Říšský prelát

Philipp Joachim von Prassberg.jpg
Philipp Joachim von Prassberg, velkopřevor Maltézských rytířů, kníže a říšský prelát

Říšští preláti (německy Reichsprälaten, latinsky Prelates imperii) byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři.

Poslední benediktinská abatyše říšského kláštera Rottenmünster, Maria Juliana Mayer

Charakteristika

Říšské benediktinské opatství Ottobeuren v Bavorsku

Existuje několik definic říšského preláta podle šíře pohledu. V nejužším smyslu jsou říšskými preláty jen ti duchovní představení, jejichž kláštery či obdobné instituce byly zastoupeny na říšském sněmu mezi říšskými stavy a tedy platily říšskou daň, stanovenou říšskou matrikou a při sněmovních volbách jim náležel virilní knížecí nebo kuriátní prelátský hlas. V širším smyslu patří k říšským prelátům také ti bezprostřední preláti, kteří nebyli stavy v rámci celé říše, ale jen v rámci některého z říšských krajů, kde měli hlasovací právo. I tito stavové platili říšskou daň stanovenou říšskou matrikou a příslušnou matrikou krajskou. Ještě liberálnější pohled řadí mezi říšské preláty jakékoli preláty a duchovní instituce, požívajících říšskou bezprostřednost, tedy podléhajících jen císaři. Takovéto duchovní ústavy, nejčastěji ženské kláštery, náležely občas k říšskému rytířstvu nebo nebyly v rámci Svaté říše římské nijak organizovány. Tyto kláštery či obdobné řádové instituty nebyly povinny platit říšskou daň a nepatřily k říšským ani krajským stavům. Čtvrtý a nejširší pohled řadí k říšským prelátům i představitele těch klášterů, kanonií apod., kteří sami sice nebyli immediátními preláty a jejich řádové budovy s panstvími podléhaly některému suverénovi (tito preláti obvykle také patřili k zemským stavům příslušného říšského státu nebo státečku, především ale vždy odváděly daně svému zeměpánovy, jako vévodovi či hraběti, který pak zase měl vůči klášteru povinnost ochrany). Nezbytnou podmínkou pro zařazení těchto zemských prelátů mezi preláty říšské však bylo vlastnictví nějakého bezprostředního území v říši, ať už rytířského, krajského, stavovského či jiného. Tím se lišili od ostatních zemských prelátů, například od opatů či převorů všech klášterů českých. Následující seznam eviduje říšské preláty podle poslední, nejširší definice s tabulkovými daty, které je blíže charakterizují.

Pohled na klášter St. Blasien kolem r. 1562. V levém horním rohu erby klášterních šlechtických manů a ministeriálů

Všichni říšští preláti a jim podřízené instituce bez rozdílu definice však přímo či skrze některé držené feudální panství podléhali bezprostředně římsko-německým panovníkům (i když částí držby nebo samotným klášterem mohli mít více zeměpánů). Z říšské bezprostřednosti jim plynuly povinnosti služby říšskému panovníkovi (latinsky servicium regis), především závazek panovníka hostit, jak dokládají i císařská apartmá nejbohatších říšských opatství, zejména těch v katolickém Švábsku. Stavovští preláti a preláti sdružení v říšských krajích museli navíc platit říšskou daň a stavět vojáky do říšské armády podle znění říšské či krajské matriky. Na druhou stranu opati, abatyše probošti, velmistři a další říšští preláti získávali z rukou císařů a papežů tzv. imunitu (latinsky Imunitas). Císařská imunita byla jen jiným výrazem pro říšskou bezprostřednost, která se týká přímo říšských prelátů (nikoli však těch, jejichž klášter apod. nebyl sám bezprostřední a bezprostřednost se vztahovala na prelátem držené feudální panství s jiným (např. rytířským) statusem. Výhodou bezprostřednosti (imunity) bylo právo obracet se v soudních a politických záležitostech přímo na císaře nebo ústřední říšské orgány (říšský sněm, říšský komorní soud apod.), osvobození od jiných než říšských daní, osobní ochrana prelátovy duchovní instituce císařem a právo výkonu nižší, obvykle však vyšší soudní pravomoci nad poddanými, často včetně hrdelního práva. Vedle císařské imunity existovala také imunita papežská, která znamenala osvobození kláštera od desátků a soudní pravomoci diecézního biskupa i arcibiskupa. Papežská imunita bývala udílena většině klášterů v celé Evropě, ne jenom říšským prelátům a vždy se vztahovala jen na budovy kláštera a jeho nejbližší okolí (často malá část města) a služebnictvo (německy tzv. Immunitätsbezirk). Na rozdíl od práva územního opatství se papežské imunitní právo nevztahovalo na širší okolí a klášterní vsi a už vůbec ne na farnosti na klášterních pozemcích, ale jen na kláštery samotné a bezprostřední příslušenství s poddanými, kteří mnohdy klášterní kostel využívali jako svůj farní. Papežové však imunitní právo říšských opatů mnohdy obohacovali o právo jisté nezávislosti klášterů a kanonií vůči představeným jejich řádu, například vůči generálním opatům. Tím se papežská imunita daná říšským prelátům obvykle lišila od imunity, kterou Svatý stolec udílel klášterům závislým ve světských záležitostech přímo na některém panovníkovi. Práva říšských prelátů se v zásadě rovnala právům ostatních říšských suverénů, jen několik málo prelátů (opat ze Sankt Gallen, německý komtur v Mainau a opat ze Saint-Claude ve Franche-Comté) smělo dokonce povyšovat do šlechtického stavu a udílet erbovní znaky.[1]

Vznik a dějiny

Mapa prelátských státečků ve Švábsku (zobrazeny fialově)
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Prelátské státečky ve Švýcarsku roku 1536, včetně v té době již zaniklých (Sankt Gallen, Engelberg, Einsiedeln, Pfäfers, Schänis)
Střední Evropa za vlády Štaufů, biskupské a prelátské státečky fialově

Již první kláštery zakládané v dnešním francouzsko-německém prostoru v dobách Franské říše Merovejců a prvních Karlovců bývaly založeny z vůle krále či císaře, který se postaral o jejich zaopatření a také fungoval jako nejvyšší soudce ve sporech kláštera s jinou vrchností a jako nejvyšší světský ochránce řeholníků či řeholnic. Všechny kláštery podřízené přímo panovníkovi tedy fakticky bylo možné označit za říšská opatství. Protože však jak Franská říše, tak Svatá říše římská ve svých prvních staletích byly do značné míry centralizované (v rámci primitivních poměrů raného středověku), nebyla říšská bezprostřednost ničím zvláštním a nelišila se nijak od postavení klášterů, kanonií apod. jinde v Evropě, např. v Českých zemích. Výrazné změny přinesl teprve proces teritorializace Svaté říše římské, dovršený po pádu Štaufské dynastie v druhé polovině 13. století. Již v 10. století při vzniku kmenových vévodství podléhaly mnohé kláštery spíše vévodům než králi. Postupem času se z moci kmenových vévodů vymaňovali různí feudálové, až se nakonec poslední kmenová vévodství: Saské a Bavorské, rozpadla po klatbě uvalené na Jindřicha Lva v roce 1180. S rozpadem velkých feudálních celků a rozpadem tradičních lenních vazeb docházelo k osamostatnění mnohých klášterů a jejich představených – říšských prelátů. Paralelně s tímto procesem však postupovaly tendence zcela protichůdné: římský panovník totiž světskou ochranu klášterů často svěřoval jmenovanému fojtovi, obvykle z řad říšských hrabat či jiných říšských vládců. Navíc mnozí z říšských knížat, hrabat i pánů se sami rozhodli zakládat kláštery na svých doménách, které jim pak nezřídka sloužily za rodové hrobky a za místo, kam odcházeli neženatí a neprovdaní členové jejich rodů, aby takto našli zaopatření, často i ve funkci opata nebo abatyše. Takto se nejpozději ve 13. století vytvořila hranice mezi říšskými (bezprostředními) a ostatními preláty. Mezi říšskými opatstvími převládaly v drtivé většině kláštery benediktinů, jako kláštery nejstarší západní mnišské řehole, větší množství říšských duchovních institucí patřilo také ke světským kanoniím a konventům, dále ke kanoniím augustiniánů a premonstrátů a ke klášterům cisterciáků. Ve 13. století přibyly také dva rytířské řády: Johanité a Němečtí rytíři, kdy oba tyto řády vlastnily na území říše desítky komend, z nichž některé byly bezprostřední a ve výjimečných případech dokonce získaly důstojenství a práva říšských stavů. Nejbohatší kláštery s největšími pozemky ležely většinou v oblasti dnešního Švýcarska a také Švábska, zejména při březích Bodamského jezera. V době reformace byly mnohé říšské kláštery, konventy či kanonie zrušeny, jiné pouze ztratily své bezprostřední postavení a říšské stavovství a další se změnily na evangelické konventy (většinou ženské), které si udržely své dosavadní postavení a staly se říšskými evangelickými duchovními preláty (např. abatyše z Quedlinburgu, Gandersheimu nebo Gernrode). Některé konventy a kanonie se přidaly k říšskému rytířstvu a v jednom případě k zemskému rytířstvu starohesenskému (Kaufungen).

Koncem 15. a v průběhu 16. století se zformovalo pevně postavení všech říšských stavů, preláty nevyjímaje. Stavovství bylo, až na výjimky, vázané na říšskou bezprostřednost a platbu říšské berně (Reichssteuer) stanovené říšskou matrikou (Reichsmatrikel). Pevně byly stanoveny otázky hlasování na říšském sněmu s hlasem buď virilním (Virilstimme) nebo podílem na hlase kuriátním (Kuriatstimme). V roce 1495 se ve Švábsku sdružily mnohé mužské i ženské kláštery do kolegia prelátů s jediným hromadným (kuriátním) hlasem v lavici říšských duchovních knížat. Počátkem 17. století přibylo ještě tzv. Kolegium prelátů porýnských se svým vlastním kuriátním hlasem. Během 16. století získalo postupně několik nejvýznamnějších prelátů (velkopřevor maltézských rytířů, opat z Ellwangenu, opat z Corvey, opat z Fuldy, opat z Kemptenu a další) virilní hlas v kurii říšských duchovních knížat, který původně přináležel jen knížatům-biskupům. Od vzniku říšských krajů v roce 1500 získali mnozí preláti hlas na některém z krajských sněmů, především pak na sněmu Švábského kraje, kde bylo klášterů a dalších řádových domů nejvíce. Zatímco během 16. století se řada říšských klášterů (Disentis, Saint Maurice, Sankt Gallen, Muri, Pfäffers aj.) dostala pod svrchovanost Švýcarského spříseženství a roku 1648 oficiálně vyloučena z říše, v následujícím století se zase někteří opati stali poddanými francouzského krále (kláštery Lure, Andlau, Murbach, Marmoutier atd.). Konfesijní příslušnost říšských teritorií, tedy i klášterních statků, byla od reformace určována pomocí „normálových roků“ (Normaljahr), ke kterým se vracely všechny velké říšské mírové dohody (např. Augsburský mír, Restituční edikt, Pražský mír nebo Vestfálský mír). Za normálový rok byly postupně prohlášeny roky 1552, 1582, 1624, 1648 a 1803. Později stanovené normálové roky obvykle znamenaly císařem daný dodatečný souhlas s postupem jedné z obou evangelických konfesí na úkor katolíků a také souhlas s předchozími nezákonnými sekularizacemi, a tedy faktickým rozkrádáním řádového majetku ze strany říšských knížat, do kterého se zapojovala i knížata katolického vyznání. Finální usnesení mimořádné říšské deputace v únoru roku 1803 znamenalo sekularizaci prakticky všech bezprostředních i mnohých dalších řádových domů v celém Německu a úplný zánik říšských prelátů jako politického stavu na sněmu Svaté říše římské. Ve zcela výjimečných případech přežily některé nestavovské kláštery a rytířské komendy až do zániku říše 6. srpna 1806.

Říšská bezprostřednost a stavovství

Jednotlivé řádové domy či kolegiátní kapituly mohly požívat „více druhů říšské bezprostřednosti“. Nejžádanější bylo, když sídlo říšského preláta a jeho instituce ležely uprostřed feudálního panství, které prelátovy přímo podléhalo. Pokud ovšem příslušná instituce, například klášter, stála uprostřed většího města, bývalo běžné, že se její bezprostřednost vztahovala jen na vlastní budovy, hospodářské zázemí a zahrady. Lépe majetkově zajištěné městské kláštery disponovali pochopitelně ještě (bezprostředním) panstvím někde ve vzdálenějším okolí, často i desítky kilometrů za hradbami mateřského města. Příkladem mezi stavovskými říšskými preláty může být klášter Petershausen ve městě Kostnici s rozsáhlejším majetkem na poloostrově Bodanrück v Bodamském jezeře či klášter Svatý Ulrich a Afra v Augšpurku, vlastnící ves Haunstetten za městem (dnes součást Augšpurku). V obou uvedených příkladech bylo oddělené území rovněž plnoprávným říšským (případně i krajským) stavovským územím. Jiné stavovské kláštery, např. švýcarské Muri, od 16. století se spornou bezprostředností, vlastnily nestavovská oddělená území v říši, která nebyla jinak než majetkovou vazbou svázána se svou duchovní vrchností (v případě Muri jeho državy v rámci říšského rytířstva či panství Dettensee). I nestavovské kláštery bývaly vlastníky oddělených bezprostředních držav a často ani sami nemusely být bezprostřední, pokud šlo o klášterní budovy. Pokud jde o říšské stavovství, bývali na říšských dvorských sněmech původně zastoupeni téměř všichni bezprostřední říšští preláti. S koncem středověku a říšskou reformou roku 1495 se situace začala měnit.

Granátník vojska státečku kláštera Sankt Gallen (se státní vlajkou v ruce) v l. 1780 až 1790. Akvarel D. W. Hartmanna

Říšské stavovství a tedy účast na říšských sněmech začaly být pevně vázány na platbu říšské daně, evidované od r. 1521 v říšské matrice a určené především k vydržování říšského vojska. Navíc od roku 1495 začal být virilní hlas, tedy právo účastníků hlasovat jedním hlasem sám za sebe, omezováno pouze na říšská knížata. Během 16. století byli někteří z knížecích prelátů (ne však všichni) znovu výslovně přijati mezi říšská duchovní knížata s právem hlasovat na sněmu. Těm, kteří neměli knížecí titul či jej měli, avšak nebyli přijati na uzavírající se sněm začal být, podobně jako říšským hrabatům a pánům, vyhrazen jen hlas kuriátní, tedy takový, kdy se celá kurie či kolegium dělilo o jediný hlas. Prvním prelátským kolegiem bylo kolegium bohatých prelátů ve Švábsku, vzniklé již na začátku reforem roku 1495. Druhé z kolegií, kolegium prelátů porýnských (ač ve skutečnosti zahrnovalo preláty nejen na Rýně, ale všude v říši mimo Švábsko), se zformovalo teprve kolem roku 1640 a až roku 1653 mu byl přiznán vlastní kuriátní hlas. Přijetí kolegia na sněm se uskutečnilo z důvodu vyrovnání konfesí při hlasování. Ze čtyř kolegií říšských hrabat na sněmu bylo pouze jediné – švábské – většinově katolické, zvýšení počtu prelátských kolegií na dvě tak dávalo spolu s hraběcím švábským kolegiem tři kuriátní hlasy pro katolíky odpovídající třem protestantským hlasům tří zbývajících kolegií říšských hrabat. V následujících desetiletích ovšem získali v kolegiu franckých hrabat katolíci většinu a kolegium dolnorýnsko-vestfálských hrabat se konfesijně vyrovnalo a nadále přijímalo nové členy výlučně paritně, takže poměr se změnil na 4:1 pro katolíky s jedním kolegiem neutralizovaným. Kolegium porýnských prelátů ovšem již zůstalo, nová prelátská ani hraběcí kolegia již nevznikla a na hlasovacím systému nebylo až do roku 1803 nic měněno. Předsednictví mezi preláty ve švábském kolegiu náleželo trvale opatovi z Kaisheimu, v kolegiu porýnském byl předsedou kníže-opat z Werdenu. Čtyři kláštery (Svatý Ulrich a Afra v Augšpurku, Kaisheim, Buchau a Isny) byli, alespoň po jistou dobu, členy obou kolegií zároveň. Mimo knížecí radu a obě prelátská kolegia byli preláti zcela výjimečně také členy Kolegia švábských hrabat. Do tohoto kolegia byla přijata kněžna-abatyše z dámského konventu Buchau a od roku 1613 patřil k jeho členům také opat ze Sankt Blasien v Breisgavsku, který sám sice ztratil stavovství i bezprostřednost, ale roku 1609 si zakoupil stavovské hrabství Bonndorf, za které zasedal v kolegiu jako bezprostřední hrabě. V roce 1803 po sekularizaci kláštera získal toto hrabství ještě kníže-velkopřevor maltézských rytířů z Heitersheimu, který v kolegiu švábských hrabat zasedal v letech 1803–1806, i když šlo o zasedání čistě formální, protože sněm se v závěrečných letech existence říše již nesešel.

