Jindrich Eckert - Cervena nad Vltavou, stavba mostu 2 (1889)

Autor:

Jindřich Eckert

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/11cc1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

480 x 360 Pixel (74339 Bytes)

Popis:

Červená nad Vltavou, stavba mostu

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

	Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
	Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími.

https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse

Licence:

Public domain

Credit:

Scheufler Collection

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 17 Feb 2024 23:58:28 GMT

Relevantní obrázky

(c) Honza and Ivana Ebr, CC BY 3.0

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Relevantní články

Železniční trať Tábor–Ražice vede z Tábora přes Písek a Putim do Ražic. .. pokračovat ve čtení

Červená nad Vltavou je zaniklá vesnice v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 340 m n. m. na obou březích řeky Vltavy u románského kostela sv. Bartoloměje. Pravobřežní část byla rozdělena mezi katastrální území Jetětic a Vůsí, levobřežní část spravovala obec Oslov. Červená byla zbořena na konci 50. let 20. století v souvislosti s výstavbou orlické vodní nádrže. První písemná zmínka pochází z roku 1190. .. pokračovat ve čtení

Železniční most na Červené přes Vltavu byl vystavěn v letech 1886–1889 jako součást nově otevřené železniční trati Tábor–Ražice. Otevřen byl 20. listopadu 1889. Je 253 metrů dlouhý, 68 metrů vysoký, váží 940 tun a obsahuje 329 000 nýtů. Most vyrobila Pražská mostárna za 510 000 zlatých. Byl vybudován jako součást Českomoravské transverzálky. Ve své době byl druhou nejvyšší mostní stavbou v celém Rakousku a zaujal tak hned druhé místo za mostem Trisana v Alpách. Před napuštěním orlické přehrady byly jeho dva kamenné pilíře zpevněny. V roce 1988 byl zapsán jako kulturní památka. S účinností k 20. říjnu 2016 ministerstvo kultury deklaratorním rozhodnutím prohlásilo, že zápis nebyl platný a tedy most není kulturní památkou. Od 27. 10. 2021 se opět jedná o kulturní památku pod. rejst. č. ÚSKP 106761. .. pokračovat ve čtení