Flag of Vicina
Flag of Vicina, Dobrudja, around 1350, according to the story of a Spanish Franciscan friar:
- I left Constantinople and entered the Mare Mayor (Black Sea), proceeding along the coast of the left hand to a great city called Vecina (Vicina¹). Here nine rivers unite and fall into the Mare Mayor². These nine rivers make a great commotion before this city of Vecina, which is the capital of the kingdom³. It has a white flag with four red squares.
² - The Danube Delta.
³ - Possible refference to principality of Dobrotici of Dobrudja.
|
According to the Romanian Law on Copyright and Neighboring Rights Law no. 8/1996 of March 14, 1996 with further amendments Chapter 3 Article 9 the following documents shall not benefit from the legal protection accorded to copyright:
Also, according to Chapter 10 Article 85 Paragraph 2,
Therefore this image is assumed to be in the public domain worldwide, although some of the above categories may be subject to usage restrictions within Romania.
|
 |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_crowned.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Ejálet RumélieEjálet Rumélie byla provincie (ejálet) Osmanské říše. Existovala v letech 1365–1867. Rozkládala se téměř po celém Balkánu, tedy na území které Turci nazývali Rumélie (Rumeli). Šlo o největší provincii Osmanské říše vůbec, největší území zabírala v 17. století; s ústupem Osmanů z Evropy v 19. století se však postupně zmenšovala. V polovině 19. století měla rozlohu 124,630 km2 žilo v ní 2,7 milionu obyvatel. Provincii založil sultán Murad I. V letech 1362–1530 bylo jejím hlavním městem thrácké Edirne, v letech 1530–1836 Sofie a v období 1836–1867 dnešní Bitola. Ejálet zasahoval na území dnešních států Bulharsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Albánie, Řecko, Srbsko a Turecko. Ke známým guvernérům patřil Mehmed Paša Sokolović a Ali Paša Janinský (1793). .. pokračovat ve čtení
RumélieRumélie, také známá jako evropské Turecko, je historické území jihovýchodní Evropy, které bylo pod nadvládou Osmanských Turků. Jedná se především o Balkánský poloostrov. Od 14. století do roku 1867 se zde rozkládala provincie Osmanské říše zvaná Rumélijský ejálet. .. pokračovat ve čtení
Druhá Bulharská říšeDruhá Bulharská říše byl středověký bulharský stát, který existoval mezi lety 1185 a 1396 Tento následnický stát První Bulharské říše dosáhl svého vrcholu za vlády cara Kalojana a Ivana Asena II., aby poté postupně upadal a nakonec byl dobyt vojsky osmanské říše kolem přelomu 14. a 15. století. Jeho následnickým státem bylo Bulharské knížectví a posléze carství, vzniklé roku 1878. .. pokračovat ve čtení
Osmanská říšeOsmanská říše, oficiálně Vznešený osmanský stát, v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří. Existovala od středověku až do 20. století, zasahovala na tři světadíly – Asii, Evropu a Afriku. Do značné míry byla územním nástupcem Byzantské říše. Zanikla po první světové válce transformací do Turecké republiky. .. pokračovat ve čtení
Expanze Osmanské říše na BalkánExpanze Osmanské říše na Balkán představuje významnou etapu v dějinách Turecka i národů Balkánského poloostrova. Expanze na Balkáně předcházela osmanskému vpádu do střední Evropy a na několik staletí významně společensky, kulturně i nábožensky ovlivnila národy Balkánského poloostrova. Na Balkáně získali Osmané první území již roku 1354, když do jejich rukou přešla pevnost v Dardanelách. O pár let později získali Osmané Drinopol a začali se stále více prosazovat. Po bitvě na Kosově poli se dostalo Srbsko do závislosti na Osmanské říši a Osmané poté také připojili k říši zbytky Bulharské říše. .. pokračovat ve čtení
Savojská křížová výpravaSavojská křížová výprava v roce 1366 byla jednou z pozdních nábožensky motivovaných válečných tažení proti muslimům. K její realizaci došlo z iniciativy papeže Urbana V. a na základě stejného plánu, do něhož spadala také alexandrijská křížová výprava podniknutá o rok dříve. Na rozdíl od ní byla tato namířena proti Osmanské říši expandující na Balkáně. Výpravě, jíž velel savojský hrabě Amadeus VI. ve spolupráci s Uhrami a Byzancí, se podařilo dobýt na Osmanských Turcích město Gallipoli. Po tomto úspěchu sešlo od původního záměru bojovat s Turky a křížová výprava se obrátila proti Bulharské říši na severu. Křižácká flotila přeplula Bosporskou úžinu a vplula do Černého moře, odkud přepadávala přístavní města na bulharském pobřeží. Nevelká dobytá území křižáci přenechali upadající Byzantské říši, která se na výpravě rovněž podílela. .. pokračovat ve čtení
DobrudžaDobrudža, je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko. Je to území mezi dolním tokem Dunaje a Černým mořem, jehož součástí je i delta Dunaje a rumunské pobřeží. Dělí se na Severní Dobrudžu (Dobrogea), která je součástí Rumunska a Jižní Dobrudžu, náležející Bulharsku. .. pokračovat ve čtení