Související informace naleznete také v článku Seznam států na říšském sněmu v roce 1792#Kolegia říšských prelátů.

Seznam říšských prelátů

  • * hvězdičkou v kolonce "říšská bezprostřednost" jsou označeny ty řádové a diecézní domy, jejichž bezprostřednost s, přinejmenším v posledních letech své existence, omezovala jen na instituci samu a budovy řádového nebo diecézního domu (zvláštní vedlejší panství nebo držba statků říšského rytířstva nejsou zahrnuty a jsou případně uvedeny v posledním sloupci).
  • Ex. Jako Ex., tedy exemptní, jsou označena ta opatství, která v duchovních záležitostech podléhala přímo papeži (měla tedy papežskou exempci) a tvořila tzv. územní opatství. V praxi tedy nejen klášter sám, ale i jeho pozemky, obvykle v hranicích jeho bezprostředního státečku/knížectví, podléhaly jen papežské církevní jurisdikci a byly vyňaty z pravomoci biskupů i arcibiskupů.

Barevně jsou označeni ti preláti a ty řádové domy, které si v rámci říšského stavovství podržely zastoupení na říšském sněmu přinejmenším do sklonku 18. století. Kláštery povýšené na biskupství a sekularizované nejsou do barevného odlišení pojaty. Přehled barev:

  • Fialově: Knížecí rada s virilním hlasem
  • Zeleně: Kolegium švábských prelátů
  • Hnědě: Kolegium rýnských prelátů
  • Žlutě: Kolegium švábských hrabat
ZnakNázevExistenceŘíšská bezprostřednost (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický)Knížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovstvíŘíšské rytířstvoDalší říšská bezprostřední území
Premonstrátská kanonie Allerheiligen (Všech Svatých) ve Schwarzwaldu1196–1802neříšští prelátiŠvábský kraj (1500–1545)ne
  • Panství Siggen (1094-13. století)[3]
Benediktinský klášter Alpirsbach1095–1535[2]ne, viz dálenenenene
  • Panství Loßburg (1501-?)[4]
Konvent premonstrátek Altenberg ve Wetterau1167–1802
  • 1192–1802 – trvale zpochybňována
  • ( Knížectví Solms-Braunfels)
nenenenene
Benediktinský klášter Notre Dame v Ambronay797–1791nenenenene
Benediktinský klášter Amorbach734–1803nenenene
Klášter benediktinek Andlaukol. 880–1792
  • Ex.[5] mezi 1178 1220–1680/85
  • ( Francouzské království)
2. pol. 14. stol.-1792říšští preláti (1288-15. stol.)nene
Cisterciácký klášter Arnsburg1174–1803
  • 1715–1803
  • ( Hrabství Solms-Laubach)
nenenenene
Premonstrátská kanonie Arnstein2. pol. 11. stol.-1803neneneSkrz statky Seelbach, Winden a Weinöhr, vlastněných od roku 1170 v Kantonu Střední Rýn[6]ne
Klášter cisterciaček Baindt1240–1802[7]
  • 1376–1802*
  • ( Hrabství Baindt hraběte Aspremont-Lynden)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1802)nene
Benediktinský klášter (do r. 1190 premonstrátská kanonie) Bebenhausenasi 1183–1534; v l. 1534–1807 evangelická klášterní škola[8]
  • 1361–1498
  • ( Württemberské vévodství)
neříšští preláti[8]nene
Benediktinský klášter Benediktbeuern725 až 728–1803; 1930–současnost (obnoveno jako klášter Salesiánů)
  • 817–1052
  • ( Bavorské vévodství)
  • 1078–1116
  • ( Augšpurské knížecí biskupství)
  • 1275–1422
  • ( Bavorsko-mnichovské vévodství)
1275–1422 (podle jiných zdrojů jen do vlády Ludvíka Bavora)[9]nenene
Augustiniánské proboštství Berchtesgaden1102–1803
  • Ex.[10] 1156/1194 (potvrzena 1290)–1803
  • ( Salcburské kurfiřtství)[11]
1380–1803[11]Rada říšských knížat (1559–1803)[11]Bavorský kraj (1500–1803)ne
Benediktinský klášter Beuroncca 1185–1803; 1863–současnostnenenenepanství Randegg v kantonu Heggau-Ällgau-Bodensee (1737–1803)
  • Ves Bärenthal se zámkem Ensisheim (1751–1803)
Cisterciácký klášter Bildhausen1156–1803ne, viz dáleSkrz panství Unsleben a Poppenhamer v kantonu Rhön-Wera
Benediktinský klášter Blaubeurencca 1085–1536
Benediktinský klášter (od r. 1495 rytířská duchovní akademie) Bleidenstadt812–1495/1802neneneKanton Střední Rýnne
Kolegiátní kapitula (Münster) u sv. Cassia a sv. Florentia v Bonnu6. či 7. století-1802ne, viz dálenenenene
  • Panství Altenkirchen (1131 – pol. 12. století)
  • Panství Drachenfels (před 1149 – kol. 1350)
Cisterciácký klášter (od r. 1931 kapucínský) Bronnbach1151–1802; 1921–1958
  • de facto v l. 1656–1802, římskými panovníky ale nepotvrzená
  • ( Statky knížete Löwenstein-Wertheim-Rosenberg)[12]
nenenenene
Konvent světských katolických kanovnic Buchaucca 700–1802
  • 1347–1802, Větší panství získáno r. 1625 po odumření klášterního lenního panství Straßberg[13]
  • (Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)
1347–1802Kolegium švábských hrabatŠvábský kraj
  • Panství Saulgau (819–1299)[14]
  • Panství Straßberg (13. století-1802, do roku 1625 udíleno v léno drobným leníkum)[15]
[16]Klášter benediktinek Burtscheid997–1802
  • 1138[17]/1220–1795/1802
  • ( Francouzská republika)
neKolegium rýnských prelátůnene
  • Podíl na říšské doméně Boppard (10.–12. století)
Kartouza Buxheimcca 1100–1803
  • 1548–1803
  • (Panství Buxheim hraběte Osteina)
neKolegium švábských prelátůnenene
Kolegiátní kapitula při dómu Panny Marie v Cácháchkonec 8. stol.-1794
  • 966–1794*
  • ( Francouzská republika)
nenene
[19]Benediktinský klášter Comburg70. léta 10. stol.-1587
  • 14. stol.-1587[20]
  • ( Württemberské vévodství)
neRoku 1521 zmíněn v říšské matrice[21]Francký kraj (1500–1587)Skrz podíl na rytířském zboží Künzelsau (konkrétně ves Stetten) v Kantonu Odenwald (1707–1802)[22]
  • Panství Weikersheim (12. století-1244)[23]
Benediktinský klášter Corvey822–1784
  • Ex.[24] 1220–1784/1803
  • ( roku 1784 povýšen na biskupství s císařským potvrzením roku 1793)
1220–1792/1803říšští preláti (1220-nejpozději 1582);

Rada říšských knížat (nejpozději 1582–1784/1803)

Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500–1784/1803)ne
  • Emžská župa (Emslandgau) (9.–10. století)
  • Město a panství Volkmarsen (před 1155-1507, od r. 1304 drželo opatství již jen polovinu města)
Benediktinský klášter Disentiscca 720–17981048–1798Švábský kraj (1500–1545)ne
  • Panství Jörgenberg, prodané roku 1472 hrabatům z Hohenzollernu
Augustiniánská kanonie (od r. 1013 benediktinský klášter) Ebersburg934–1300
  • cca 1040–1300
  • Bavorské vévodství
nenene
Cisterciácký klášter Ebrach1127–1803
  • 1127?-1803[12]
  • ( Bavorské kurfiřtství)[25]
ne1421 uveden v říšské matrice[12]nenene
Augustiniánská kanonie Edelstetten1126–1803
  • 1783–1803
  • ( Hrabství Edelstetten knížete de Ligne)
neneneKanton Dunajne
Benediktinský klášter Echternach700–1794neDolnorýnsko-vestfálský krajne
  • Vesnice Dreis (1148–1794)
Konvent augustiniánek v Eibingenu1148-1802; 1935-současnostne, viz dáleneneneSkrz statek Bermersheim v Kantonu Horní Rýn (?-1795)[26]
Benediktinský klášter Einsiedeln934–17981274–1798říšští preláti (do 16. století?)Švábský kraj (1500–1545)ne
Benediktinský klášter Elchingen1128–1802neKolegium švábských prelátů (1495–1802)Švábský kraj (1500–1802)Statek Unterwaldstetten v Kantonu Kocher
Benediktinský klášter Ellwangen (od roku 1460 kolegiátní kapitula s proboštem v čele)764–1802
  • Ex.[30] 1011–1802
  • ( Württemberské kurfiřtství)
1213–1802[31]Rada říšských knížat (1521–1802)Švábský kraj (1500–1802)Skrz panství Schwenningen a Unterwaldstetten v kantonu Kocher[32]
Klášter benediktinek Elten967–1802
  • 973–1802
  • ( Pruské království)[34]
1390 (první zmínka) – 1802nenenene
Benediktinský klášter Engelberg1120–současnostneŠvábský kraj (1500–1545)ne
Konvent světských kanovnic Eschwege997–1527nenene
Konvent světských katolických kanovnic Essencca 845–1803
  • mezi 874 a 947–1803
  • ( Pruské království)[36]
1228–1803Kolegium rýnských prelátůDolnorýnsko-vestfálský kraj (1500–1803)ne
Benediktinský klášter Ettenheimmünster7. stol./poč. 12. stol.-180212.–16. stol. spory o bezprostřednost s fojty, od 1634 definitivně podřízen štrasburským knížatům-biskupůmnenenenene
Benediktinský klášter Fulda744–1752
  • Ex.[37] 765–1752/1802
  • ( roku 1752 povýšen na biskupství)
1170–1752/1802 (1220 pozemky kláštera povýšeny na knížectví)Rada říšských knížat (16. stol.-1752/1803)Hornorýnský kraj (1500–1802)ne
  • Panství Barchfeld (1350-?)[38]
  • Podíl na nedílovém panství (Ganerbeschaft) Bergheinfeld[39]
  • Panství Weikersheim (9.–12. století)[23]
  • Farnost Ramholz (?-1020)[41]
  • Panství Staden (1156–1404)[43]
Konvent augustiniánek Fraulautern v Saarlouis1120–1791ne?, viz dálenenenene
  • Panství Schwarzenholz (1235, resp. 1664[44]-1791, resp. 1794)
Klášter benediktinek Fraumünster v Curychu853–1524[45]1234–1524nenene
Cisterciácký klášter Fürstenfeld ve Fürstenfeldbrucku1258–1853
  • ?
  • ( Bavorské vévodství)
nenenenene
Klášter benediktinek (od r. 1568 konvent světských evangelických kanovnic)[47] Gandersheim852–18101417–1802[48]Kolegium rýnských prelátůSaský, resp. Dolnosaský kraj (1500, resp- 1512–1802)ne
  • Klášterní panství Eschwege (1039–1213)
Klášter cisterciaček Gemünden10. stol. – 156810. stol. – 1336[49]nenene
Benediktinský klášter Gengenbachmezi 727 a 735–1807
  • 9. století-1803
  • ( Bádenské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1803)
Klášter benediktinek (od r. 1525 konvent luterských světských kanovnic)[50] Gernrode959–1614
  • Ex.[51] 961–1614
  • ( Anhaltské knížectví (vytvořeny tzv. seniorátní okrsky - Senioratsämter - Gernrode a Großalsleben ve správě vždy nejstaršího z panujících knížat, ale k užitku celému rodu)[52][53]
1417-1728[54] (v l. 1614-1728 užíval každý z panujících anhaltských knížat i titulu "kníže z Gernrode")Kolegium rýnských prelátů (1653-1803), hlas již po faktickém zániku kláštera držela anhaltská knížata společně[55]Saský, resp. Hornosaský kraj (1500, resp. 1512–1728/1803), hlas po zániku kláštera dále držela společně anhaltská knížata[55]ne
  • Panství Großalsleben (961-1614)
  • Lenní hrabství Plötzkau v Anhaltsku, udílené různým ministeriálským rodům (12. století-1436)
Kanonie benediktinských kanovníků v Goslaru (nepřesně zvaná kolegiátní kapitulou Domstift), od reformace evangelická[56]mezi 1040 a 1050-16. století, resp. 1803[56]
  • cca 1050–1803*[56]
  • ( Pruské království)
nenenene
  • Panství Vallendar (1052-13. století)[57]
Klášter benediktinek Göss v Leobenu1004–1783 (Budovy kláštery osídlilo po jeho zániku nově vzniklé biskupství)nenenenene
Benediktinský klášter Gröningen936–1550
  • ?-1550
  • ( Knížecí biskupství Halberstadt)
ne?nenene
Augustiniánská kanonie Großmūnster v Curychucca 800–1832
  • cca 800 – konec 13. století[45]
  • Svobodné říšské město Curych
nene
Kartouza Grünaupo 1328–1803neneneŠvábský kraj (1500-1803), vedena jako nestavovský člen (Nichtkreisständischer Mitglied) bez práva hlasu na krajském sněmu, platila fixní poplatek dle matrikyKanton Odenwald (personalista)ne
Klášter cisterciaček Gutenzell1237–1803
  • Ex.[58] 1417–1803
  • (Hrabství Gutenzell hraběte Toerringa)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1803)
  • Třetina panství Achstetten (od r. 1447)[59]
Cisterciácký klášter Heggbach1231–1803
  • 1429–1803
  • (Hrabství Heggbach hraběte Waldbott-Bassenheim)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1803)
Klášter cisterciaček Heiligkreuztal1227–1803
  • Ex.[60] 1234–1750/1803
  • (habsburské Lankrabství Nellenburg/ Württemberské kurfiřtství)[61]
nenene
Klášter Heilig Kreuz v Donauwörthukol. 1040–1803ne, viz dálenenene, viz dálene
  • Ves Münster poplatná do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství[62]
Benediktinský klášter Helmarshausen944–1538[63]
  • 997–1538[63]
  • ( Hesenské lankrabství)
nenene
Benediktinský klášter Herbrechtingen (od roku 1536 evangelický konvent)[64]po 774–1648ne
Benediktinský klášter Hirsaukol. 765–1536; 1630–1651 (1536–1630 evangelická klášterní škola)
  • ?-15. století (nominálně do roku 1534)[65]
  • ( Württemberské vévodství)
ne?nene?
Kanonie katolických (od r. 1533 luterských kanovnic)[66] Herford832–1802
  • Ex.[67] 1147–1802*
  • ( Pruské království)
1523–1802Kolegium rýnských prelátů (1653–1802)Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500-1802)ne
  • Statky Möhlenbach, Arenberg a Immendorf u Koblence (868-?)[68]
Cisterciácký klášter Herrenalb1147–1497nenene
Benediktinský klášter Hersfeld736–1606, formálně 1648nejpozději od 14. století-1606, resp. 1866 (jako Hersfeldské knížectví v rámci Hesenska)říšští preláti (středověk), rada říšských knížat (16. století-1606)Hornorýnský kraj (1500–1606)ne
  • Panství Hungen (782 – 14. století)[70]
  • Panství Laubach (konec 8. století – 14. století) (obojí v Hesensku)[70]
  • Hradské léno Wildungen (9.–12. století)[71]
Benediktinský klášter Hirzenach (od r. 1296 proboštství siegburského kláštera Michaelsberg)poč. 12. stol.-1802ne, viz dálenenenene
  • Podíl na říšské doméně Boppard (12. století)
Benediktinský klášter Honnecourt u Cambrai691–1338ne1521 zmíněn v říšské matrice a ještě r. 1755 uváděn v oficiálních soupisech říšského majetku.[72]ne
Augustiniánská kanonie Hördt1103–1637ne, viz dálenenenene
  • Svobodná říšská ves Bellheim (1303-před 1363)[9]
Premonstrátská kanonie Ilfeld v Harzu1189–1546ne, ale oficiálně zvána říšským opatstvímnenenenene
Benediktinský klášter Irsee1186–1802
  • 1695–1802
  • ( Bavorské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátů (1695–1802)Švábský kraj
Cisterciácký klášter Kaisheim (Kaisersheim)1135–1802
  • 1346/1370-? spory o bezprostřednost, neprosazeno;
  • 1757–1802[73]
  • ( Bavorské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátů; Kolegium rýnských prelátů (obojí 1756–1802)Bavorský kraj (?-1757), Švábský kraj (1757-1803)[74]ne
[75]Klášter benediktinek (od r. 1523 konvent světských evangelických kanovnic v rámci Starohesenského rytířstva) Kaufungen1017–současnostneHornorýnský kraj (1500–1527) Ještě roku 1776 zmíněn v krajské matrice[76]nene
Benediktinský klášter Kempten752–1802
  • 1062/1289[77]–1802
  • ( Bavorské kurfiřtství)
1220/1360[78]–1802 (r. 1524 klášterní statky povýšen na knížectví)Rada říšských knížat (1548–1803)Švábský kraj (1500–1802)ne
  • Panství Hohentann (1502–1802)[79]
  • Panství Rothenstein (1692–1802)[80]
  • Panství Teisselberg[81]
Klášter klarisek (Svaté Kláry) v Bamberku1341–1803
  • 1341–1802*
  • ( Bavorské kurfiřtství)
nenenenene
Benediktinský klášter Klingenmünster (od r. 1490 rytířská akademie)626–1567
  • zmíněna 817
  • Mohučské arcibiskupství
  • Ex.[82]1115 – poč. 13. století
  • Hrabství Leiningen
neříšští preláti (?-1490)neKanton Střední Rýn 1490–1567ne
Kolegiátní kapitula u Svatého Kuniberta v Kolíněraný středověk-1802ne, viz dálenenene
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Klášter voršilek v Kolíně (v l. 866-cca 900 kolegiátní kapitula)866–1803ne, viz dálenenenene
  • Panství Guntersblum (mezi 922 a 927–1215)
Cisterciácký klášter Königsbronn (od r. 1635 klášter evangelických cisterciáků)1303-1556; 1630-1632; 1635-1648[84]
  • Ex.[85][86] ?-1553
  • Württemberské vévodství
neneŠvábský kraj (1500-1553)[87]
Klášter klarisek v Königsfeldenu1312-1528
  • 1312-1528[54]
  • ( Svobodné říšské město Bern/ Švýcarské spříseženství)
ne
  • Statky v Alsasku (-1528)
  • Statky ve Švábsku (-1528)
Benediktinský klášter Kornelimünster614–1802
  • 10. či poč. 11. stol.-1794/97/1801
  • ( Francouzská republika)
10. či poč. 11. stol.-1802Kolegium rýnských prelátů (1653–1802)Dolnorýnsko-vestfálský krajne
Císařský rytířský katolický ústav šlechtičen Kraichgau se sídlem v Pforzheimu, od r. 1852 v Karlsruhe1718/21-současnost
  • 1718–1806
  • ( Bádenské velkovévodství)
neneneKanton Kreichgau[88]
Augustiniánská kanonie Kreuzlingencca 1125–1848neKolegium švábských prelátů (1495–1542), až do r. 1803 se opaté titulovali jako říšští preláti[90]Švábský kraj (1500–1545)
  • Panství Hirschlatt u Buchhornu (1503/1749-1803, formálně jako rakouské léno)[90]
Cisterciácký klášter Langheim1132–1803
  • ?-1803
  • ( Bavorské kurfiřtství)
neneneKanton Baunach
Augustiniánská kanonie Lautenbach8. století-1790
  • ?-1680
  • ( Francouzské království)
nene
Benediktinský klášter Lerino (Lérins-Seborga)954–17291079–1729nenenene
Klášter terciářek v Lindau (od r. 1528 konvent světských evangelických kanovnic)před 1238–1528
  • ?-po 1528
  • ( Říšské město Lindau)
neKolegium švábských prelátů 1495-?Švábský kraj (1500-?)
Konvent světských katolických kanovnic Lindaucca 822–1802
  • 1466–1802*
  • (Knížectví Lindau knížete Bretzenheima)
1466–1802[91]Kolegium švábských prelátů 1495-1730nene
Cisterciácký klášter Loccum (od r. 1585 klášter evangelických cisterciáků)1163–současnost
  • 1163–1585?
  • ( Brunšvicko-callenberské knížectví)
nenenenene
Benediktinský klášter (od r. 1248 premonstrátská kanonie) Lorsch764–1555[92]
  • 772[92]/852–1232
  • ( Mohučské kurfiřtství)
anonene
  • Panství Schweigern[93]
Benediktinský klášter (od 1245 klášter benediktinek, od 1524 konvent světských evangelických kanovnic) Svatého Jana Evangelisty v Lübecku1177-1803Ex.[94] V letech mužského kláštera (cca 1200-1245) nepříliš úspěšně nárokována,[95] po 1400 abatyší v podstatě prosazena, po reformaci uznána i městem Lübeckem a r. 1532 ztvrzena císařským privilegiem. Uznávána až do r. 1803.neSporné říšské stavovství a členství v Kolegiu rýnských prelátů, nikdy nepřiděleno řádné členské číslo (1653-1803)nenene
Benediktinský klášter (werdenská pobočná prelatura) Svatého Ludgera v Helmstedtucca 800–1802 (Stejný opat s klášterem ve Werdenu)
  • ?-1802* (roku 1490 ztracena bezprostřednost nad statky a vláda nad městem)[96]
  • ( Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví)
nenene?nene
Benediktinský klášter Lure (Lüders) (od r. 1556 spojeno s klášterem Murbach)817–1790
  • 959–1392
  • (habsburské Lankrabství Sundgau)
1218–1790Rada říšských knížat (1556-1759, zastoupena Murbachem)Hornorýnský kraj (viz Murbach)ne, resp. viz Murbach
Konvent světských katolických kanovnic Luxeuil585 až 590–1790neříšští preláti?ne
Benediktinský klášter Malmédy645–1794
  • ?-1794
  • ( Francouzská republika)
1576–1794/1797 (spojeno s opatstvím ve Stavelotu)Kolegium rýnských prelátů (?-1576);

