Royal banner of the Kingdom of Bohemia (colorful)
Relevantní obrázky
Relevantní články
Vojenské tažení Johany z RožmitáluVojenské tažení královny Johany z Rožmitálu bylo krátkou vojenskou kampaní vojska české zemské hotovosti svolané českou královnou a pověřenou zemskou regentkou Johanou z Rožmitálu, manželkou českého krále Jiřího z Poděbrad, proti uherskému vojsku vedeného uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem v rámci česko-uherských válek. Proběhlo v rámci několika týdnů mezi Prahou a západním prostorem středních Čech. Mobilizované české vojsko se nakonec s Uhry nestřetlo ve velkém vojenském střetu, neboť Korvín po zprávách o návratu vojska Jiřího z Poděbrad ze Slezska byl nucen od tažení upustit a ustoupil zpět na Moravu. .. pokračovat ve čtení
Bitva u Habrů a dobytí Německého BroduBitva u Habrů, v odborné literatuře obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry. Zkonsolidované uskupení ustupujícího vojska druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou. Po svém vítězství husité protivníka pronásledovali až k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. Dne 10. ledna, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. .. pokračovat ve čtení
Svatá říše římskáSvatá říše římská je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše zprvu sestávala ze tří království německého, italského, arelatského, kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Do roku 1157 se říše označovala jen jako Říše římská, římská říše, tehdy Fridrich I. Barbarossa název pozměnil přídomkem „svatá“. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení
Čtvrtá křížová výprava proti husitůmČtvrtá křížová výprava proti husitům byla poslední křížovou výpravou v první polovině 15. století, jejímž cílem bylo potlačení husitských kacířů v Čechách. Výprava se uskutečnila v létě roku 1431 a v jejím čele stáli braniborský vévoda Fridrich I. Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Výprava byla zaskočena rychlým postupem spojených husitských vojsk vedených Prokopem Holým a po bitvě u Domažlic 14. srpna se úplně rozpadla. Fiasko tohoto tažení donutilo katolíky k společnému jednání s husity, které proběhlo na Basilejském koncilu. .. pokračovat ve čtení
Bitva u TrnavyBitva u Trnavy se odehrála 28. dubna 1430 v lokalitě mezi městem Trnava a řekou Váh. Husité pod velením hejtmana Velka Koudelníka z Březnice zde v průběhu rejsy do Horních Uher svedli úspěšný obranný boj s moravskými, českými a uherskými oddíly krále Zikmunda Lucemburského. Ačkoli se husitům podařilo ubránit své pozice, v noci po střetnutí se odpoutali od protivníka a zahájili ústup na domovské území. .. pokračovat ve čtení
Bitva u Poříčí nad SázavouBitva u Poříčí nad Sázavou se odehrála v noci z 19. na 20. května 1420 poblíž dnešní obce Poříčí nad Sázavou, na blíže neurčitém místě za řekou, tedy v okolí dnešního Městečka. Vojsko husitů, přemisťující se z Hradiště na hoře Tábor na pomoc ohrožené Praze, zde úspěšně prorazilo obklíčení, do kterého jej dostaly jednotky českých katolických pánů a oddíly křižáckého vojska krále Zikmunda Lucemburského. Vítězství husitům umožnilo bez překážek dorazit k vytyčenému cíli a nezanedbatelnou měrou přispět k obraně české metropole. .. pokračovat ve čtení
Druhá křížová výprava proti husitůmDruhá křížová výprava proti husitům bylo vojenské tažení proti husitským Čechám, které probíhalo od léta roku 1421 do počátku roku 1422. Výprava byla vyhlášena koncem května 1421 z iniciativy porýnských kurfiřtů, kteří byli rozhořčeni z nezdaru první výpravy, z jejíhož neúspěchu obviňovali římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Této, v pořadí již druhé výpravě proti českým kacířům, jejíž počátek byl ohlášen na 23. srpna do Chebu, požehnal římský kardinál Branda Castiglione. Výpravu posléze vojensky podpořil také král Zikmund Lucemburský. Křižácké sbory, které do Českého království směřovaly z několika směrů, měly v plánu postupovat na hlavní město Prahu a jejím obsazením tak udeřit v centru husitského hnutí. .. pokračovat ve čtení