Trilobite Mivart


Formát:
382 x 614 Pixel (11436 Bytes)
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 22:40:57 GMT

Relevantní obrázky

(c) DerHexer, Wikimedia Commons, CC-by-sa 4.0

Relevantní články

Vymírání v holocénu

Vymírání v holocénu, také označováno jako vymírání v antropocénu, nebo šesté hromadné vymírání, je teorie současného masového vymírání druhů organismů v nynější geologické epoše holocénu, které je nejspíše převážně výsledkem lidských aktivit. Zemědělství a lov mají 37% podíl, degradace prostředí 31% podíl, ztráta prostředí 13% podíl a klimatické změny pak 7% podíl na současném vymírání druhů. .. pokračovat ve čtení

Vymírání v pleistocénu

Vymírání v pleistocénu je vymírání, při němž převážně v Austrálii, v Severní a Jižní Americe a v menší míře v Evropě, v Asii a Africe vymřelo mnoho velkých druhů zvířat. Redukce počtu a druhové rozmanitosti velkých savců začala přinejmenším před více než 125 tisíci lety v Africe. Nakonec mnoho živočichů vymřelo na přechodu mezi pleistocénem a holocénem, proto se tomuto vymírání také někdy říká holocenní vymírání. Nedávný výzkum naznačuje, že každý jednotlivý druh reagoval na změny prostředí odlišně a že jeden faktor sám o sobě nedokáže vysvětlit velký počet vyhynutí. Příčiny jsou komplikované a mohou zahrnovat prvky klimatické změny, mezidruhové kompetice, nestabilní populační dynamiku a lidskou predaci. .. pokračovat ve čtení

Vymírání eocén–oligocén

Hromadné vymírání živočišných a rostlinných druhů postihlo Zemi na přelomu eocénu a oligocénu zhruba před 34 až 35 miliony let. Bylo rozsáhlejší než vymírání v pleistocénu, nepatří však mezi velkou pětku vymírání. Postihlo především vodní živočichy, vymizela například parafyletická skupina primitivních kytovců Archaeoceti. Hlavní příčinou vymírání by měla být klimatické změny způsobená poklesem koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře i kontinentálním driftem. Došlo k zalednění polárních oblastí a poklesu hladiny světového oceánu až o 40 metrů. Spekuluje se také o vlivu sopečné činnosti i o dopadech meteoritů, jejichž pozůstatkem může být impaktní kráter v Chesapeakské zátoce a Popigajský kráter na Sibiři. Nicméně organismy byly předem již z velké části geneticky adaptovány na ochlazení, takže adaptaci nespustila změna klimatu. .. pokračovat ve čtení

Hromadná vymírání

Hromadné vymírání je událost, během které dojde k vymření velkého počtu biologických druhů a dočasně rapidně klesne diversita životních forem na zemi. Jinými slovy, rychlost vymírání jednotlivých druhů v daném období výrazně převýší rychlost vzniku nových druhů. V průběhu dějin Země se jich odehrálo několik. Opakem hromadného vymírání je evoluční radiace, která obvykle po vymírání následuje. K evoluční radiaci ale může dojít i z jiných příčin, než je hromadné vymírání, a patrně přímo s vymíráním nesouvisí. .. pokračovat ve čtení

Vymírání na konci křídy

Vymírání na konci křídy je relativně krátce trvající hromadné vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo před zhruba 66 miliony lety, na přelomu křídy a paleogénu. Pro událost se používá také označení událost K-T či vymírání K-T a nověji vymírání K-Pg odvozené od názvů geologických období křída-terciér, resp. křída-paleogén. Toto zatím poslední hromadné vymírání druhů v dějinách života na Zemi je známé zejména jako vymírání, kterému padli za oběť populární dinosauři, nebyli ale zdaleka jedinou postiženou skupinou. Povaha vymírání byla patrně velmi destruktivní, ačkoliv o jejím průběhu se stále vedou živé debaty. .. pokračovat ve čtení

Událost cenomansko-turonského rozhraní

Událost cenomansko-turonského rozhraní, také známa jako cenomansko-turonské vymírání, cenomansko-turonská anoxická událost, vymírání ve svrchní křídě, v Evropě uváděná jako Bonarelliho událost, byla pozdější ze dvou anoxických vymírání v periodě křída, na rozhraní stupňů cenoman a turon. .. pokračovat ve čtení

Vymírání v pozdním devonu

Vymírání v pozdním devonu nastalo zhruba před 360 až 375 miliony lety v období pozdního devonu. Patří k jedněm z největších v dějinách života na Zemi a je řazeno do tzv. velké pětky vymírání. .. pokračovat ve čtení