Rada říšských knížat (1576–1794/1797)

Dolnorýnsko-vestfálský krajne
Premonstrátská kanonie Marchtal1171–1803
  • cca 1500–1803
  • (Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)[99]
neKolegium švábských prelátů (cca 1500–1803)[99]Švábský krajne
Klášter cisterciaček Marienborn1250–1559
  • ?-1559
  • ( Isenbursko-büdingenské hrabství)[100]
nenene
Benediktinský klášter Maria Laach1093–současnostne, viz dáleneneneneNedlové panství Grenzau (?-1213)[101]
Klášter benediktinek Mariabergkonec 13. stol.-1802
  • konec 13. stol.-1802
  • ( Württemberské vévodství)
nenenene
  • Fojtská práva nad vsí Bronnen[99]
Klášter cisterciaček Kreuztal Mariaburghausen1237-1978anoneneneKanton Baunach, dále skrz část statku Volkershausen v Kantonu Rhön-Werane
Ústav šlechtičen Marienberg (u Boppardu) (v l. 1918–1940 a 1946–1981 voršilkami provozovaná internátní škola)1140–1802ne, viz dáleneneneSkrz statky Ehr a Mernich a část statku Siebenborn v Kantonu Dolní Rýn[99]
Benediktinský klášter Marmoutier (Marmünster)659–1789
  • 659–1648
  • ( Francouzské království)
nene
Cisterciácký klášter Maulbronn1106–1534; 1648–1806
  • Ex.[102]1147/1156–1506
  • ( Württemberské vévodství)
neříšští prelátiŠvábský kraj[103]Skrz čtvrtinu rytířského panství Enzberg Kanton Hegau-Bodensee (1544–1685)[104]
  • Tři čtvrtiny panství Niefern[105]
  • Říšská ves (zřejmě?) Mühlhausen (1233–1508)[68]
Benediktinský klášter Memleben975–1548nenene
Proboštství katedrální kapituly v Mohuči4. stol.-1803?neneneSkrz panství Heddernheim v Kantonu Střední Rýn (personalista)[106]ne
Benediktinský klášter Moutier-Grandval (od roku 1079 augustiniánská kanonie, kapitula a probošt-správce v l. 1533-1534 se sídlem v Solothurnu, v l. 1534-1793 se sídlem v Delémontu)kol. 640-1797
  • Ex.[107] 817 (první zmínka-999/1040[95]/1210
  • (Basilejské knížecí biskupství)
neŘíšští preláti (817-1210?)nenene
Benediktinský klášter Michaelsberg v Siegburgu1064–1803neKolegium rýnských prelátůDolnorýnsko-vestfálský krajne
  • Nedílové panství Grenzau (?-1213)[101]
  • Panství Adendorf (1453–1510)[108]
  • Polovina vsi Gymnich jako léno Kolínského arcibiskupství[109]
Benediktinský klášter Mondsee748–1791nene
Benediktinský klášter Mönchroden1149-1531nene?Bavorský kraj 1500-1538?[112] (ještě r. 1532 v říšské matrice jako již sekularizovaný klášter)[87]nene
Benediktinský klášter Montmajour948–1786nenenenene
Klášter benediktinek (od 12. stol. konvent světských kanovnic) Munsterbilzenpoč. 8. stol.-1794
  • 1610-1773[54]
  • ( Knížecí biskupství Lutych)
1610-1794nene
Benediktinský klášter Münster im Gregoriental660–1789neHornorýnský kraj
Benediktinský klášter Murbach (roku 1764 sekularizován v katolickou rytířskou akademii, probošt si podržel knížecí hodnost)727–17891228–1789Rada říšských knížat 1548–1759)Hornorýnský kraj 1500–1680Kanton Breisgau-Hochschwarzwald (personalista, 1764–1789)ne
Benediktinský klášter Muri1027–1841; 1845–současnost (obnoven jako klášter Muri-Gries)1701–1798v 16. stol. přizván do Kolegia švábských prelátů, od r. 1701 dokonce do knížecí rady, ani jednoho se nikdy nezúčastnilne, viz dáleod r. 1706 skrz statky Dürenmettstetten, Glatt, Dettlingen a Dettingen člen kantonu Neckar-Schwarzwald-Ortenau
  • Ves Dettensee poplatná do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství (od r. 1715)
Benediktinský klášter Neresheim1095–1803neKolegium švábských prelátů (1763 či 1766–1803)[115]Švábský kraj
Benediktinský klášter Neuenheerse868–1810
  • 871–1429
  • ( Brunšvicko-göttingenské knížectví)[116]
nene
Klášter benediktinek Nivelles640–1795abatyše roku 1143 označena za říšskou kněžnu?nene
Konvent světských kanovnic Nordhausenkol. 950–1802nenenene
Benediktinský klášter Novalesa (v l. 1646–1796 cisterciácký klášter)726–1796 (r. 1973–současnost obnoveno jako benediktinský klášter)
  • 817 – poč. 13. století
  • Savojské hrabství
nenenenene
Konvent augustiniánek Niedermünster v Řezněpřed r. 700–1802
  • Ex.[119] 1002–1803*
  • ( Řezenské knížecí arcibiskupství)
1494[54]-1803[120]Kolegium rýnských prelátů (1654–1803)[120]Bavorský kraj (1654–1803)[120]ne
Konvent augustiniánek Obermünster v Řezněpoč. 9. stol.-1810
  • Ex.[119] 1002–1803*
  • ( Řezenské knížecí arcibiskupství)[120]
1315–1803[48]Kolegium rýnských prelátů (1654–1803)[120]Bavorský kraj (1654–1803)[120]ne
Klášter cisterciaček Oberschönenfeldcca 1211–1803
  • asi 1248-?
  • ( Bavorské kurfiřtství)
nenene
Konvent světských kanovnic Oberstenfeld (od r. 1535 konvent evangelických kanovnic)[121]asi 1016–1803
  • ano
  • ( Württemberské vévodství)
neneneKanton Kocher
Klášter benediktinek Odenheim (od r. 1496 rytířská akademie)1108–1496/1803
  • 1161–1802
  • ( Bádenské markrabství)
neKolegium rýnských prelátůHornorýnský krajne, ačkoli sloužila potřebám rytířstva
  • Panství Schweigern[93]
Benediktinský klášter Ochsenhausen1093–18031495?-1803Kolegium švábských prelátůŠvábský krajne
  • Svobodné panství Tannheim (1351–1803)[123]
Benediktinský klášter Ottobeuren764–1803
  • 1299–1356
  • ( Hornobavorské vévodství);
  • 1710–1803
  • ( Bavorské kurfiřtství)[124]
1299-15. stoletíPlatil poplatky v Kolegiu švábských prelátů a jednal v něm, ale nemohl hlasovatpoplatný do Švábského kraje, ale bez krajského stavovstvíne
Benediktinský klášter Panny Marie před hradbami Trevírune?nenenene
  • Panství Butzweiler (1030–1794)
Konvent augustiniánek Pedernach1157–1552ne, viz dálenenenene
  • Podíl na říšské doméně Boppard (12. století)
Benediktinský klášter Pegau1091-1539nenenene
Konvent světských kanovnic Petersberg v Goslaru1045–1500nenenene
Benediktinský klášter Petershausen v Kostnici983–1802neKolegium švábských prelátůŠvábský krajne
  • Panství Hartshausen (990–1471)[126]
Benediktinský klášter Pfäfers731–1801; 1803–současnost
  • 8. století-905
  • ( Švábské vévodství)
  • 1408–1483
  • ( Hrabství Sargans/ Švýcarské spříseženství)
  • 1738-1798 (spíše jen autonomie)
  • ( Helvétská republika)[127]
ano[128]1521 uveden v říšské matrice[127]Švábský kraj (1500–1545)
Benediktinský klášter Prüfening v Řezně1109–1803
  • ?-1803
  • ( Řezenské knížecí arcibiskupství)
nenenenene
Benediktinský klášter Prüm (od roku 1576 spojen s arcibiskupstvím v Trevíru)720–1794
  • 1222–1794 (formálně do r. 1797/1801)
  • ( Francouzská republika)
1576–1797/1801Rada říšských knížat (1576–1797)Dolnorýnsko-vestfálský krajne
  • Panství Adendorf (893-12. století)[108]
Konvent světských evangelických kanovnic Quedlinburg936–1803
  • 936–1803
  • ( Pruské království)
966-1803[54]Kolegium rýnských prelátůSaský, resp. Hornosaský krajne
  • Lenní říšské panství Barby u Magdeburku udílené různým vládcům (974–1423)
  • Duderstadtská marka (974-1237)
  • Ves Breitenberg (zbytek Duderstadtské marky) (1237-1368)
  • práva ve Fojtlandu (?-po 1180)
Benediktinský klášter Reichenau724–1548?-1548Kolegium švábských prelátůŠvábský krajne
  • Panství Grüningen (973-12. století);[132]
  • Panství Mägdeberg (cca 920–1358, od r. pronajímáno ministeriálskému rodu von Dettingen)[133]
  • Panství Möhringen (10. století-1520)[134]
Benediktinský klášter Saint Rémi v Remeši7. století-1792ne (na území Francouzského království mimo říši)nenenene
Klášter benediktinek Remiremontcca 620–17901347–1790nene
Benediktinský klášter Reinhausen (od r. 1542 luterský konvent)1079–1574nenenene
  • Panství Neuengleichen (12. století)[136]
[137]Benediktinský klášter Rheinau844 (první zmínka)-1529; 1532-1798; 1803-1862[138]1240 a 1241 opat uveden jako kníže[95]říšští preláti (již v prvních matrikách z l. 1422 a 1431 klášter neuveden)[95]nene
Benediktinský klášter Rheinmünster ve Schwarzachu826 (první zmínka)-1803
  • ?-1032
  • ( Špýrské biskupství);
  • konec 11. stol.-13. století/definitivně bezprostřední 1405,[95] po r.1721, fakticky do roku 1803 neukončené soudní spory o bezprostřednost s Bádenským markrabstvím
  • ( Bádenské markrabství)[139]
nenene
Cisterciácký klášter Riddagshausen v Brunšviku1145–1569
  • krátce po 1145–1569
  • ( Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví)
neneSaský, resp. Dolnosaský kraj (1500, resp. 1512-po 1776)[140]ne
Premonstrátská kanonie Roggenburg1126–1803
  • mezi 1482 a 1485–1803
  • ( Bavorské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátůŠvábský krajne
Premonstrátská kanonie Mönchroth v Rot an der Rot1126–1803
  • Ex.[141] 1376[142]/1497–1803
  • (Hrabství Roth hraběte Wartenberga)
neKolegium švábských prelátůŠvábský krajne
Benediktinský klášter Rott na Innukonec 11. stol.-1803ne?Bavorský kraj (1500-kol. 1520)ne
Klášter cisterciaček Rottenmünster1224–1803
  • Ex.[143] 1237–1803[144]
  • ( Württemberské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1803)ne
  • Panství Rothenstein (1786–1803)[80]
Benediktinský klášter Saalfeld1071–1526
  • ?-1526
  • ( Saské kurfiřtství)
neSaský, resp. Hornosaský kraj (1500, resp. 1512-po 1532)
  • Panství Oppurg (1074-?)[145]
Kanonie světských katolických kanovnic Säckingen6. století-1806
  • 10. století-1388 (od r. 1173 sporná)[146]
  • (habsburské Lankrabství Breisgau)
1307–1806[146]nenene
Benediktinský klášter Saint Maurice5. století-současnostnenenene
Benediktinský klášter Sankt Aegidii (svatého Jiljí) v Norimberkucca 1140–1525nenenenene
Benediktinský klášter Sankt Alban v Mohuči (od r. 1419 kolegiátní rytířský konvent)805–1795neneneneKanton Střední Rýn (personalista)
  • Panství Nackenheim (1615–1795)
Benediktinský klášter Sant´ Ambrogio (svatý Ambrož) v Miláněpo 313–současnostne?nenenene
  • Říšská hrabství Limonta, Civenna a Campione
Benediktinský klášter Saint-Claude (původně zván keltsky Condat nebo po sv. Eugendovi Saint-Oyend)cca 420-1742nenenenene
Benediktinský klášter Sankt Blasien (Svatého Blažeje)před pol. 11. stol.-1806
  • 1212/1215 - cca 1469[150][151]
  • ( habsburské lankrabství Breisgau)
1746–1806říšští preláti (1212/1215-1250)nene
  • Panství Bonndorf (od r. 1699 hrabství)[152] v Kolegiu švábských hrabat (od r. 1613) a Švábském kraji (1609–1803)
  • Panství Krenkingen (1275–1803, r. 1609 sloučeno s Bonndorfem)[153]
Benediktinský klášter Sankt Emmeram (svatý Jimram) v Řezněcca 739–1803
  • 972[120]/1295–1803*
  • ( Řezenské knížecí arcibiskupství)
1731–1803Kolegium rýnských prelátů (1295–1802)Bavorský kraj (1500–1803)nene
Benediktinský klášter Saint Foy v Conques8. století-1424ne, mimo říši, součást Francienene
Benediktinský klášter Sankt Florian v Koblencinenenene
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Benediktinský klášter Sankt Gallen613–1805
  • 1207–1648/1798 (od r. 1648 kondominátní vláda opata a Švýcarského spříseženství)
  • ( Švýcarské spříseženství/ Helvétská republika)
1207 (první zmínka)-1798Švábský krajne
  • Panství Neu Ravensburg poplatné do Švábského kraje, avšak bez krajského stavovství (1270–1451, znovu od r. 1608);[155]
  • Panství Grüningen (805–973);[132]
  • Panství Mägdeberg (8. století – cca 920);[133]
  • Klášter s panstvím Pfäfers (909–920)[127]
  • Panství Nagold (786–1007);[156]
  • Statek Rißtissen (838-?)[157]
Benediktinský klášter Sankt Georgen im Schwarzwald1083–1806 (po reformaci přesunut do předorakouského (breisgavského)Villingenu, kde s přerušeními od roku 1538 fungoval dále)
  • Ex.[158] 1218 – mezi 1245 a 1250;
  • Statky hrabat z Falkensteinu
  • 1418–1536
  • Württemberské vévodství
ne??
Benediktinský klášter Sankt Georg v Isny1096–1803
  • 1781–1803*
  • ( Hrabství Isny hraběte Quadt-Wykrath)
neKolegium švábských prelátů (1781–1803);

