Jaroslav Bořita z Martinic

Autor:

Bartholomäus Sarburgh

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/270fd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

784 x 998 Pixel (171020 Bytes)

Licence:

Public domain

Credit:

Kdy, kde a jak se to stalo v českých dějinách ISBN 80-86196-33-X

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 13 Mar 2024 09:50:54 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Jaroslav Bořita z Martinic byl královský místodržící v Čechách. V mládí studoval na katolických a jezuitských školách v Itálii. Stal se stoupencem protireformace. .. pokračovat ve čtení

Martinicové byli český šlechtický rod připomínaný od 14. století, v roce 1416 získali Smečno, které se stalo hlavním rodovým sídlem až do roku 1922. Od 15. století zastávali vysoké úřady v zemské správě Českého království. Nejvýznamnějším členem rodu byl Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), který získal titul říšského hraběte (1621) a pozvedl svůj rod mezi nejvýznamnější šlechtu habsburské monarchie. Byl stoupencem protireformace a 23. května 1618 byl jedním ze tří defenestrovaných během třetí pražské defenestrace. .. pokračovat ve čtení

Pobělohorské konfiskace byl proces vyvlastnění majetku účastníků českého stavovského povstání z let 1618–1620 po bitvě na Bílé hoře. Ve dvacátých letech 17. století tak došlo k zásadní proměně ve vlastnictví statků v Českém království. V Čechách z celkového počtu 926 propadlo konfiskaci 491 statků, z toho 182 větších panství. Na Moravě se konfiskace dotkla více než 150 panství a statků. V Čechách a na Moravě vznikla řada velkých panství na úkor stovek drobných rytířských statků, druhá vlna konfiskací po vraždě Albrechta z Valdštejna znamenala zásadní průlom do národnostního složení šlechty v Českém království. Nepřímým důsledkem konfiskací byla také rekatolizace českých zemí, protože majetek povstalců přecházel do rukou stoupenců Habsburků a nekompromisních katolíků z řad šlechty a církevních institucí. .. pokračovat ve čtení

Českou šlechtou se rozumí feudální společenská vrstva, tj. nižší a vyšší (vysoká) šlechta na území Českého království respektive zemí Koruny české, zvláště v Čechách a na Moravě a v širším pojetí i ve Slezsku a Lužici. .. pokračovat ve čtení