Pabellon de Brandeburgo (c. 1684)


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
900 x 600 Pixel (66926 Bytes)
Popis:
Ensign of Brandenburg Navy circa 1684. Drawing based on Die kurbrandenburgische Flotte (1684).
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 20:53:37 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Braniborsko-Prusko

Braniborsko-Prusko byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta. Braniborské markrabství bylo na rozdíl od Prus knížecích součástí Svaté říše římské národa německého. Braniborsko-Prusko se 18. ledna 1701 přeměnilo v Pruské království, které se pak 18. ledna 1871 stalo spolkovou zemí nově založené Německé říše. .. pokračovat ve čtení

Nijmegenský mír

Nijmegenský mír je soubor několika smluv uzavřených v nizozemském městě Nijmegen mezi srpnem 1678 a prosincem 1679. Tyto smlouvy ukončily různé, vzájemně propojené konflikty mezi Francií, Nizozemskem, Španělskem, Braniborskem-Pruskem, Švédskem, Dánskem, münsterským biskupstvím a Svatou říší římskou. Nejvýznamnější z nich byla smlouva o uzavření míru mezi Francií a Nizozemskem. .. pokračovat ve čtení

Řád svatého Jana (Braniborská bailiva)

Braniborská bailiva byla provincie katolického rytířského Řádu svatého Jana v Jeruzalémě, která později roku 1530 přijala reformaci a stala se samostatným nekatolickým řádem. Užívá názvu Johanitský řád, resp. Řád johanitů, oficiální celý název zní Braniborská bailiva rytířského řádu jeruzalémských špitálníků sv. Jana. Řád byl zrušen v letech 1810–1811 a jeho obnovení roku 1852 nebylo bezvýhradně akceptováno. Od roku 1961 je součástí Aliance sv. Jana, která sdružuje nekatolické johanitské řády. Jejich symbolem je původní znak johanitů – stříbrný osmihrotý (maltézský) kříž v červeném poli. .. pokračovat ve čtení

Rakousko-turecká válka (1663–1664)

Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka, bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 1663 až 1664. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská

Svatá říše římská je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše zprvu sestávala ze tří království německého, italského, arelatského, kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Do roku 1157 se říše označovala jen jako Říše římská, římská říše, tehdy Fridrich I. Barbarossa název pozměnil přídomkem „svatá“. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení

Seznam rytířských řádů

Rytířské neboli vojenské řády, zřídka se také užívá termínu křižovnické řády, jsou křesťanská rytířská společenství nejčastěji dobročinného charakteru, avšak mnohé z nich se v minulosti věnovaly skutečnému boji. Dělí se na:rytířské (vojenské) duchovní (církevní) řády – vojenské a často současně dobročinné polonezávislé organizace jako např. maltézští rytíři, templáři, němečtí rytíři, rytíři Božího hrobu, rytíři sv. Lazara atd. světské rytířské řády, tzv. velké neboli dynastické řády – např. Řád zlatého rouna, Podvazkový řád, Dračí řád, Řád zvěstování atd., jsou organizace většinou vytvořené panovníky za nějakým účelem, čistě záslužné světské řády, které mají funkci vyznamenání a nositelům dodávají prestiž. .. pokračovat ve čtení

Nová marka

Nová marka, známá též jako Východní Braniborsko, byla část Braniborského markrabství a jeho nástupnických států, která se nacházela na východ od řeky Odry a na sever od řek Warty a Noteće na území, jež po roce 1945 připadlo Polsku. Jejím přirozeným centrem bylo dnešní polské město Kostřín. .. pokračovat ve čtení