Kolegium rýnských prelátů (1781–1803)

Švábský kraj
Konvent augustiniánek (od r. 1495 klášter benediktinek) u Svaté Irminy (též Oeren) v Trevíru1148–1805ne, viz dálenenenene
  • Ves Aach
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Katedrální kapitula v Trevírupoč- 4. stol.-současnost?nenene
  • Panství Schillingen se vsí Waldweiler a polovinou vsi Heddert
Benediktinský klášter Sankt Jakobsberg u Mohuče1050–1791ne, viz dáleneneneSkrz panství Planing člen Kantonu Horní Rýn[159]
Benediktinský klášter Sankt Johann v Turitalu1152–1626
  • 1152–1555
  • ( Okněžněné opatství Sankt Gallen)
neneŠvábský kraj (1500-1552)ne
Benediktinský klášter Sankt Pantaleon v Kolíně955–1794ne?Podíl na říšské doméně

Boppard (10.–12. století)

Benediktinský klášter Sankt Peter ve Schwarzwaldupřed 1073 (na dnešním místě od r. 1093)–1803[148]ne1521,1545 a 1551 uveden jako plátce v říšské matrice[160][161]nenene
Benediktinský klášter St. Matthias v Trevíru5. stol.-1783/1802; 1922–současnostne?, viz dálenene?nene
  • Panství Krettnal-Niedermenig;
  • Panství Pellingen
Benediktinský klášter Sankt Maximin v Trevíru4. stol.-1669
  • kol. r. 1100–1139 (až do r. 1802 vedli opati spory o bezprostřednost)[148]
  • ( Trevírské kurfiřtství)
ne?Kraj porýnských kurfiřtství (1512–1669)ne
  • Hradské léno Freudenburg (1589–1794)
  • Trhová ves Perl
  • Panství Guntersblum (od dob krále Lotharingie Zwentibolda do let mezi 922 a 927)
Benediktinský klášter Saint Oyen639–1742nenenenene
Farnost při kostele Svatého Pavla v Trevíru4. století-současnostne, viz dálenenenene
  • Polovina vsi Heddert
Kolegiátní kapitula Svatého Quirina v Neussasi 850–1797ne, viz dálenenenene
  • Podíl na říšské doméně Boppard (10.–12. století)
Benediktinský klášter Svatý Ulrich a Afra v Augsburgu10. stol.-1802
  • Ex.[162] 1577/1643-1802
  • ( Svobodné město Augsburg)
neKolegium rýnských prelátůpoplatný do Švábského kraje, ale bez krajského stavovstvíne
Kolegiátní kapitula Svatého Vojtěcha v Cácháchpřed 1005–1802
  • před 1005–1794/1802
  • ( Francouzská republika)
nenenene
Cisterciácký klášter Salem (Salmansweiler)1136–1803
  • mezi 1138 a 1152–1803
  • (část Bádenské kurfiřtství, část Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)
neŘíšští preláti (1354–1495);[146] Kolegium švábských prelátů (1495–1802)Švábský krajne
Klášter Sankt Simeon v Trevíru1035–1804nenene
  • Panství Nalbach (1048–1784)[156]
Benediktinský klášter Saská Kamenice1136–1546ano[163]nene
  • Vsi v pozdějším obvodu města Chemnitz: Klaffenbach, Adorf, Neukirchen, Gablenz aj. (1200-1538)
  • Další vsi v pozdějším obvodu města Chemnitz: Furth, Borna, Heinersdorf aj. (1338-1538)
  • Panství Rabenstein (1375-1538)
Klášter benediktinek Selz991–1801neKraj porýnských kurfiřtství (personalista)nene
Benediktinský klášter Allerheiligen (Všech Svatých) v Schaffhausenu1049–1529
  • 1190–1529
  • ( Kanton Schaffhausen/ Švýcarské spříseženství)
neŠvábský kraj (1500–1545)ne
Konvent světských katolických (od r. 1529 evangelických) kanovnic Schänis9. stol.-1803
  • 1045–1438
  • ( Švýcarské spříseženství)
ano[164]Švábský kraj (16. stol.)nene
Benediktinský klášter Schlüchtern8. století-1609ne, viz dálene
  • Farnost Ramholz (1020-pozdní 13. století)[41]
Cisterciácký klášter Schöntal1153–1802
  • 1418–1802 (od r. 1495 bezprostřednost zpochybňována Mohučským kurfiřtstvím)[12]
  • ( Württemberské kurfiřtství)[165]
neneneSkrz rytířské panství Aschhausen v Kantonu Odenwald (1671–1802)[166]ne
Premonstrátská kanonie Steingaden1147–1803
  • 1147–1425
  • ( Bavorsko-mnichovské vévodství)[167]
nenenenene
Premonstrátská kanonie Schussenried1183–1803
  • Ex.[168] 1440–1803
  • (Hrabství Schussenried hraběte Šternberk-Manderscheida)
neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj (1500–1803)ne
[169]Benediktinský klášter Schuttern603–1801
  • 975–1507
  • (habsburské lankrabství Breisgau)
neKolegium švábských prelátů, roku 1521 zmíněn v říšské matrice[170]Švábský kraj (1500–1507)
Kolegiátní kapitula Sint Servaas (Svatého Serváce) v Maastrichtupřed 774–1797
  • 9. století-1204;
  • 1632–1794/97*
    • ( Francouzská republika)
nenenene
  • Panství Vaesrade
Klášter klarisek Söflingen1258–1803
  • 1773–1803
  • ( Bavorské kurfiřtství)[171]
neKolegium švábských prelátů (1775–1797)
Benediktinský klášter Stavelot (Stablo)651–1794
  • 1576–1794
  • ( Francouzská republika)
1576–1794 (spojeno s opatstvím v Malmédách)Rada říšských knížat (1576–1794/1801)Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500-1794)ne
  • Hrabství Logne
Benediktinský klášter Svatého Jiří Stein am Rhein1007–1572Švábský kraj (1500–1545)[172]ne
Cisterciácký klášter Sturzelbronn v Lotrinsku1135–1790?
Benediktinský klášter Tegernseekol. 765–1803978-?1230–1348 opat občas římskými panovníky označen za knížeteŠvábský kraj (1500–1545)nene
Tak zvaná Terra Sancti Benedicti v držbě benediktinského kláštera Monte Cassino (v l. 1321–1367 krátce povýšeno na biskupství)cca 529–současnostne, ale od r. 1057 měl opat přednost před všemi ostatními opaty, od r. 1504 rovnocenný s generálními opaty a představenými řádů a arciopat Cassinské kongregacenenene
Benediktinský klášter Sv. Mořice v Tholey634-1806ne, viz dálenenenene
  • Podíl na říšské vsi Michelbach pod svrchovaností vévody lotrinského, od r. 1778 kurfiřta trevírského
Konvent světských katolických kanovnic Thorncca 975–1795
  • 1292–1794/1801
  • ( Francouzská republika)
1310-1795[54]Kolegium rýnských prelátůDolnorýnsko-vestfálský krajne
Premonstrátská kanonie Ursbergmezi 1126 a 1128–18031143–1803neKolegium švábských prelátůŠvábský kraj; Bavorský krajne
Premonstrátská kanonie Urspring (převorství kanonie Sankt Georgen ve Schwarzwaldu)po 1127–1806nenenene
Kolegiátní kapitula Panny Marie v Utrechtucca 1150–1811ne, viz dáleneneneneNedílové panství Grenzau (?-1213)[101]
Benediktinský klášter San Michele ve Veroně772-13. stoletíkol. 1220-zániknenenenene
Konvent světských kanovnic Vredenkonec 8. stol.-1810
  • 1055;
  • ( Brémské biskupství)
  • ?-1085
  • ( Kolínské arcibiskupství);
  • ?-1261
  • ( Münsterské biskupství)
nenenenene
Klášter benediktinek (od roku 1431 konvent šlechtických augustiniánek) St. Margarethen ve Waldkirchumezi 918 a 926–1431/1802994-?[95]?nene
Cisterciácký klášter Valdsasy (od 1925 klášter cisterciaček)mezi 1128 a 1132–1556/60; 1661–1803; 1925–současnost[175]1147–1537; 1661–1803[175]říšští prelátiBavorský kraj (1500–1543)nene
Cisterciácký klášter Walkenried1127–1648neneHornosaský kraj (1500-1648)nene
Benediktinský klášter Weingarten1056–1803
  • 1274–1803
  • Nasavsko-oranžsko-fuldské knížectví[176]
neKolegium švábských prelátů (1495–1803)Švábský kraj (1500–1803)ne
  • Panství Sankt Gerold (1648–1803)[159]
  • Říšská ves Hoßkirch (12. století)[178]
Benediktinský klášter Weltenburg617-1803; 1842-současnostneV 15. a 16. století veden v říšských matrikách[95]?nene
Premonstrátská kanonie Weissenau1145–1802neKolegium švábských prelátůŠvábský krajne
Benediktinský klášter (od r. 1524 kolegiátní kapitula) Weissenburg/Wissembourg7. stol.-1524/17891546–1797Rada říšských knížat – personalista (1546–1797/1801)Hornorýnský kraj (1500–1797/1801)nene
Evangelický rytířský ústav šlechtičen Weizenbach1734–současnostanoneneneKanton Rhön-Wera[180]
Benediktinský klášter Werden799–1803
  • 877–1803
  • ( Pruské království)
?-1803Kolegium rýnských prelátůDolnorýnsko-vestfálský krajne
Augustiniánská kanonie Wettenhausen1130–1803
  • 1566–1803
  • ( Bavorské kurfiřtství)[181]
neKolegium švábských prelátůŠvábský krajne
Rytířská duchovní akademie Wimpfen9. či 10. století-1802
  • ?-1802
  • ( Knížectví Leiningen)
neneneKanton Kreichgau
  • Panství Schweigern[93]
Benediktinský klášter Wiblingen u Ulmu1037–1806nenenenene
Benediktinský klášter Wülzburg11. stol.-poč. 16. stol.
Augustiniánská kanonie v Xantenu752 (první zmínka – 1802ne, viz dálenenenene
  • Panství Guntersblum (1215–1237)[183]
Klášter benediktinek Zellacca 1100-1525; 1588-1810ne, viz dálenenenene
  • Říšská ves Strut (1273-1525)
Benediktinský klášter Zwiefalten1089–1802
  • 1749–1802
  • ( Württemberské kurfiřtství)
neKolegium švábských prelátů (1750–1802)Švábský kraj
  • Říšská ves Pfullingen (1303-přelom 14./15. století)[88]
  • Panství Großengstingen (1717[184]-1750)
  • Polovina vsi Derendingen (pol. 11. století-1750)
ZnakNázevExistenceŘíšská bezprostřednostKnížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovstvíŘíšské rytířstvoDalší říšská bezprostřední území

Říšská opatství, jejichž bezprostřednost zanikla do roku 1200

Některá opatství přišla o svou bezprostřednost záhy, ještě před procesem rozštěpení (teritorializace) Svaté říše římské na konci štaufské epochy. Tehdejší přímo podřízení panovníkovi neznamenalo zdaleka takovou míru svrchovanosti a nezávislosti jako v pozdějších staletích. Z tohoto důvodu jsou tato opatství apod. vypsána odděleně.

