Flag of the Papal States (1803-1825)


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
800 x 600 Pixel (200915 Bytes)
Popis:
Merchant flag of the Papal States. In use since 1803, officially adopted on 7 June 1815.
Licence:
Credit:
Vlastní tvorba založená na: [1]
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 11:44:15 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Krétská válka (1645–1669)

Krétská válka byla v pořadí již pátou z osmansko-benátských válek. Probíhala v letech 1645–1669 mezi Benátskou republikou a Osmanskou říší, již podporovaly arabsko-berberské státy severní Afriky. Bojovalo se především o ostrov Kréta, tehdy v držení Benátek. Největší bitvy se odehrály okolo pevnosti Candia. Další významnou frontou války byla Dalmácie, řada námořních střetů proběhla také v Egejském moři. Válka skončila vítězstvím Osmanské říše. V bojích zahynulo asi 30 000 Benátčanů a 118 000 Turků. .. pokračovat ve čtení

Vatikánská vlajka

Vlajka Vatikánu je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíče sv. Petra a tiára ze státního znaku. Klíče jsou obrácené zuby ven a připomínají evangelium sv. Matouše. Stříbrný klíč symbolizuje duchovní autoritu papeže na Zemi a také moc otvírat či vpouštět. Zlatý klíč naopak značí možnost zavírat, zadržovat a znamená také moc nad nebeským královstvím. Červená šňůra, jíž jsou klíče svázány, dokládá, že obě moci spolu souvisí. Žluto-bílá tiára – trojnásobná papežská koruna – představuje trojitý papežský úřad: učitelský, kněžský a pastýřský. .. pokračovat ve čtení

Čtvrtá křížová výprava proti husitům

Čtvrtá křížová výprava proti husitům byla poslední křížovou výpravou v první polovině 15. století, jejímž cílem bylo potlačení husitských kacířů v Čechách. Výprava se uskutečnila v létě roku 1431 a v jejím čele stáli braniborský vévoda Fridrich I. Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Výprava byla zaskočena rychlým postupem spojených husitských vojsk vedených Prokopem Holým a po bitvě u Domažlic 14. srpna se úplně rozpadla. Fiasko tohoto tažení donutilo katolíky k společnému jednání s husity, které proběhlo na Basilejském koncilu. .. pokračovat ve čtení

Kolínská válka

Kolínská válka (1583–1588) byl ozbrojený konflikt, který zpustošil Kolínské kurfiřtství, historické církevní knížectví, součást Svaté říše římské v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Německu. Příčinou války byla německá reformace a následná protireformace a probíhala souběžně s Hugenotskými válkami a Nizozemskou revolucí. .. pokračovat ve čtení

Velké obležení Malty

Velké obléhání Malty představuje jedno z klíčových střetnutí mezi osmanskou říší a křesťanskou Evropou. Začalo 18. května 1565 příjezdem osmanských invazních sil vedených Mustafou Pašou. Pod vedením velmistra La Valette asi 550 řádových rytířů doplněných 6000 žoldnéři a spojenci řádu a několika sty Malťanů vzdorovalo mnohonásobně početnější osmanské armádě až do září, kdy se na ostrově vylodila vyprošťovací vojska shromážděná sicilským místokrálem a tureckou armádu drtivě porazila. .. pokračovat ve čtení

Dlouhá turecká válka

Dlouhá turecká válka, zvaná též třetí turecká válka, třináctiletá válka nebo patnáctiletá válka, byl ozbrojený konflikt mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií na území Uher a Balkánu v letech 1593 až 1606; název patnáctiletá válka se používá, pokud se do ní zahrnuje i předchozí turecké tažení v letech 1591–1592, které dobylo Bihać. Válka skončila v zásadě nerozhodně mírem v Žitavské Toroni 11. listopadu 1606, který vydržel dalších 60 let. .. pokračovat ve čtení

Papežské schizma

Papežské schizma je situace, kdy v katolické církvi zastávají úřad dva nebo dokonce i tři různí papežové současně. Jako vzdoropapež je označován ten z papežů, který není uznáván za právoplatného. Většina schizmat měla jen omezenou dobu trvání. Nejdelší papežské schizma nastalo po avignonském zajetí mezi léty 1378–1417, kdy od koncilu v Pise roku 1409 stáli v čele západní církve tři papežové. .. pokračovat ve čtení