Francis II Rákóczi's Iustam Causam banner

Autor:

Dahn

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a43a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2461 x 2172 Pixel (50196 Bytes)

Popis:

Banner used by Francis II Rákóczi, Prince of Transylvania and aspirant King of Hungary, during his war against the Habsburgs (1703–1711). Based on copies at MaghiaRomania, Felvidék .ma and ARACS 1/2014

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 10 Jan 2024 14:15:13 GMT

Relevantní obrázky

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Protihabsburská stavovská povstání je označení pro sérii ozbrojených vystoupení sedmihradských a uherských stavů, vedených sedmihradskými knížaty nebo uherskými magnáty proti Habsburkům v letech 1604 až 1711. Odehrávaly se většinou na území dnešního Slovenska, které tehdy jako jádro Uherského království tvořilo většinu území, které zůstalo z Uherska po turecké invazi v 16. století. Měly těžké následky pro hospodářský a společenský život země. .. pokračovat ve čtení

Sedmihradské knížectví, v roce 1765 povýšeno na Sedmihradské velkoknížectví, bylo od roku 1711 jedno z rakouských korunních zemí. .. pokračovat ve čtení

Rákócziho povstání bylo protihabsburské povstání v Maďarsku v letech 1703–1711, vyvolané a vedené magnátem Františkem II. Rákóczim. V maďarské a slovenské literatuře se často označuje jako poslední povstání kuruců. Šlo o poslední velké povstání ze série uherských protihabsburských povstání. Zapojilo se do něj 40 000–60 000 bojovníků, ale pouze čtvrtina byla dostatečně vyzbrojena a vycvičena. Povstání bylo poraženo a Uhry byly následně plně integrovány do Habsburské říše. .. pokračovat ve čtení

Sedmihradské knížectví byl polonezávislý vazalský stát Osmanské říše pod vládou kalvinistických maďarských knížat. Jako vazalský stát existovalo mezi lety 1571–1711. Poté bylo připojeno jako jedna ze zemí k Habsburské monarchii a rámci ní existovalo až do roku 1765, kdy bylo Marií Terezií povýšeno na velkoknížectví. .. pokračovat ve čtení

Osmansko-habsburské války raného novověku byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií, podporovanou některými dalšími evropskými státy. Válka probíhala zejména v Uhrách. Na jejich počátku Osmané dosáhli zásadního vítězství v bitvě u Moháče, redukujíce Uhry na vazalský a tribut platící stát. .. pokračovat ve čtení

Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století. Její příčinou byl spor o následnictví na španělském trůně poté, co v roce 1700 vymřela španělská větev Habsburků. Konflikt skončil bez jasného vítěze, Francouzi dokázali dosadit na španělský trůn svého kandidáta Filipa V., ale všichni protivníci získali značné ústupky. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Trenčína, přesněji též také bitva u Hamrů nebo bitva u Trenčianskej Turnej bylo střetnutí armád Františka II. Rákócziho s císařskou armádou pod vedením generála Siegberta Heistera dne 3. srpna 1708. Nejintenzivnější boje probíhaly v severní části Hamrů, ale celé bojiště se rozkládalo mezi obcemi Soblahov, Mníchova Lehota a Trenčianska Turná, a dále i v prostorách trenčínského katastru. Armáda kuruců v boji utrpěla těžké ztráty a byla nucena se vzdát svých původních plánů. Bitva byla začátkem postupné likvidace povstání Františka II. Rákócziho. .. pokračovat ve čtení