ZnakNázevExistenceŘíšská bezprostřednostZemě, jíž území připadlo po zániku duchovního státečkuKnížecí titul
Klášter benediktinek Altmünster v Mohuči734-1781817-krátce po 817 Mohučské arcibiskupství
Benediktinský klášter Anhausen u Bolheimu768 (první zmínka) – krátce po 912; obnoven v l. 1115–1536768–895 Eichstättské biskupstvíne
Benediktinský klášter Baume903–17591157–1177 Svobodné burgundské hrabstvíne
Klášter benediktinek Bergen u Neuburgu an der Donau976–1542976–1007 Bamberské biskupstvíne
Benediktinský klášter Bobbiopřed 628–1133; 1161 resp. 1199–1802Ex.[185] 628–1133Změněno na biskupství Bobbio v arcibiskupství Janov, na nátlak papeže opatství obnoveno, ale již bez říšské bezprostřednosti při zachování biskupství a biskupského hrabství Bobbione
Konvent augustiniánek Sv. Salvátora a Sv. Julie v Brescii733–1798733–838Biskupské hrabství Bresciane
Benediktinský klášter Cruascca 750-poč. 17. století817-9. století Hrabství Viviersne
Benediktinský klášter Ebersmunster667–1791?-889 Alsaské vévodstvíne
Kolegiátní kapitula Enger947–1810947–968 Magdeburské arcibiskupstvíne
Klášter benediktinek Erstein849–1422849–1191 Štrasburské biskupstvíne
Benediktinský klášter Étival (v l. 880–1147 konvent světských kanovnic, v l. 1147–1789 premonstrátská kanonie)cca 650–1789?-1180 Klášter Andlaune
Benediktinský klášter Farfa ve Fařeasi pol. 4. stol.-současnostEx.[186] 967 - cca 1180 Papežský státne
Klášter benediktinek (od r. 1137 benediktinský (mužský) klášter Favernay747–1789817 a 870 označen za říšské opatstvíBurgundské království
Benediktinský klášter Faurndau875-?875–895Župa Bertoldsbaar v Alamaniine
Benediktinský klášter St. Salvátor ve Feuchtwangenu (od r. 1197 augustiniánská kanonie, 1540 evangelický konvent)817 (1. zmínka) – 1563 (v l. před 768 – před 817 pod jménem Sankt Martin)817 – mezi po 817 a 10. stoletím (nedostatek pramenných zmínek) Augšpurské biskupstvíne
Konvent světských kanovnic Fischbeck (od r. 1559 luterský)955 (první zmínka)-1559; 1559–současnost?-955; kol. r. 1025–1147 Corveyské opatstvíne
Kolegiátní kapitula Fosses650–1794650-před r. 908 Lutyšské biskupstvíne
Benediktinský klášter Gunzenhausenexistoval kol. r. 823?-823 Benediktinský klášter Ellwangen
Klášter benediktinek Frauenchiemsee782–1803788-po 955 Salcburské arcibiskupstvíne
Benediktinský klášter Herrieden797–888 (v l. 888–1806 kolegiátní kapitula)797–888 Eichstättské biskupstvíne
Konvent augustiniánek (od roku 1585 konvent světských luterských kanovnic) Hilwartshausen960-současnost960-cca 1000; 1007-po 1156[95] Hildesheimské biskupství (poprvé); Saské vévodství (podruhé)
Konvent světských kanovnic Hohenbourg (též Mont Sainte-Odille)680–1546 (1683–1791 obnoveno jako premonstrátská kanonie, znovu obnoveno r. 1892–současnost jako klášter františkánek)817 – krátce po 817 Alsaské vévodstvíAbatyše po celý středověk často v listinách titulována jako kněžna
Benediktinský klášter HolzkirchenPřed 775–1552?-775 Fuldské opatstvíne
Benediktinský klášter Hornbachcca 741–1557cca 850–1087[187] Špýrské biskupství[187]ne
Benediktinský klášter Kemnade u Bodenwerderucca 960–15421004–1147 Corveyské opatství (již od roku 1144 pod fojtskou správou hrabat z Winzenburgu)ne
Konvent augustiniánek Kitzingen745–1525745-11. století (ještě r. 1521 však v říšské matrice)[188] Panství Hohenlohene
Benediktinský klášter Kremsmünster777–současnost777 – před 976 Pasovské biskupstvíne
Konvent světských kanovnic Liesborn (od r. 1131 benediktinský klášter)815–1803815–1019 Hrabství Werl-Arnsbergne
Augustinánská kanonie Limburg an der Lahn910–1802910–1065 (podle jiných zdrojů až r. 1232)[189] Špýrské biskupství (podle jiných zdrojů Trevírské arcibiskupství)[189]ne
Benediktinský klášter Lobbescca 660–1794?-881, resp. 889 Lutyšské biskupstvíne
Benediktinský klášter Lucedio?-901 (v l. 1124–1784 obnoveno jako cisterciácký klášter)?-901Biskupství Como di Vercelline
Benediktinský klášter Mattsee765–1045 (od r. 1045 po současnost kolegiátní kapitula)817–907 Salcburské arcibiskupstvíne
Klášter benediktinek Masevauxcca 720/730-1704817-9. či 10. století Alsaské vévodstvíne
Konvent světských kanovnic Meschede (od 1310 augustiniánská kanonie)9. stol. (první bezpečná zmínka roku 910) – 18059. stol. – 1042 Kolínské arcibiskupstvíne
Benediktinský klášter Metten766–1803; 1840–současnost817 – po 1051 Bavorské vévodstvíne
Benediktinský klášter Mosbach825 (první zmínka) – mezi 1000 a 1025 (dále až do r. 1564 kolegiátní kapitula, roku 1556 přijato luterství, roku 1559 kalvinismus)825 (první zmínka) – 979 Wormské biskupstvíne
Benediktinský klášter Moyenmoutier671–915; 960–1790817-9. století Toulské biskupstvíne
Augustiniánská kanonie Münchsmünster (od r. 1131 benediktinský klášter)925–1556925–1133 Bamberské knížecí biskupstvíne
Benediktinský klášter Nantua671–1100817–862 Lyonské biskupstvíne
Benediktinský klášter Niederalteich (v l. 950–990 kolegiátní kapitula)741–1803857–1153 Také v majetku panství Spitz (830-?)[190] Bavorské vévodstvíne
Klášter benediktinek Niedernburg (roku 1826 obnoven jako konvent anglických panen)739–1806739–976; 1010–1161 Pasovské biskupství (poprvé i podruhé)ne
Benediktinský klášter Nienburg nad Sálou975–1563Konec 10. století-1166 Magdeburské knížecí arcibiskupství
Benediktinský klášter Nonantola752–současnost780–1188 Savojské hrabstvíne
Benediktinský klášter Pöhlde952 (1. zmínka) – 1525952 (1. zmínka) – 981 Magdeburské arcibiskupstvíne
Benediktinský klášter Polling (od roku 1010 augustiniánská kanonie)kol. 750-1803?-1065[95] Brixenské biskupství
Benediktinský klášter Romainmôtier7. století–současnostEx.[191] ?-888Burgundské královstvíne
Benediktinský klášter v Saint Dié (od r. 996 augustiniánská kanonie)870–současnost870 – konec 9. století Alsaské vévodství
Benediktinský klášter v Saint Martin361–současnost817 a 870 zmíněn jako říšské opatství
Benediktinský klášter Seligenstadt815-1803817-1002 Würzburské biskupství
Benediktinský klášter Susteren714–1795714–891 Prümské opatstvíne
Klášter benediktinek u Svatého Štěpána ve Štrasburku774-1534817-1003 Štrasburské biskupstvíne
Benediktinský klášter Thiel640–1795?–950 Utrechtské biskupstvíne
Konvent augustiniánek (od r. 996 klášter benediktinek) Vilich942-16. století987–1182 Kolínské arcibiskupstvíne
Augustiniánská kanonie Weilburg912–1555912–993 Wormské biskupstvíne
Benediktinský klášter Wessobrunn (v l. 955–1064 kolegiátní kapitula)817 (1. zmínka) -1803817–1155 Augšpurské biskupstvíne
ZnakNázevExistenceŘíšská bezprostřednostZemě, jíž území připadlo po zániku duchovního státečkuKnížecí titul

Bezprostřední domény Řádu německých rytířů

NázevExistenceŘíšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický)Knížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovství
Mistrovský úděl Německých rytířů v Mergentheimu (Deutschmeistertum Mergentheim)1219–1809viz knížectví Mergentheim a komenda Virnsberg1494–1918 (viz dále)viz dálebezprostřední subjekty viz dále
Vysoký a německý mistr a knížectví Mergentheim1525–18091219–1809 (v l. 1219–1525 sídlo Německého mistra, od 1525/27 sídlo též Vysokého mistra)1494 (pro německého mistra)-1918 (v r. 1527 sloučení funkce Vysokého a Německého mistra)Rada říšských knížat (1529–1806)Francký kraj (1500–1806)
Komenda Virnsberg1294–1806
  • 1294–1796
  • (pruské Markrabství Ansbach)
neneFrancký kraj (zastoupeno Mergentheimským knížectvím)
Bailiva Franky (Ballei Franken)1216–1806viz zemské komturství a jednotlivé komendyneneFrancký kraj (1500–1806)
Bailiva Franky – zemské komturství v Ellingenu (v l. 1788–1796 sídlo Vysokého a německého mistra)1216–1786 (poté jen řádové pozemky či sídlo velmistra, viz výše)
  • 1216–1806
  • ( Bavorské království)
neneFrancký kraj (zastoupeno celou bailivou Franky)
Komenda Horneckkolem 1371–1805kolem 1371–1805 ( Württemberské království)neneFrancký kraj (zastoupeno Bailivou Franky)
Komenda Eschenbach1236 – mezi 1306 a 1315 (majetek komendy předán norimberské komendě)1236–1809 (od cca 1315 jako část řezenské komendy) ( Bavorské království)neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Sankt Ägid (Svatého Jiljí) v Řezně1210–1809
  • 1210–1806
  • ( Řezenské knížecí arcibiskupství)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Gangkofen1279–1806
  • 1279–1805*
  • ( Bavorské království)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Heilbronnpo roce 1220–1805
  • po roce 1220–1805
  • ( Württemberské království)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Kloppenheim1269–1809
  • 1719–1809 (před r. 1719 komenda součástí "Svobodného soudu" (Freigericht) Kaichen, korporaci sdružených různých stavovských subjektů (klášterů, vesnic, rytířů), ve volném lenním závazku k Purkrabství Friedberg)
  • ( Hesensko-darmstadstké velkovévodství)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky, příslušnost od r. 1719)
Komenda Norimberk1230–1809
  • 1230–1333
    • ( Purkrabství Norimberk);
  • 1648–1806*
    • ( Bavorské království)
neneZ hlediska bezprostřednosti žádný, od r. 1500 Francký
Komenda Rothenburg ob der Tauber1237–1672neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Aichach (roku 1396 přemístěna do Blumenthalu)1250–1805
  • 1250–1805
  • ( Bavorské kurfiřtství)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Donauwörth-Lauterbach1214–1805neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Münnerstadt (Bailiva Franky)1336–1809
  • 1336–1809
  • ( Velkovévodství würzburské)
neneFrancký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Bailiva Švábsko-Alsasko-Burgundsko1220–1806 (od r. 1440 sídlil zemský komtur v Altshausenu)viz jednotlivé komendyneKolegium rýnských prelátů (hlas z tradičních důvodů v podobě: Bailiva Alsasko a Burgundsko)Švábská část stavovství ve Švábském kraji (mimo Altshausen), komendy ve Francii a Švýcarsku bez krajské příslušnosti
Komenda a zemské komturství (od r. 1440) Altshausen (sídlo Švábsko-alsasko-burgundské bailivy) s panstvími Ellhofen a Fessenheim1264–1806[2]
  • 1264–1806
  • ( Württemberské království)
neKolegium švábských hrabat, zároveň formálně podíl na hlasu Alsasko-burgundské bailivyne
Panství Achberg (spravováno přímo komendou Altshausen)1691-1805
  • 1691-1805
  • Hohenzollernsko-sigmaringenské knížectví
nezastoupeno komendou Altshausenne
Panství Hohenfels (spravováno přímo komendou Altshausen)1506-1805
  • 1506-1805
  • Hohenzollernsko-sigmaringenské knížectví
nezastoupeno komendou Altshausenne
Komenda Beuggen1246–1806 (do r. 1440 sídlo zemského komtura)
  • 1246–1806
  • ( Bádenské velkovévodství)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivouŠvábský kraj
Komenda Mainau s panstvím Blumenfeld1272–1805
  • 1730–1805
  • ( Bádenské kurfiřtství)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou
Komendy Rohr a Waldstetten1673–1806
  • 1673–1806
  • ( Bavorské království)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou
Komenda Andlau1258–1801
  • 1258–1680*
  • ( Francouzské království)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivoune
Komenda Mylhúzy1232–1680
  • 1232–1801*
  • ( Francouzská republika)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivoune
Komenda Basilej1258–1801nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivoune
Komenda Kaysersbergcca 1295–1801
  • cca 1295–1680*
  • ( Francouzské království)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivoune
Komenda Rouffachcca 1230–1789
  • cca 1230–1680*
  • ( Francouzské království)
nezastoupeno Alsasko-burgundskou bailivoune
Bailiva Hesensko (Ballei Hessen)1333-1809viz jednotlivé komendynenene
Komenda Ober-Flörsheim1237–1801nenene
Komenda Schiffenberg1333-1809nenene
Komenda Wetzlar1285-1809
  • jen skrz lesy u Heusenstammu, 1285-1809
  • ( Knížectví Isenburg)
nenene
Bailiva Biesen (Ballei Biesen)1228/1270-1809viz jednotlivé komendynenene
Komenda Gemertpřed 1249–1797nenene
Komenda Sint Pieters-Voeren1242–1798
  • 1242–1794
  • ( Francouzská republika)
nenene
Bailiva Koblenc1216–1810skrz komendu ElsenneKolegium rýnských prelátů[192]Kraj porýnských kurfiřtství[192]
Komenda Elsen1263–1795
  • 1263–1795
  • ( Francouzská republika)
neZastoupena bailivou KoblencZastoupena bailivou Koblenc
Bailiva "na Adiži a v horách" (Ballei An der Etsch und im Gebirge)1269–1811; 1819–1929neneneRakouský kraj (personalista)
Bailiva Rakousko (Ballei Österreich)1280–současnost (od roku 1809 sídlo velmistra s centrem ve Vídni)neneneRakouský kraj (personalista)
NázevExistenceŘíšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický)Knížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovství

Bezprostřední domény Johanitů, resp. Maltézských rytířů

NázevExistenceŘíšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický)Knížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovství
Německé velkopřevorství a panství/knížectví Heitersheim (administrativně součást Hornoněmecké bailivy) (Großpriorat Fürstentum Heitersheim)1428–18061548–1807Rada říšských knížat (1548–1806)Švábský kraj (1548–1806)
Velkopřevorské hrabství Bonndorf
  • 1803–1806 (v době držby Johanity)
  • ( Bádenské velkovévodství)
viz velkopřevorství1803–1806 (předtím viz klášter St. Blasien)1803–1806 (předtím viz klášter St. Blasien)
Bailiva Horní Německo (Ballei Oberdeutschland)
Komenda Rexingencca 1275–1806nenene
Komenda Rohrdorf1309–1806
  • 1309–1806
  • ( Württemberské království)
nenene
Komenda Dätzingen1263–1806
  • 1263–1806
  • ( Württemberské království)
nenene
Komenda Villingen1253–1806
  • ne, pouze skrze svá bezprostřední panství Neuhausen (1329–1805), Dürheim (cca 1300–1805) a Weigheim (1317–1805)
  • ( Württemberské království)
nenene
Klášter St. Peter ve Schwarzwaldu1803–1806
  • 1803–1806 (předtím viz výše)
  • ( Bádenské velkovévodství)
nenene
Bailiva Franky (Ballei Franken)
Komturství Würzburg
  • ne, pouze skrze svou bezprostřední ves Biebelried (1244–1275)
  • ( Velkovévodství Würzburg)
nenene
Komenda Biebelried1275–1806
  • 1244–1806 (1244–1275 pod správou Würzburského komturství)
  • ( Velkovévodství Würzburg)
nenene
Bailiva Braniborsko (Ballei Brandeburg)
Komenda Mirowmezi 1226 a 1242–1541/1648nenene
Komenda Gartow1360–1483
  • 1360–1483
  • ( Lüneburské knížectví)
nenene
Autonomní komturství Heimbach (Komturai Heimbach)1185–1795
  • 1185–1795
  • ( Francouzská republika)
nenene
NázevExistenceŘíšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický)Knížecí titulŘíšské stavovstvíKrajské stavovství

Mylně uváděné říšské kláštery

Několik klášterů ve Svaté říši římské z různých důvodů chybně označováno za říšská opatství. Na prvním místě to bylo proboštství ve vestfálském Cappenbergu, ležícím na území biskupského knížectví Münster. Proboštství sice bylo součástí biskupských domén, na rozdíl od zbytku knížectví však nespadalo pod žádný z říšských krajů.[193] Snad tahle politicko-geografická zvláštnost vedla k tomu, že v textech mírové smlouvy z Lunéville, kde se hovoří o náhradách pro vládce z levého břehu Rýna, je Cappenberg uveden jako bezprostřední proboštství, kterým nikdy nebyl. Omyl, od té doby tradovaný v četné odborné literatuře byl ještě posílen tím, že bývalé konventní statky se v roce 1826 staly pruským stavovským panstvím Cappenberg-Scheda, zřízeným pro pruského ministra Fridricha von Stein. Za říšská bezprostřední opatství jsou též někdy označována opatství sdružená spolu s dalšími subjekty (rytíři, svobodnými vesnicemi apod.) ve Stavovské republice Kaichen (oficiálně „Svobodný soud“, něm. Freigericht) v Hesensku. Ze tří klášterů: Naumburg, Ilbenstadt a Engelthal, však jen první dva zasedaly mezi zemskými stavy „republiky“ a navíc Kaichen byl sám volným lénem Friedberského purkrabství.[194] Ilbenstadt se roku 1657 marně pokusil o získání bezprostřednosti[195] a roku 1803 se Ilbenstadt a Engelthal staly po zániku Kaichenu a své sekularizaci staly sídelními zámky a panstvími vedlejších větví rodu Solmsů. Říšskými opatstvími ovšem nikdy nebyly. Za říšsky bezprostřední byla někdy chybně také augustiniánská kanoie Wengen u Ulmu, i když jí nebyla.[196]

Některé kláštery se neúspěšně pokusily získat říšskou bezprostřednost soudní cestou, což vedlo v literatuře rovněž k omylům. V 17. století se pokoušel o vymanění se ze závislosti na essenských abatyších ženský klášter v Rellinghausenu, o totéž se po celý vrcholný středověk pokoušel braniborský klášter Zinna a po celé říši je známo ještě více podobných případů, vedoucím k omylům. Uvedené případy nebyly říšskými preláty ani v nejširším smyslu tohoto pojmu.

"Neříšští" preláti jako říšská knížata

Ve Svaté říši římské existovalo také několik církevních institucí, většinou soustředěných v Rakouských a Českých zemích, jejichž představitelé nebyli říšskými preláty v žádném smyslu, ačkoli pocházeli ze Svaté říše, kde ležela i jejich instituce (klášter, kapitula a podobně), chyběla jim ale bezprostřednost i říšské stavovství. Přesto ovšem získali tito duchovní hodnostáři titul říšských knížat. Jejich knížecí titul byl obdobou těch titulů světských knížat, jejichž říšský titul byl pouhým vyznamenáním s platností v celé říši (v Čechách např. Kinští či Clary-Aldringenové). Šlo o následující případy knížecích prelátů:

  • V roce 1133 byl opat benediktinského kláštera Svatého MichalaLüneburgu nazván v císařské listině říšským knížetem. Není však jisté, byl-li knížetem doopravdy, či zda jde o omyl písařské kanceláře.
  • K českým knížatům-prelátům patřila především kněžna-abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, k jejímž mimořádným právům patřilo privilegium korunovat české královny. Knížecí stav, říšský i český, obdržela od krále Karla IV. roku 1348. Dodnes jsou symboly její duchovní a světské moci – berla a knížecí čapka, uchovávány v expozici Příběh pražského hradu ve Starém královském paláci. Zlacená, rudým sametem vyložená čapka, zhotovená roku 1553 podle staršího vzoru pro abatyši Ludmilu Blíživskou z Blíživé,[197] je spolu s knížecím kloboukem rájeckých Salmů jednou z pouhých dvou prokazatelně knížecích čepic dochovaných v ČR. V roce 1782 Josef II. klášter zrušil a práva abatyše včetně oprávnění korunovat české královny a práva nosit knížecí čapku svatojiřských abatyší, přešla na abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen.
  • V roce 1365 byl Karlem IV. povýšen do stavu říšských knížat probošt kolegiátní kapituly u Sv. Štěpána (od roku 1469 a vzniku biskupství je katedrální kapitulou) ve Vídni. Knížecí titul proboštů přetrval až do roku 1918.
  • Od dob Karla IV. do husitských válek byl říšským knížetem také probošt kolegiátní kapituly u Sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
  • Od roku 1510 patřil k říšským knížatům také velmistr, resp. vysoký mistr (Hochmeister) rytířského Řádu svatého Jiří z Korutan. Přestože tento Habsburky velmi podporovaný řád vlastnil v Rakouských zemích a zejm. v Korutanech řadu statků, mj. také bývalé říšské hrabství Sternberg, patřící původně vládnoucím hrabatům ze Sternbergu a Heunburgu, nepodařilo se řádu nikdy získat žádné aktuálně bezprostřední území. Po smrti posledního velmistra v roce 1598 navíc již nový velmistr nebyl zvolen a knížecí titul toho roku zanikl.
  • Dne 22. září 1706 udělil císař Josef I. říšský knížecí titul abatyším Ústavu šlechtičen svatých andělů, zřízeném v roce 1701 na Dobytčím trhu na Novém Městě v Praze. Abatyše měla právo na knížecí erb s routovým, tzv. dámským štítem. O den později udělil císař abatyším ještě český knížecí titul. První kněžnou-abatyší tohoto ústavu šlechtičen byla Marie, hraběnka z Berlepsch. Ta se ovšem brzy finančně vyčerpala při výstavbě svého paláce a v roce 1709 roztrpčeně opustila Prahu.[198] Po její smrti roku 1723 nebyla již zvolena nová abatyše, takže po dlouhém mezidobí se novou řádnou abatyší (a kněžnou) stala až 14. května 1738 Marie Gabriela, hraběnka Černínová, jmenovaná císařem Karlem VI.[199] Dne 11. října 1755 ovšem Marie Terezie této abatyši knížecí hodnost odebrala a posléze ji přenesla na abatyši nově zřízeného Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.[200] Fakticky však knížecí hodnost zanikla až smrtí Marie Gabriely v roce 1758. Ústav sám ovšem skončil svou činnost teprve v roce 1918 se zánikem monarchie.
  • V roce 1755 vznikl Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě a od 2. února 1766 byly jeho první abatyše, arcivévodkyně Marie Anna zároveň titulární říšskou kněžnou, přičemž titul byl dědičný i pro další abatyše a na Tereziánský ústav přešel ze zrušeného ústavu šlechtičen na Novém Městě. V roce 1791 na abatyše Tereziánského ústavu, konkrétně na druhou abatyši, arcivévodkyni Maria Annu, navíc přešlo právo korunovat české královny, zděděné po abatyších zrušeného kláštera sv. Jiří, jejichž klášter roku 1782 zanikl.[201]
  • Od roku 1772 do roku 1918 byla říšskou kněžnou abatyše tzv. Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni.
  • Klášter cisterciaček "Hvězda Panny Marie" (St. Marienstern) v Horní Lužici byl ještě v 19. století nazýván "fürstliches Jungfrauenstift".[202] Není ovšem příliš pravděpodobné, že by jeho abatyše byla někdy jmenována kněžnou či dokonce říšskou kněžnou.

Suverénní preláti mimo Svatou říši římskou

Svatá říše římská byla množstvím duchovních státečků a velikostí podílu biskupů a prelátů na světské moci v evropských dějinách unikátním fenoménem. Nebyla ale jedinou evropskou, kde se podařilo hodnostářům církve, nikoli nezbytně katolické, dosáhnout autonomie či dokonce nezávislosti a vladařského postavení. V západní Evropě existovalo několik klášterů silně podporovaných místními králi, jejichž představitelé se těšili statusu suveréna. Ve španělském kraji Burgos byl takovýmto „královským“ klášterem Santa Maria la Real de las Huelgas. Cisterciácká abatyše tohoto kláštera, založeného králem Alfonsem VIII., se mohla těšit z privilegia, podle něhož klášter sloužil mj. jako jedna z královských rezidencí (domicil). Ve Francii se až do francouzské revoluce těšil zvláštním privilegiím klášter Faremoutiers, založený již kolem roku 620 jako dvojklášter pro mužskou i ženskou řeholi benediktinů. Stejně jako ve španělském Huelgasu, byl pak ve Francii přiznám jednomu z klášterů titul „královský“. šlo o klášter benediktinek Fontevrault a jeho abatyše s titulem „velkoabatyše“ tradičně pocházela buď z královské rodiny nebo z řad nejvyšší francouzské šlechty.[54]

Ve východním Středomoří a východní Evropě byli suverénními preláty představitelé křižáckých duchovních řádů: Johanité a jejich státy na Kypru, Rhodu a Maltě, kterým vládl vždy velmistr řádu a Němečtí rytíři se svým řádovým státem v Pobaltí, rovněž po světské, více nežli po duchovní stránce řízeného voleným velmistrem. V pravoslavném prostředí jsou dobře známé mnišská republika Meteora a ještě v současnosti fungující republika Athos s řadou atributů skutečného státního celku. Tyto „státy“ ovšem byly nebo jsou řízené spíše komunitně, demokraticko-oligarchicky a neměly nikdy představitele panovnického střihu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of imperial abbeys na anglické Wikipedii a rijksabdij na nizozemské Wikipedii.

  1. FRÖLICHSTHAL, Georg, Freiherr von. Nobilitierungen im Heiligen Römischen Reich. Ein Überblick, in: Sigismund Freiherr von Elverfeldt-Ulm (Hg.): Adelsrecht,. 1. vyd. Limburg an der Lahn: [s.n.], 2001. 53 (67-119) s. Dostupné online bez stránkování. S. 76, 98. (německy) 
  2. a b c KÖBLER..., s. 6
  3. a b KÖBLER..., s. 520
  4. KÖBLER..., s. 310
  5. Klášter byl územním opatstvím snad? již od svého založení až do svého zániku.
  6. KÖBLER..., s. 19
  7. KÖBLER..., s. 29
  8. a b KÖBLER..., s. 41
  9. a b KÖBLER..., s. 43
  10. Papežské privilegium územního proboštství a exempce se vztahovalo na roky 1142-? (KÖBLER.., s. 45); 1455–1803 a zaniklo spolu se sekularizací. Roku 1817 bylo území podřízeno biskupství Mnichov-Freising.
  11. a b c KÖBLER..., s. 45
  12. a b c d Článek o říšských opatstvích ve Frankách [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  13. KÖBLER..., s. 80
  14. KÖBLER..., s. 480
  15. KÖBLER..., s. 542
  16. Starší podoba znaku se nachází nahoře, novější dole.
  17. Fojtská práva přešla na abatyši až v roce 1649, KÖBLER..., s. 85
  18. KÖBLER.., s. 521
  19. Znak kláštera opticky vlevo.
  20. Formálně drželo částečnou svrchovanost od r. 1541 Würzburské knížecí biskupství, KÖBLER..., s. 97
  21. KÖBLER..., s. 97
  22. KÖBLER..., s. 281
  23. a b KÖBLER..., s. 233–34
  24. Klášter byl územním opatstvím v letech 1779–1792, poté byl povýšen na biskupství.
  25. Bezprostřednost de facto znemožněna würzburskými knížecími biskupy, přesto byl klášter při sekularizaci 1802/03 uveden jako bezprostřední. KÖBLER..., s. 123
  26. BRAASCH, Urschula. Geschichtlicher Atlas von Hessen [online]. Marburg an der Lahn: Landesamt für geschichtliche Landeskunde, 1984 [cit. 2017-01-03]. Karta s mapovými vysvětlivkami Die Organisation der Reichsritterschaft am Ende des Alten Reiches, s. 136. Autorka příslušné kapitoly. Dostupné online. (německy) 
  27. Klášter je územním opatstvím od svého vzniku do současnosti (2016).
  28. KÖBLER..., s. 128
  29. KÖBLER..., s. 129
  30. Ellwangenský klášter podléhal v duchovních záležitostech od roku 1194 jen papeži. Toto privilegium zdědila i pozdější kapitula.
  31. KÖBLER..., s. 130
  32. KÖBLER..., s. 514, 571
  33. KÖBLER..., s. 225
  34. KÖBLER..., s. 133
  35. KÖBLER..., s. 134
  36. KÖBLER..., s. 140
  37. Fulda byla tisíc let (751–1752) územním opatstvím. Privilegium zaniklo povýšením kláštera na biskupství. KÖBLER..., s. 160–61
  38. KÖBLER..., s. 31–32
  39. KÖBLER..., s. 47
  40. KÖBLER..., s. 261
  41. a b KÖBLER..., s. 431
  42. KÖBLER..., s. 498
  43. KÖBLER..., s. 531
  44. KÖBLER..., s. 511
  45. a b c KÖBLER..., s. 638
  46. KÖBLER..., s. 572
  47. a b c KÖBLER..., s. 166
  48. a b Stránky o ženách v pozici vladařek [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. KÖBLER.., s. 169
  50. KÖBLER..., s. 172
  51. Gernrode disponovalo v letech 961–1381 papežskou exempcí.
  52. Web o dějinách, teritoriálním a správním vývoji Anhaltska [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  53. Roku 1669 byly všechny anhaltské seniorátní okrsky zrušeny - klášter s městečkem Gernrode a okolím připadl knížectví Anhalt-Bernburg-Harzgerode a se zánikem tohoto knížectví (1709) pak knížectví Anhalt-Bernburg. Druhý seniorátní okrsek Großalsleben byl již r. 1666 prodán knížectví Anhalt-Zerbst. Viz: http://www.val-anhalt.de/anhalt-seiten/terri_entw_1611-1793.html
  54. a b c d e f g Seznam vládnoucích abatyší na womenleaders.com [online]. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. a b Web o historii, správním a teritoriálním vývoji Anhaltska [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  56. a b c KÖBLER..., s. 181
  57. KÖBLER..., s. 575
  58. Klášter od roku 1238 pod papežskou exempcí. KÖBLER..., s. 191
  59. KÖBLER..., s. 3
  60. Klášter měl od r. 1231 papežskou exempci. KÖBLER..., s. 210
  61. KÖBLER..., s. 210
  62. KÖBLER..., s. 349
  63. a b KÖBLER.., s. 212
  64. a b KÖBLER..., s. 215
  65. KÖBLER..., s. 226
  66. a b KÖBLER..., s. 216
  67. Od roku 1155 byl konvent exemptní. Nedržel ovšem žádné bezprostřední domény a tak mu papež neudělil privilegium územního opatství.
  68. a b KÖBLER..., s. 346
  69. KÖBLER..., s. 217
  70. a b KÖBLER.., s. 525
  71. KÖBLER..., s. 618
  72. KÖBLER..., s. 240
  73. KÖBLER..., s. 259–60
  74. Handbuch der neuesten Genealogie..., s. 35
  75. Znak Kaufungenu je na svorníku v závěru kněžiště. Opticky znak nejvíce vpravo.
  76. KÖBLER..., s. 263
  77. KÖBLER..., s. 265
  78. KÖBLER..., s. 264
  79. KÖBLER.., s. 234
  80. a b KÖBLER..., s. 458
  81. KÖBLER.., s. 551
  82. Opatství bylo v letech 1223–1490 pod přímou papežskou ochranou (exempcí).
  83. a b c KÖBLER..., s. 399
  84. Web o klášterech Bádenska-Württemberska [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  85. Klášter získal r. 1513 papežskou exempci z rukou Lva X., který propůjčil opatovi pontifikálie.
  86. Dějiny kláštera na webu o klášterech Bádenska-Württemberska [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  87. a b Říšská matrika r. 1532 na WikiSource [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  88. a b KÖBLER..., s. 414
  89. Kreuzlingen byl od r. 1144 podřízen přímo papeži.
  90. a b c Dějiny kláštera Kreuzlingen na Historisches Lexikon der Schweiz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné online. (německy) 
  91. KÖBLER..., s. 303
  92. a b KÖBLER.., s. 309
  93. a b c KÖBLER..., s. 507
  94. Papežská exempce udělena r. 1191 Celestinem III. a potvrzena 1198 Inocencem III.
  95. a b c d e f g h i j FICKER, Julius. Vom Reichsfürstenstande [online]. Innsbruck: Druck der Wagner'schen Buchdruckerei, 1861 [cit. 2016-12-22]. Kapitola Einzelne geistliche Fürsten u. Prälaten. Online na wikisource. Dostupné online. (německy) 
  96. KÖBLER..., s. 213
  97. KÖBLER..., s. 318
  98. KÖBLER..., s. 308
  99. a b c d KÖBLER..., s. 327
  100. KÖBLER..., s. 252
  101. a b c KÖBLER..., s. 185
  102. Klášter byl od roku 1148 exemptní. KÖBLER..., s. 330
  103. KÖBLER..., s. 330
  104. KÖBLER..., s. 135
  105. KÖBLER..., s. 372
  106. KÖBLER..., s. 324
  107. Kanonie měla v letech 1179-1210 krátce papežskou exempci, kterou ukončilo převzetí světských i duchovních práv ze strany basilejských biskupů.
  108. a b KÖBLER..., s. 4
  109. KÖBLER..., s. 192
  110. Klášter Mondsee získal roku 1389 papežskou exempci i práva územního opatství. Biskupská jurisdikce opatů (územní opatství) vydržela do mediatizace a částečné konfiskace statků v roce 1505, exempce pro samotný klášter ovšem trvala až do jeho sekularizace.
  111. KÖBLER..., s. 344
  112. Teprve roku 1538 přeměněno klášterní panství na "knížecí klášterní obvod".
  113. Podle jiných zdrojů ztracena bezprostřednost a stavovství již roku 1536 připojením k habsburskémuLankrabství Sundgau. KÖBLER..., s. 351
  114. Klášter Muri podléhal od roku 1622/49 papežské exempci. KÖBLER..., s. 351
  115. a b KÖBLER..., s. 362
  116. KÖBLER..., s. 365
  117. Ve svém druhém období bezprostřednost stále zpochybňována Brabantskem, nakonec úspěšně.
  118. KÖBLER..., s. 374
  119. a b Od roku 1229 mělo opatství papežskou exempci. KÖBLER..., s. 438
  120. a b c d e f g KÖBLER..., s. 438
  121. KÖBLER..., s. 383
  122. KÖBLER..., s. 383–84
  123. KÖBLER..., s. 549
  124. KÖBLER..., s. 401–02
  125. KÖBLER..., s. 407
  126. KÖBLER..., s. 205
  127. a b c KÖBLER..., s. 408
  128. Handbuch der neuesten Genealogie: welches aller jetzigen europäischen Potentaten und der geistlichen und weltlichen Fürsten Stammtafeln, sowohl als der regierenden Grafen des Heiligen Römischen Reichs nebst einem Vereichnisse des Cardinals-Colegii enthalten. 1. vyd. Nürmberg: Gabriel Nikolaus Raspe, 1771. 264 s. Dostupné online. Kapitola Stammtafel einiger Erbischöffe, Bischöffe und Aebte, welche die Reichsfürstliche Würde, obgleich nicht Sitz und Stimme haben.. (německy) Psáno švabachem. 
  129. Klášter od středověku požíval práva papežské exempce. Viz http://www.kloester-bw.de/klostertexte.php?kreis=&bistum=&alle=&ungeteilt=&art=&orden=&orte=&buchstabe=&nr=478&thema=Geschichte
  130. Dějiny kláštera na stránkách Bádensko-wurttemberského zemského archivu. [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  131. KÖBLER..., s. 439–40
  132. a b KÖBLER..., s. 188–89
  133. a b KÖBLER..., s. 319
  134. KÖBLER..., s. 343
  135. KÖBLER..., s. 442
  136. KÖBLER..., s. 364–65
  137. Znak kláštera (ryba) leží opticky vlevo.
  138. Klášter Rheinau na Historisches Lexikon der Schweiz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (německy) 
  139. KÖBLER..., s. 507–08
  140. Ještě roku 1776 klášter uveden v říšské matrice mezi krajskými stavy. KÖBLER..., s. 449
  141. Rot již od svého založení požíval privilegia papežské exempce.
  142. KÖBLER..., s. 456
  143. Papežská exempce a územní opatství od r. 1234. KÖBLER..., s. 458
  144. V letech 1237–1619 kanonie podléhala ochraně říšského města Rottweil. KÖBLER..., s. 458
  145. KÖBLER..., s. 391
  146. a b c KÖBLER..., s. 473
  147. Klášter je exemptním územním opatstvím od svého vzniku do současnosti (2016).
  148. a b c d KÖBLER..., s. 479
  149. V letech 1455-1742 požíval klášter papežské exempce.
  150. Přesné datum ztráty říšské bezprostřednosti kláštera není známo. Roku 1469 se klášter poprvé objevuje v matrice zemských stavů habsburského Breisgau. Od roku 1666 získal klášter dokonce předsednictví mezi breisgavskými stavy. Díky zisku říšsky bezprostředního panství/hrabství Bonndorf však klášter patřil zároveň k říšským i breisgavským stavům.
  151. BAUM, Wilhelm. Die Habsburger in den Vorlanden, 1386-1486: Krise und Höhepunkt der habsburgischen Machtstellung in Schwaben am Ausgang des Mittelalters.. 1. vyd. Wien: Böhlau Verlag, 1993. 797 s. ISBN 3-205-98005-0. S. 662–663. (německy) 
  152. KÖBLER... s. 61
  153. KÖBLER..., s. 278
  154. KÖBLER..., s. 496
  155. KÖBLER..., s. 366
  156. a b KÖBLER..., s. 353
  157. KÖBLER..., s. 451
  158. Klášter získal díky privilegiím z let 1095 a 1105 papežskou exempci, tzv. libertas Romana.
  159. a b KÖBLER..., s. 478
  160. a b Zhruba od vlády Karla IV. zaujímal klášter zvláštní postavení, kdy byl zároveň říšsky bezprostřední či dokonce stavovský a zároveň patřil k zemským stavům habsburského Breisgavska. Poprvé je mezi breisgavskými stavy uváděn v r. 1469. Přesto, že ještě před polovinou 16. století klášter platil říšskou berni a byl evidován v říšské matrice, tak již roku 1507, když měl přispět na římskou jízdu Maxmiliána I., bylo mu povoleno platit jako člen zemských breisgavských stavů, aby nemusel platit dvakrát. V roce 1559 pak bylo opatovi definitivně výslovně zakázáno účastnit se napříště říšských sněmů, protože klášter není (plně?) říšsky bezprostřední.
  161. a b KRIMM-BEUMANN, Jutta. Die Benediktinerabtei St. Peter im Schwarzwald.. 1. vyd. Göttingen: Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2018. 648 s. (Germania Sacra; sv. Dritte Folge 17). Částečně dostupné online. ISBN 978-3-11-063082-4. S. 129–131. (německy) 
  162. Klášter podléhal exemptně přímo papeži od roku 1156. KÖBLER..., s. 23
  163. Opat byl jediným knížetem mezi opaty na území dnešního Saska. KÖBLER..., s. 92
  164. Handbuch der neuesten Genealogie..., s. 43
  165. KÖBLER..., s. 501
  166. KÖBLER..., s. 20, 501
  167. KÖBLER..., s. 537
  168. Od roku 1215 měl Schussenried papežskou exempci. KÖBLER.., s. 503
  169. Znak kláštera je opticky vlevo
  170. KÖBLER.., s. 503
  171. KÖBLER..., s. 523
  172. V roce 1521 uveden i říšské matrice. KÖBLER..., s. 536
  173. Klášter byl územním opatstvím (patrně) již od svého založení až do roku 2014.
  174. KÖBLER.., s. 591
  175. a b c Dějiny opatství Waldsassen [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. (německy) 
  176. a b KÖBLER..., s. 600
  177. KÖBLER.., s. 56
  178. KÖBLER..., s. 243
  179. KÖBLER..., s. 601
  180. KÖBLER..., s. 587
  181. KÖBLER.., s. 611
  182. KÖBLER..., s. 613
  183. KÖBLER..., s. 190
  184. FISCHER, Albert. Abriss der Geschichte des Bistums Chur von den Anfängen bis heute [online]. [cit. 2017-01-03]. Kapitola 4. Teil Die Zeit zwischen innerkirchlicher Stabilisierung, aufgeklärtem Staatskirchentum und Ende der Reichskirche (1660–1800), s. 2, 11. Dostupné online. (německy) 
  185. Klášter byl jako první klášter křesťanského Západu pod papežskou exempcí již od roku 628.
  186. Farfa měla od r. 775 papežskou exempci.
  187. a b KÖBLER..., s. 242
  188. KÖBLER..., s. 268
  189. a b KÖBLER..., s. 301
  190. KÖBLER..., s. 529–30
  191. Klášter požíval v letech 753–929 papežskou exempci s prestižním titulem "Monasterium Romanum". Poté byl předán pod jurisdikci opatství v Cluny.
  192. a b KÖBLER..., s. 273–74
  193. KÖBLER..., s. 90
  194. KÖBLER..., s. 259
  195. KÖBLER..., s. 247
  196. Augustiner-Chorherrenstift St. Michael zu den Wengen Ulm - Geschichte [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  197. BLAŽKOVÁ, Gabriela et al. Příběh pražského hradu. 1. vyd. Praha: Správa pražského hradu, 2003. 493 s. ISBN 80-86161-72-2. S. 397. 
  198. Seznam říšských abatyší po roce 1600 na womenleaders.com [online]. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. 
  199. ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. 1. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 233. 
  200. BUBEN..., s. 318
  201. BUBEN..., s. 375–376
  202. ZDICHYNEC, Jan. Lesk královského majestátu ve středověku: pocta prof. PhDr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám. Příprava vydání Lenka Bobková, Mlada Holá. 1. vyd. Praha: Paseka, 2005. 378 s. ISBN 80-7185-773-4. Článek "Ex fastigio dignitatis assumpte et regie nostre maiestatis" Panovnická moc a cisterciácké kláštery v Horní a Dolní Lužici ve 13.-15. století, s. 205–218, zde s. 208. 

Literatura

  • KÖBLER, Gerhard, Historisches Lexikon der deutschen Länder, C. H. Beck, München, 1989, 2. Auflage, ISBN 3-406-33290-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wappen Bistum Straßburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Hochstiftes bzw. Fürstbistums (später zu einem Erzbistum erhoben)

Straßburg
Wappen Erzbistum Mainz.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Kurfürstentums und Erzstiftes bzw. Fürsterzbistums

Mainz
Blason Andlau 67.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Standard of the King of France.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.
Wappen, alt, Abtei Burtscheid.jpg
altes Wappen der Abtei Burtscheid in Aachen-Burtscheid; Kupferstich von Franz Johann Joseph von Reilly 1791
Disentis Muster wappen.svg
coat of arms of the municipality of Disentis/Mustér (CH-GR) Azure a saltire Argent.
Flag of the Electorate of Bavaria.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of the Electorate of Bavaria
Coat of arms echternach luxbrg.svg
Autor:

bitmap render: Spanish_Inquisition

, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the municipality of Echternach, Luxembourg
Arms of Flanders.svg
Autor: unknown, Licence: CC0
Blason ville fr Lure (Haute-Saône).svg
Autor: Spedona, Licence: CC BY-SA 3.0
blason de la commune de Lure (Haute-Saône, France)
d'azur au soleil d'or
Wappen Bistum Lüttich.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Lüttich
Blason Murbach.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Bistum Konstanz.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Konstanz
Blason Remiremont.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Bistum Speyer.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Speyer
Coat of arms of the archduchy of Austria.svg
Autor: Cornelis; SVG Conversion by: David Liuzzo, Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the Archduchy of Austria
Coa Abbey Saint Gall.svg
Coat of arms of the principal abbey of Saint-Gall, Switzerland
Wappen Erzbistum Trier.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Kurfürstentums und Erzstiftes bzw. Fürsterzbistums

Trier
Arms of the Palatinate (Bavaria-Palatinate).svg
Autor: Sir Iain, Elemens by User:Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl nahrán pomocí nástroje Commonist.
Wapen Kapittel v St Servaas, 18e e.jpg
Coat of arms of the chapter of the basilica of Saint Servatius in Maastricht, the Netherlands.
Stavelot coat of arms drawing.jpg
Mid to late 18th century drawing of the coat of arms of Stavelot Abbey. The drawing is a replica of a coat of arms seen over the balcony of the residential quarters of the abbey. Each prince-abbot also used his individual coat of arms, usually much more complex than this one.
Wappen Erzbistum Köln.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Kurfürstentums und Erzstiftes bzw. Fürsterzbistums

Köln
Blason Wissembourg 67.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Grafen von Achalm.svg
Coat of arms of the de:Grafen von Achalm (Swabia), created about 1120 in de:Kloster Zwiefalten after the death of the counts. First record in Stuttgarter Wappenbuch (1439/50)
Arms of the house of Hohenlohe (1).svg
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the house of Hohenlohe
Wappen Bistum Worms.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Worms
Wappen Heitersheim.svg
Coat of arms of Heitersheim
Vysehrad Chapter CoA.jpg
Znak vyšehradské kapituly na jednom z kanovnických domů na Vyšehradě
Berne Imperial City Coat of Arms, 1620.jpg
Coat of Arms of Berne, from the Berner Chronik of Michael Stettler, 1620. At this time, Berne still considered itself part of the Holy Roman Empire, thus adding the Imperial Eagle to its own coat of arms. The combination was called the Bern-Rych.
Hirsau Wappenrelief.jpg
Autor: Photo: Andreas Praefcke, Licence: CC BY 3.0
Ehem. Kloster St. Peter und Paul Hirsau, Calw: Relief mit Wappendarstellung
SiegelmitTypar.jpg
Seal and seal matrix of the chapter of Aachen.
Muri-district-blason.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Blason Walsee.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 3.0
Wappen Brandenburg-Ansbach.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Principality of Ansbach. Blazon: Or a lion rampant sable, queue fourchée, armed, langued and crowned gules.
Wappenterracotta Abt Bonaventura von Lacher.jpg
Autor: Buchstapler, Licence: CC BY-SA 4.0
Wappenterracotta Abt Bonaventura II. von Lacher am Rheinauer Amtshaus in Rheinheim
Jahrbuch MZK Band 03 - mittelalterliche Siegel Fig 17 Benediktinerstift Mondsee.jpg
Zeichnung aus dem Jahrbuch der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale III. 1859. Aufsatz von Karl von Sava, Sphragistiker, mit dem Titel: Die mittelalterlichen Siegel der Abteien und Regularstifte im Erzherzhogtum Österreich ob und unter der Enns Zuordnung der Zeichnungen entsprechend den Dateinamen
Wolleber Chorographia Mh6-1 0061 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Bebenhausen
Wappen-HK (1736-1804).svg
Autor: ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the landgraviate of Hesse-Kassel
Ex-libris Tegernsee 05.jpg

Ex libris,

Kloster Tegernsee, Abt Quirin IV. Millon (Abt 1700–1715)
Abtswappen Abt Christian Meyer.jpg
Autor: Benedikt l89, Licence: CC BY-SA 3.0
Das Wappen des 59. Abtes der Benediktinerabtei Engelberg, Abt Christian Meyer OSB
Blason Moyenmoutier.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Bistum Münster.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Münster
CoA Ottobeuren Abbey.svg
coat of arms of Ottobeuren Abbey from the 15th century
Brunswick-Lüneburg Arms.svg
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0

