Flag of the Ilkhanate

Autor:

Martin23230

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/50ee4

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

300 x 216 Pixel (2884 Bytes)

Popis:

Purported flag of the w:en:Ilkhanate.
WARNING: This image is highly speculative. The main source pointing to this design is the Catalan Atlas, which as a historical primary source cannot be considered a reliable reference. This image should not be added to articles about the Ilkhanate. If it is added anyway, then its speculative nature must be a clearly indicated. Note that fotw is based on user contributions like Wikipedia, and hence not authoritative either.

Licence:

Public domain

Credit:

https://www.fotw.info/flags/mn-early.html

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 08:09:10 GMT

Relevantní obrázky

(c) Ro4444, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Ílchanát byl jedním ze čtyř chanátů v rámci Mongolské říše. Centrum ílchanátu bylo v Persii, ale pod jeho kontrolu spadala i území dnešního Iráku, Afghánistánu, Turkmenistánu, Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka a západního Pákistánu. Ílchanát byl vybudován na troskách Chórezmské říše, která podlehla v boji s invazí Čingischána v letech 1219–1224. Mongolové si následně podrobovali celé území říše, které osídlili a vybudovali zde svůj stát. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Ajn Džálútu se odehrála 3. září 1260. Také ji můžeme znát pod názvem bitva u Goliášových pramenů. V této bitvě se utkali Mongolové a Mamlúci. Generál Mongolů Ketbuga měl pod svým vedením až 12 000 jezdců, zatímco Kutuz a Bajbars veleli až 20 000 mamlúkům a muslimům z Egypta a Sýrie. .. pokračovat ve čtení

Antiochijské knížectví, možno také Antiošské byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie. Bylo založeno během první křížové výpravy v roce 1098 a zaniklo dobytím Antiochie sultánem Bajbarsem roku 1268. .. pokračovat ve čtení

Tripolské hrabství neboli Hrabství Tripolis, do roku 1109 Tortoské hrabství, bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě. .. pokračovat ve čtení

Mamlúcké dobývání Levanty bylo tři desetiletí trvající období konfliktu muslimů (mamlúků) s křesťany (evropskými křižáky) a jejich mongolskými spojenci, který skončil zánikem křižáckých států v Zámoří (Outremeru). Nastalo po poslední velké křížové výpravě, kdy se situace křižáků v Zámoří začala výrazněji zhoršovat. Příčinou byla klesající podpora evropských mocností a slábnoucí zájem o křižácké hnutí za udržení Svaté země, kdy se pozornost předních evropských panovníků zaměstnávala jinde. Ve stejné době probíhá povstání na Sicílii zvané Sicilské nešpory nebo aragonská křížová výprava, tamním poměrům příliš neprospívala ani lokální občanská válka. ¨ .. pokračovat ve čtení

Křížová výprava v roce 1269, někdy označovaná také jako Jakubova nebo katalánská, bylo menší vojenské tažení aragonského krále Jakuba I. do Svaté země s úmyslem podpory slábnoucích křižáckých držav v Zámoří, resp. mongolského Ílchanátu, který se stal spojencem křesťanů proti Mamlúkům. Výprava předcházela větší osmé křížové výpravě v roce 1270 a skončila neúspěchem. Záměrem výpravy bylo přeplout Středozemní moře, vylodit se v Levantě a poté se spojit armádami Ílchanátu proti Mamlúkům. Cestou zastihla Jakubovu flotilu silná bouře a část námořních sil spolu s králem byla odvolána. Výprava pokračovala pod vedením Jakubových nemanželských synů Fernanda Sánchez de Castro a Pedra Fernández de Híjar, ti sice úspěšně dorazili do přístavu Akkon, ale navázat setkání s mongolskými spojenci se nepodařilo a na jaře roku 1270 odpluli zpět domů. .. pokračovat ve čtení

Devátá křížová výprava v letech 1271–1272 byla poslední křížovou výpravou do Svaté země. Skončila vítězstvím mamlúků, kteří postupně dobyli a obsadili všechna křižácká území na Blízkém východě. .. pokračovat ve čtení