopadu 1902. Provoz na trati byl však zahájen až 1. listopadu 1904 a celou trať spravovaly Pruské královské dráhy (Königlich Preußische EisenbahnVerwaltung, ve zkratce KPEV). Její vlaky zajížděly až do Jindřichovic, kde cestující museli vystoupit a během přestupu do navazujících vlaků provozovaných Frýdlantskými okresními drahami absolvovali také celní a pasovou kontrolu. Dále pak pokračovali vlakem po trati směrem na Frýdlant. Ta byla v provozu již od 2. srpna 1902. Důvodem přestupu v Jindřichovicích byla vysoká hmotnost pruských lokomotiv, jimž technické parametry kolejí na české straně nedovolovaly jízdu po síti tratí Frýdlantských okresních drah.[1]

Hraniční přechod fungoval i po vzniku Československé republiky v říjnu 1918, i po zestátnění dopravce na českém území, tedy Frýdlantských okresních drah, k němuž došlo na přelomu let 1924 a 1925. Od října 1938 připadlo území Frýdlantska podle Mnichovské dohody nacistickému Německu a trať spadala pod správu Německých říšských drah (pod ředitelství v Drážďanech). To přineslo nárůst provozu osobních vlaků z původních šesti na devět v každém směru. K útlumu provozu došlo až ke konci války v květnu 1945. Válečné operace ovšem trať příliš nepoškodily.[1]

Po válce připadla na základě jednání na jaltské konferenci původní německá oblast, kudy vedla tato železniční trať, Polsku. Jeho představitelé však neměli o zachování provozu hraničního přechodu zájem. Proto došlo k zastavení mezistátního provozu a k postupnému snesení kolejnic v okolí státní hranice. Na československém území tak vlaky jezdily jen do Jindřichovic pod Smrkem, kde z místního textilního závodu vznikla betonárka, jež se následně přeměnila na skladiště vlny. Na polské straně končila trať v poslední stanici před státní hranicí, ve Wolimierzi (dříve Volkersdorf).[1]

Ke dni 1. července 1987 došlo k ukončení provozu po trati v úseku z Mirsku do Pobiedny. Úředně likvidace polské trati proběhla během roku 1991 během následujícího roku došlo k rozebrání jejích zbytků.[1] Na zbývajícím úseku polské trati byl ukončen provoz v roce 1996.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e KROUPA, Marcel. Přeshraniční železniční doprava na bývalé československo-německé, po roce 1945 československo-polské státní hranici v úseku Hrádek nad Nisou – Bohumín. Brno, 2012 [cit. 2013-10-06]. 72 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Vladimír Goněc. s. 18–19. Dostupné online.
  2. OHK v Jablonci nad Nisou. Železniční stanice Jindřichovice pod Smrkem [online]. Jelení Hora (Polsko): Krkonošská agentura pro regionální rozvoj [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 

Související články

Externí odkazy

  • WIERNICKI, Rafał. Śladem zwiniętych torów: Mirsk – Pobiedna – Jindřichovice pod Smrkem [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné online. (polsky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon exBHF.svg
ex station straight track
BSicon exHST.svg
ex flag stop track straight off use
BSicon exWBRÜCKE2.svg
bridge over water straight (small)
BSicon xGRENZE.svg
ex track with border
BSicon KBHFxa.svg
start station, ex track ending
Mirsk stacja.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Budynek byłej stacji kolejowej Mirsk.