Frantisek.Burger-Bartos.(1898-1964).1945

Autor:

CZ: Autorem této fotografie je neznámá osoba.

EN: Author of this photo is unknown person.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/25ed6

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

488 x 716 Pixel (331442 Bytes)

Popis:

František Bürger-Bartoš (25. listopadu 1898 v Čertyni – 15. října 1964 v Praze) byl za první světové války příslušníkem československých legií na italské frontě. Po první světové válce vstoupil se zkušenostmi zpravodajce do československé prvorepublikové armády a dosáhl důstojnické hodnosti (podplukovník generálního štábu). Za protektorátu se účastnil (v řadách vojenské ilegální organizace Obrana národa) protiněmeckého odboje. V Pražském květnovém povstání roku 1945 zastával funkci náčelníka štábu povstaleckého Vojenského velitelství Velké Prahy "Bartoš" a organizoval bojovou činnost pražských povstalců. Po druhé světové válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála, ale na samém začátku 50. let dvacátého století se stal politickým vězněm a byl dokonce degradován na vojína. Koncem roku 1957 byl zproštěn obžaloby a byla mu navrácena generálská hodnost. O pět let později ochrnul po mozkové mrtvici a poslední dva roky svého života prožil upoután na lůžko. Výřez z fotografie datované k roku 1945.

Licence:

Public domain

Credit:

Marek, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. Svět křídel; 73. ISBN 80-86808-16-5.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 19 Aug 2024 10:42:16 GMT

Relevantní obrázky

(c) Richenza, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

František Bürger-Bartoš byl za první světové války příslušníkem československých legií na italské frontě. Po první světové válce vstoupil se zkušenostmi zpravodajce do československé prvorepublikové armády a dosáhl důstojnické hodnosti. Za protektorátu se účastnil protiněmeckého odboje. V Pražském květnovém povstání roku 1945 zastával funkci náčelníka štábu Vojenského velitelství Velké Prahy a organizoval bojovou činnost pražských povstalců. Po druhé světové válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála, ale na samém začátku 50. let dvacátého století se stal politickým vězněm a byl dokonce degradován na vojína. Koncem roku 1957 byl zproštěn obžaloby a byla mu navrácena generálská hodnost. O pět let později ochrnul po mozkové mrtvici a poslední dva roky svého života prožil upoután na lůžko. .. pokračovat ve čtení

Vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš je oficiální označení pro "Povstalecké velitelství Bartoš", které během pražského povstání v květnu 1945 zastávalo funkci velicího ústředního povstaleckého štábu. Toto velitelství vzniklo na základě iniciativy ilegální odbojové skupiny "Bartoš", kterou založil bývalý příslušník československých legií v Itálii podplukovník generálního štábu František Bürger-Bartoš Centrálním místem velení v době Pražského květnového povstání 1945 se stal hlavní kryt pražské protiletecké ochranné policie dislokovaný v podzemí v Bartolomějské ulici. Bojové operace na území Velké Prahy byly řízeny brigádním generálem Karlem Kutlvašrem, jenž zastával funkci vojenského velitele Velké Prahy. Jemu a jeho náčelníkovi štábu "Bartoš" podplukovníku Františku Bürgerovi byly podřízeny všechny velitelsky podchycené bojeschopné jednotky ve Velké Praze. Jednotky podřízené povstaleckému velitelství Bartoš přispěly rozhodující měrou k úspěšnému výsledku bojů v pražských ulicích i na periferních oblastech Prahy ve dnech 5. až 8. května 1945. .. pokračovat ve čtení

Josef Cyril Kotrlý byl právník, politik a diplomat. Během druhé světové války působil v protinacistickém odboji. V květnu 1945 se jako reprezentant ČSSD a člen předsednictva ilegální ČNR účastnil jednání s K. H. Frankem a také spolu-signoval "Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil". Po druhé světové válce se Josef Kotrlý stal „politicky nepohodlným“ a byl „odsunut“ mimo republiku na pozici generálního konzula pro Kanadu a New Foundland. Do Února 1948 působil jako diplomat v Kanadě a poté již až do konce života zůstal v emigraci. V Kanadě byl činný jako předseda Československého národního sdružení v Montrealu a spolupracovník exilového tisku. .. pokračovat ve čtení

Josef Eret byl původně pedagog. Během první světové války byl příslušníkem československých legií v Itálii. Jako důstojník prvorepublikové československé armády prošel mnoha vyššími velitelskými funkcemi. V roce 1938 v hodnosti plukovníka velel pěšímu Pluku 29 „plukovníka Josefa Jiřího Švece“ v Jindřichově Hradci. Mezi léty 1935 až 1939 se dostal pracovně i osobně do blízkého kontaktu s prezidenty republiky: Masarykem, Benešem i Háchou. Za Protektorátu Čechy a Morava se angažoval v řadách organizátorů domácího protiněmeckého odboje. Na konci druhé světové války byl významným velitelem pražského květnového povstání 1945. Po druhé světové válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála, ale po únoru 1948 žil v emigraci v USA, odkud se tento významný český exilový generál již nikdy do vlasti nevrátil. Po sametové revoluci byl plně rehabilitován a koncem roku 2011 bylo jeho jméno propůjčeno 44. lehkému motorizovanému praporu 4. brigády rychlého nasazení AČR v Jindřichově Hradci. .. pokračovat ve čtení

Raimund Mrázek byl za první světové války příslušníkem československých legií v Rusku. Po návratu do Československa se stal důstojníkem prvorepublikové armády a před druhou světovou válkou prošel různými štábními funkcemi. Po vyhlášení protektorátu byla československá armáda rozpuštěna a bývalý podplukovník generálního štábu Raimund Mrázek se zapojil do vojenských protiněmeckých ilegálních odbojových struktur. Těsně před koncem druhé světové války v Praze sehrál významnou úlohu v procesu sjednocování vojenského odboje. Během Pražského květnového povstání 1945 zastával Raimund Mrázek funkci náčelníka štábu povstaleckého velitelství "Alex". Zde koordinoval činnost povstaleckých skupin na venkově s bojem Pražanů na barikádách ve vnitřních částech města. Jeho vojenská kariéra byla přerušena těsně před a po Únoru 1948. Za účast v protikomunistickém odboji byl v roce 1949 odsouzen k odnětí svobody a po letech pobytu v komunistických lágrech ho v roce 1960 tehdejší prezident ČSSR amnestoval. .. pokračovat ve čtení