Wappen Bistum Straßburg

Autor:

David Liuzzo

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/200a4

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

343 x 448 Pixel (91970 Bytes)

Popis:

Wappen des Hochstiftes bzw. Fürstbistums (später zu einem Erzbistum erhoben)

Straßburg

Komentář k Licence:

	Držitel autorských práv k tomuto souboru dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.
	Attribution

Licence:

Attribution

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 10:33:28 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Toto je úplný seznam biskupů a biskupů štrasburské diecéze respektive arcidiecéze. .. pokračovat ve čtení

Arcidiecéze štrasburská je francouzská římskokatolická arcidiecéze. Leží na území departementů Bas-Rhin a Haut-Rhin (Alsasko), jejichž hranice přesně kopíruje. Sídlo arcibiskupství i katedrála Notre-Dame se nachází v Štrasburku. Arcidiecéze není součástí žádné církevní provincie, je přímo podřízená Svatému stolci. Štrasburský arcibiskup je jmenován francouzským prezidentem na základě návrhu od papeže, dle místního práva v Alsasku-Lotrinsku. .. pokračovat ve čtení

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Štrasburské knížecí biskupství, nazýváno též Knížecí biskupství štrasburské, byl církevní stát Svaté říše římské. Vznikl na konci 10. století na území kmenového vévodství Švábska a přetrval až do roku 1803. Během 17. století byla většina jeho území anektována Francií. Ty se nacházely na levém břehu Rýna obklopené městy Saverne, Molsheim, Benfeld, Dachstein, Dambach, Dossenheim-Kochersberg, Erstein, Kästenbolz, Rhinau a Mundat. Francouzské anexe byly římsko-německou říší uznány smlouvou z Rijswijku z roku 1697. Na území říše se zbývající část knížecího biskupství nacházela východně od Rýna kolem měst Oberkirch, Ettenheim a Oppenau. Zánik církevního knížectví znamenal až rok 1803, kdy byl tento jeho zbytek sekularizován a připojen k Bádenskému markrabství. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Kníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení