Frisian flag

Autor:

P.H. Wagemakers and Joh. Koopmans

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5b38

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

910 x 630 Pixel (896 Bytes)

Popis:

Flag of the Dutch province of Friesland

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

AceT, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: AceT poskytuje komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.

Licence:

Public domain

Credit:

www.echtefriesevlag.nl

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 11 Mar 2024 20:31:17 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Svobodné Frísko, doslova Fríská svoboda byla středověká konfederace v období od 9. století do roku 1523. Státní útvar se rozkládal se na pobřeží historického území Fríska o velikosti dnešních nizozemských provincií Friesland (Frísko), Groningen, Západní Frísko a německého Východního Fríska. Svobodné Frísko náleželo ke Svaté říši římské. Země byla obývána germánským národem Frísů a na svou dobu se vyznačovala nezvyklou absencí feudalismu. Země zůstala nejen bez panovníka, ale i bez vládnoucí šlechty a nerozvinulo se v něm ani nevolnictví. Důvodem byl zakořeněný společenský systém Frísů, v němž politicky vlivnou nejvyšší společenskou vrstvu zastávali náčelníci (häuptling) se svými rodinami. Vládu představovala rada volených úředníků, jehož členové zpravidla pocházeli z řad majetných vlastníků půdy. Hlavou státu byl zvolený guvernér zvaný potestaat. Oproti evropských feudálním státům tak Frísko fungovalo jako konfederace fríských měst a rodů, v mnohém blízké republice. Historie svobodného Fríska je protkána sporem o fríská práva a svobody. Spor bránil tomu, aby se Frísko vyvinulo v běžnou feudální monarchii a bylo silným podnětem pro řadu povstání. Celek zanikl po nezdařilém selském povstání Frísů, které potlačil římský císař Karel V. Habsburský. .. pokračovat ve čtení

Frísko je provincie na severu Nizozemska. V roce 2020 mělo Frísko populaci čítající 649 789 obyvatel a řadí se tak spíše mezi méně osídlené nizozemské provincie. Hlavním městem je Leeuwarden, k červnu roku 2020 jeho populace čítala 123 107 obyvatel. Pod správu provincie spadá většina ze Západofríských ostrovů. Od 1. ledna 1997 bylo oficiální jméno provincie změněno z nizozemského názvu „Friesland“ na fríský název „Fryslân“. V listopadu 2004 rozhodlo nizozemské Ministerstvo pro vnitřní obchod o využití tohoto fríského názvu ve všech oficiálních dokumentech. V běžné řeči se stále používá především nizozemský název „Friesland“. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Kolína nad Rýnem se odehrála v roce 716 a byla jednou z bitev občanské války, která ve Franské říši vypukla po smrti Pipina II. Prostředního. Zároveň byla první bitvou Karla Martela, franského majordoma a jedinou bitvou v niž během svého života utrpěl porážku. .. pokračovat ve čtení

Fríské panství byl feudální stát v letech 1498–1795 na území dnešního Nizozemska, do roku 1648 bylo státem Svaté říše římské. Byl ustanoven roku 1498 císařem Maxmiliánem Habsburským. Roku 1524 bylo panství reorganizováno Karlem V. poté, co habsburská vojska dobyla svobodné Frísko. Od roku 1581 patřilo ke Spojeným provinciím nizozemským jako jedna z provincií. Fríské panství bylo zrušeno roku 1795 coby relikt starého režimu, tehdy probíhala francouzská revoluce. Území bylo zahrnuto do nově utvořené Batávské republiky. .. pokračovat ve čtení

Evropská svobodná aliance je evropská politická strana. Skládá se z politických stran, které působí v různých členských státech Evropské unie a jejichž programovým cílem je nezávislost, autonomie, nebo jiná forma samosprávy určitého regionu nebo určité skupiny obyvatelstva. Jejími členy jsou progresivistické politické strany. .. pokračovat ve čtení

Saské války byl třicet let trvající konflikt mezi králem Karlem Velikým a germánskými Sasy, který skončil franskou anexí Saska a násilnou christianizací dosud pohanských Sasů. Sasové podobně jako ostatní germánské kmeny sousedící s Franskou říší museli již od poloviny 8. století čelit její expanzi. Šíření křesťanství na pohanská území bylo v podání Franků nerozlučně spojeno s šířením franské politické nadvlády. O christianizaci Sasů všemi prostředky usiloval franský panovník Karel Veliký (768–814). .. pokračovat ve čtení

Vlajka Nizozemska je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách červené, bílé a modré. .. pokračovat ve čtení