Orion
- Egen bild
- Originally from sv.wikipedia; description page is/was here.
Relevantní obrázky
.jpg)
Relevantní články
Souhvězdí OrionuOrion je souhvězdí na nebeském rovníku, díky čemuž je alespoň jeho část viditelná z celého světa. Orion je rozlohou 26. největší souhvězdí noční oblohy. Ačkoliv se větší část jeho území nachází na severní polokouli, pět ze sedmi nejjasnějších hvězd, jež tvoří nezaměnitelný tvar písmene X, má v rovníkových souřadnicích zápornou deklinaci. Leží mezi souhvězdími Blíženců, Býka, Eridanu, Zajíce a Jednorožce. Patří mezi 48 souhvězdí, která katalogizoval řecký astronom Ptolemaios. .. pokračovat ve čtení
Mlhovina v OrionuMlhovina v Orionu, známá také jako M42, je emisní mlhovina vzdálená 1 600 světelných let od Země v souhvězdí Orionu. Je vidět i pouhým okem přímo uprostřed Orionova meče. Šířka je 33 světelných let. Tvoří jádro Orionova komplexu, kde se mimo ni nachází například i mlhovina Koňská hlava, Orionův molekulový oblak, Barnardova smyčka a jiné. Orionův komplex zahrnuje mnoho objektů v oblasti o průměru několika set světelných let, z nichž nejvýraznější je právě Velká mlhovina v Orionu. .. pokračovat ve čtení
Orionův pásOrionův pás nebo také pás Orionu je asterismus tří hvězd v souhvězdí Orionu. Pás se nachází těsně pod nebeským rovníkem a rozděluje Oriona na severní a jižní část. .. pokračovat ve čtení
BetelgeuzeBetelgeuse, α Orionis, latinizováno Alpha Orionis je po Rigelu druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu. Pouhým okem je rozeznatelná i její oranžovo-červená barva. Zdánlivá jasnost se časem mění – kolísá v rozmezí 0,3 až 1,3 mag, jedná se totiž o polopravidelnou proměnnou hvězdu. Je jedním z vrcholů asterismu Zimní trojúhelník spolu se Siriem (alfa CMa) a Prokyonem (alfa CMi). .. pokračovat ve čtení
RigelRigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let od Země. Podle Bayerova označení má písmeno β, ale je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou. Rigel je nejjasnější a nejhmotnější složka – a eponym – hvězdné soustavy nejméně čtyř hvězd, které se pouhým okem jeví jako jediný modrobílý světelný bod. Rigel, hvězda spektrálního typu B8Ia, je podle použitého způsobu měření a předpokladů 61 500 až 363 000krát jasnější než Slunce a 18 až 24krát hmotnější. Jeho poloměr je více než sedmdesátkrát větší než Slunce a jeho povrchová teplota je 12 100 K. Odhaduje se, že úbytek hmotnosti hvězdy kvůli hvězdnému větru je deset milionkrát vyšší než u Slunce. S odhadovaným věkem od sedmi do devíti milionů let Rigel již vyčerpal své vodíkové palivo, expandoval a ochladil se a stal se veleobrem. Očekává se, že ukončí svůj život jako supernova typu II, přičemž neutronová hvězda nebo černá díra se stanou jeho pozůstatkem, v závislosti na počáteční hmotnosti hvězdy. Rigel mírně mění svoji jasnost, jeho zdánlivá hvězdná velikost se pohybuje od 0,05 do 0,18. Je klasifikován jako proměnná hvězda typu Alfa Cygni, je proměnná díky změnám amplitudy a periodicity variací jasnosti, stejně jako se mění její spektrální typ. Jeho vnitřní variabilita je způsobena pulzacemi v nestabilní atmosféře. Rigel je po většinu doby sedmou nejjasnější hvězdou na noční obloze a nejjasnější hvězdou v Orionu, i když ji občas překonává Betelgeuze, jejíž proměnnost se pohybuje ve větším rozsahu. Systém tří hvězd je od Rigelu oddělen na obloze 9,5 obloukovými vteřinami. Mají zdánlivou velikost 6,7, takže mají jen 1/400 jasnosti Rigelu. Dvě hvězdy v systému mohou být pozorovány velkými dalekohledy a jasnější z nich je spektroskopická dvojhvězda. Jsou modrobílými hvězdami hlavní posloupnosti, třikrát až čtyřikrát hmotnější než Slunce. Rigel a trojitý systém hvězd obíhají kolem společného těžiště s oběžnou dobou 24 tisíc let. Vnitřní hvězdy trojitého systému oběhnou kolem sebe každých 10 dní a vnější hvězda obíhá kolem vnitřního páru každých 63 let. Další mnohem slabší hvězda oddělená od Rigelu a ostatních hvězd vzdáleností téměř obloukové minuty může být též součástí této hvězdné soustavy. .. pokračovat ve čtení
Mlhovina Koňská hlavaMlhovina Koňská hlava je temná mlhovina v souhvězdí Orionu. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Od Země je vzdálená 1 500 světelných let a je široká 3,5 ly. Patří mezi nejsnáze identifikovatelné mlhoviny na obloze, je součástí tmavého prachovo-plynového mraku a má tvar koňské hlavy. .. pokračovat ve čtení
NGC 1981NGC 1981 je mladá a jasná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Orionu s magnitudou 4,2. Od Země je vzdálená přibližně 1 240 světelných let. .. pokračovat ve čtení