Coat of arms of Brunswick-Lüneburg

Blazon: Per pale, I Gules two lions passant guardant Or (for Brunswick), II Or a semy of hearts Gules a lion rampant Azure (for Lunenburg)
Fuerststift Kempten coat of arms.png
Coat of arms of the imperial abbey of Kempten.
Flag of the navy of the Batavian Republic.svg
Autor: Tom Lemmens, Licence: CC0
The flag of the Batavian Republic (1796 to 1806)
Württemberg-1786.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
Coats of arms of the duchy of Württemberg (1786-1789) 1. Duchy of Teck; 2: reichssturmfahne; 3: Count of Mömpelgard; 4: Lordship of Justingen; 5: County of Limpurg; 6a: Lordship of Heidenheim; 6b: Lordship of Bönnigheim; Heart: Duchy of Württemberg
Freiburg Haus zum Landeck Wappen.jpg
Autor: Photo: Andreas Praefcke, Licence: CC BY 4.0

Freiburg im Breisgau, Haus zum Landeck, Wappenrelief (siehe auch dr-bernhard-peter.de

  • links (heraldisch rechts): Wappen der Abtei Schuttern
  • rechts (heraldisch links): Wappen des Abtes Karl Vogler (oder Vogel)
Heiligkreuztal Nonnenempore Wappen Zisterzienserorden.jpg
Autor: Andreas Praefcke, Licence: CC BY 2.5

Kloster Heiligkreuztal
Münster St. Anna

Nonnenempore; Wappen des Zisterzienserordens
Blason département fr Ardèche.svg
Blason de l'ancien pays du Vivarais (Languedoc) : d'azur semé de fleurs de lys d'or à la bordure du même chargée de huit écussons aussi d'azur
Nassau-Fuersten-Wappen (Walramsche Linie).png
„Wapen der Fürsten zu Nassau von der älteren Linie.“ (Walramsche Linie): Nassau-Saarbrücken, N.-Weilburg, N.-Usingen, N.-Idstein.
Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta.svg
Autor: Mathieu CHAINE, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta
Bavaria Arms.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen Augsburg 1811.svg
Coat of arms of Augsburg from 1811 to 1985
Wolleber Chorographia Mh6-1 0073 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Blaubeuren
Blason ville fr Ebersmuenster (Bas-Rhin).svg
Autor: Adalric67, Licence: CC BY-SA 3.0
Blason de la commune de Ebersmunster, Bas-Rhin, France
Kloster Bronnbach Caspar Merian.jpg
Bronnbach monastery in the 17th century. Etching.
Koenigsfelden1669.jpg
Monastery of Königsfelden in 1669
Wappen Bistum Regensburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Regensburg
Neuneck (Adelsgeschlecht) Wappenschild.png
Wappen derer von Neuneck, gemäß Blasonierung und Vorlage erstellt
CoA Buchau Abbey, BW.svg
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Buchau Abbey, Baden-Württemberg. Based off of Wappenbuch 2: Circulus Suevicus (c. 1680).
Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg
Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 3.0
The coat of arms of the Kingdom of Württemberg adopted by King Wilhelm I on December 30, 1817.
Template - Grand Master of the Teutonic Order.svg
Autor: SanglierT, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Grand Master of the Clerical Teutonic Order
Wappen Goslar.svg
Coat of Arms of the town en:Goslar.
Armoiries d'Isembourg.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Kloster Frauenchiemsee.jpg
Siegel des Klosters Frauenchiemsee mit Madonna und Kind
Köln Altstadt-Nord Kunibertskloster 12 Torbogenreliefs.jpg
Autor: HOWI - Horsch, Willy , Licence: CC BY 3.0
Köln Altstadt-Nord, Kunibertskloster 12. Torbogenreliefs der alten Propstei St.Kunibert (seit 1820 Pfarrhaus der Kirche) mit Schlussstein des Jahres 1508. Das Propstei gebäude wurde 1764 teilweise erneuert.
Wappen Isny.svg
Coat of arms of Isny
Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg
Flag of Baden (1891–1935, 1947–1952); Ratio (3:5)
Wappen Bad Schussenried.svg
Wappen der Stadt Bad Schussenried, Baden-Württemberg
Wappen Lstein.jpg
Wappen des Fürstentums Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, aufgelöst 1806.
Coat of Arms of archdiocese of Lyon.png
Autor: Création d'Ellesya de la Louveterie, avec la collaboration d'Hakon von Ahlefeldt-Oldenbourg., Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of archdiocese of Lyon, France.
Detail, Wappen Leonard Rosen.JPG
Autor: Monandowitsch, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehemaliges Ebrachisches Richterhaus, später Löwenbräu Burgwindheim, heute Sparkasse Zweigeschossiger Satteldachbau, verputzt, bezeichnet „1579“, mit Veränderungen D-4-71-122-21, Detail: Wappen Leonard Rosen, Abt von Ebrach
Grandes Armes Jérôme Bonaparte (1784-1860).svg
Autor: Spedona, Licence: CC BY-SA 4.0
Grandes armes de Jérôme Bonaparte
Reichsabtei Irsee coat of arms.svg
Coat of arms of the imperial abbey of Irsee
Bergischer Löwe.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Party per pale sable and or.svg
W3C-validity not checked.
Philipp Joachim von Prassberg.jpg
Philipp Joachim Freiherr von Prassberg; Grossprior des deutschen Malteserordens (1752)
Wappen Bistum Brixen.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Brixen
Grafschaft Schwabegg coat of arms.png
Coat of arms of the county of Schwabegg
Leiningen-1803.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the principality of Leiningen (1803); 1: palatinat of Mosbach; 2: county of Dagsburg; 3: county of Rieneck, 4: lordship of Frankenberg; 5: county of Dürn; 6: lordship of Amorbach; heart: county of Leiningen
Wolleber Chorographia Mh6-1 0080 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Heewertingen (Herbrechtingen)
Wappencoburg.JPG
Autor: PeterBraun74, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen des Herzogtums Coburg-Sachsen und Gotha am Stadthaus gegenüber dem Rathaus von Coburg
Coat of arms of the House of Savoy (early).svg
early supposed coat of arms of House of Savoy.
Eschibach-Wappen ZW.png
Wappen der Eschenbach (hier Eschibach)
Einsiedeln-Abbey-coat of arms.svg
Coat of arms of Einsiedeln Abbey
Barby.png
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms county of Barby (17th century)
Ottobeuren 01.jpg
Autor: Simisa, Licence: CC BY-SA 3.0

Německo Německo,

Aerial view of Ottobeuren
Wappen Baindt Abtei.jpg
Die Abtey Baindt, Kupferstich von Reilly, 1789, etwa 7,5 x 6,5 cm
Isny 1737 img07.jpg

Isny im Allgäu, Stadtansicht von 1737 (Städtische Museen Isny)

Wappen der Reichsabtei St. Georg und des Abts Leo Bestle
Wappen Burggrafen von Nürnberg (Haus Raas).svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0

Coat of arms of the Burgraves of Nuremberg. Blazon: Or a lion rampant sable, queue fourchée, armed, langued and crowned gules, a bordure compony argent and gules and argent.

Wappen der Nürnberger Burggrafen aus dem Hause Raabs (1105-1191).
Reichsabtei Hersfeld.svg
Coat of arms of the abbey of Hersfeld
Historische Karte CH 1536.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die schweizerische Eidgenossenschaft um 1536 nach der Eroberung der Waadt durch Bern und Freiburg.
DEU Elten COA.svg
„Gules, above a terrace in base wavy azure and a triple mountain Or, a double-headed eagle Argent, in the right a sword azure with an handle Or, in the left a Fleur-de-lis sceptre Or.“ The arms were granted on June 29, 1938. The arms show an imperial eagle, for the free Abbey of Elten (which was only subject to the Emperor), which existed in the municipality since the 10th century. The sceptre and sword indicate that the Abbey has its own court for low and higher justice. The red field with silver bordure are derived from the red bend which was worn by the nuns in the Abbey. The blue base of the shield symbolises the Wild river, formerly part of the Rhine river. The small mountain symbolises the Eltenberg.
Weißenau Requisitenhalle Heimatfest Wappen Kloster.jpg
Weißenau (Ortschaft Eschach, Stadt Ravensburg), Requisitenhalle für das Kinder- und Heimatfest (erbaut 1988), Wanddekoration: Klosterwappen Weißenau, eigentlich Wappen des Klosters zur Zeit des Abts Anton I. Unold, wie es am Torgebäude und an der Kanzel der Klosterkirche zu sehen ist (Feld 1: kaiserlicher Doppeladler, Feld 2: Wappen des Klosterstfiters Gebizo, Feld 3: Schlüssel des Petrus und Schwert des Paulus als eigentliches Klosterwappen; Feld 4: Wappen Anton Unold).
Wolleber Chorographia Mh6-1 0072 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Herrenalb
Alpirsbach (Kloster) Wappenschild farbig.png
Schild des Wappens des Klosters Alpirsbach, gemäß Blasonierung koloriert
Ansicht des Klosters um 1562 Sankt Blasien.jpeg
"Wahrhaffte abcontrafeung des würdigen gotteshaus St. Blasien auf dem Schwarzwald im Konstanzer Bistum an der Alb gelegen im Jahreszahl MDLXII". Aufbewahrungsort: Sankt Paul / Stiftsarchiv
Bindenschild Privilegium maius 1512.svg
Coat of arms of Austria: Bindenschild and Archducal hat; Privilegium maius, front page of the exemplar made for Maximilian I., 1512.
Wappenbuch Circulus Suevicus 20.jpg

'Wappenbuch. 2. Circulus Suevicus. Schmuck, Strassburg c. 1680. Wappen

Abt von Rot (an der Rot)
Arms of Swabia.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of Swabia (or, lions passant sable)
Arnsberg wapen.svg
Wappen von Arnsberg
Williburg Frey Portrait Detail Wappen.jpg
Wappen vom Portrait der Maria Williburg Frey, Reichsäbtissin von Rottenmünster († 1725); Rottweil, 18. Jh.; Stadtmuseum Rottweil
Reichsstift Wettenhausen coat of arms.png
Coat of arms of the imperial abbey of Wettenhausen
Ex-libris Ursberg.jpg
Ex libris, Kloster Ursberg, Abt Wilhelm III. Schöllhorn (Abt 1771–1790)
CoA Blumenegg Lordship.svg
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Lordship of Blumenegg
Boudevilliers-coat of arms.svg
Autor: Aliman5040, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms of the municipality of Boudevilliers (Switzerland)
Wappen Bistum Utrecht.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Hochstiftes bzw. Fürstbistums (später zu einem Erzbistum erhoben)

Utrecht
Comburg Wappen.jpg
Comburg, Wappen des Stifts Comburg und des Abts Neustetter gen. Stürmer
Wappen Solms.svg
Coat of Arms of Solms and its borough Oberndorf
Kloster Arnsburg Pfortenbau 05.JPG
Autor: Cherubino, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a picture of the Hessian Kulturdenkmal (cultural monument) with the ID
Arms of Charles II dAnjou.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Arms of Margaret of Anjou.svg (od Sodacan).
Wening benediktbeuern.jpg
Kloster Benediktbeuern by Michael Wening
Wappenbuch Circulus Suevicus 17.jpg

'Wappenbuch. 2. Circulus Suevicus. Schmuck, Strassburg c. 1680. Wappen

Abt von Elchingen
Wappen Kloster Gutenzell.svg
Coat of arms of the Imperial Abbey of Gutenzell
Corvey-abt.PNG
coat of arms
Wappen Landkreis Quedlinburg 1939.svg
Coat of Arms of the former German district of Quedlinburg
Arms of the Dauphin of France.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the Dauphin of France
Blason Vicherey 88.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Solms-Braunfels.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the counts of Solms-Braunfels; 1a: lordship of Greifenstein; 1b: lordship of Lichtenstein; 2: lordship of Münzenberg; 3ab: county of Limpurg; 4a: lordship of Wildenfels; 4b: lordship of Sonnenwalde
Wappen Erzabt Theodor von Beuron.JPG
Autor: Miediwo, Licence: CC0
coat of arms archabbot Theodor Hogg OSB of Beuron (2001-2011)
Stemma di Pietro Vittorelli.svg
Autor: Pufui Pc Pifpef I, Licence: CC0
coats of arms of Archabbot Pietro Vittorelli O.S.B. of Montecassino, Italy
Wappen Bistum Bamberg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Hochstiftes bzw. Fürstbistums (später zu einem Erzbistum erhoben)

Bamberg
Wappen 1594 BSB cod icon 326 065 crop.jpg
Wappen des Matthäus Rot, Reichsabt von Salem (der allerdings bereits seit 1583 nicht mehr Abt war)
Wappen Bistum Hildesheim.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Hildesheim
Wappen Bistum Augsburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes Augsburg
Wolleber Chorographia Mh6-1 0075 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Königsbronn
Wappen Mecklenburg-Schwerin 2.svg
Coat of arms of the duchy of Mecklenburg-Schwerin
Vexillum Sanctae Romanae Ecclesiae.svg
Autor: Gambo7, Licence: CC BY-SA 3.0
Gonfalone della chiesa secondo Bonifacio VIII
Aebtissin-juliana-maier klein.jpg
Juliana Maier, last princess-abbess of Rottenmünster
Wappen Erzbistum Salzburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Salzburg
Herford-Stift.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coat of arms
CHE Köniz COA.svg
Coat of arms of Köniz.
Siegburg Abtei Wappen1.JPG
Autor: Beckstet, Licence: CC BY-SA 3.0
Siegburg, Germany. Church of Michaelsberg abbey, coat of arms.
Wappen Erzbistum Magdeburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Magdeburg
Mitteleuropa zur Zeit der Staufer.svg
Autor: Alphathon /'æɫfə.θɒn/ , Licence: CC BY-SA 4.0
A map in German of central Europe during the time of the Hohenstaufen Emperors, primarily showing the territories of the Holy Roman Empire and the Kingdom of Sicily.

The map is a vectorised version of this map from Professor G. Droysens Allgemeiner Historischer Handatlas, which was published in 1886 by R[ichard] Andree.

I will at some point create an English version.

Changes from source image:

  • The small map in the top left corner (Die Welfenlande z. Zeit Heinrich d. Löwen – "Welf lands at the time of Henry the Lion") has not been included.
  • The legend in the bottom left corner has not been included since it is redundant with this description and/or image captions.
  • As such, both England and North Africa have been expanded into the areas which the map and legend cover.
  • The Balearic Islands were added; for some reason, Droysen's map omitted them.
  • Names of rivers have not (yet?) been included.
  • Locations of cities, fortresses etc have not been included.
  • Cöln has been changed to its modern spelling of Köln.
  • Some notes on territory changes have been added (Corfu, La Bresse),

Key:

 
Imperial and Hohenstaufen territory.
 
Ecclesiastical territories (Papal States, territory of the Teutonic Order, Prince-(Arch)bishoprics and abbeys).
 
Border of the Holy Roman Empire
 
Borders of the constituent kingdoms of the Holy Roman Empire (Kingdom of Germany, Burgundy/Arles, and Italy).
Select translations:
BaiernBavaria
(modern German spelling Bayern)
BöhmenBohemia
BraunschweigBrunswick
DeutschordensgebietTerritory of the German/Teutonic Order
KärntenCarinthia
KirchenstaatPapal States
KölnCologne
KrainCarniola
LützelburgLuxembourg
(modern German Luxemburg)
MährenMoravia
MeerSea
ÖsterreichAustria
PommernPomerania
SchlesienSilesia
Abbreviations:
A.AbteiAbbey
BGFT.BurggrafschaftBurgraviate
BM.BistumBishopric
EBM.
ERZBM.
ErzbistumArchbishopric
FSM.FürstentumPrincipality
GFT.GrafschaftCounty
HFT.HerrschaftLordship
HZM.HerzogtumDuchy
KGR.KönigreichKingdom
LANDGFT.
LGFT.
LandgrafschaftLandgraviate
MARKGFT.
MGFT.
MarkgrafschaftMargraviate
PGFT.
PFALZGFT.
PfalzgrafschaftCounty Palatine/Palatinate
Wolleber Chorographia Mh6-1 0062 Wappen.jpg

Wappen aus: David Wolleber: Chorographia Württemberg, [Schorndorf] 1591, Universitätsbibliothek Tübingen, Mh 6,1
Wappen

Kloster Maulbronn
Reichsstift Obermuenster coat of arms.svg
Coat of arms of the imperial abbey of Obermünster in Regensburg
Coat of Arms of the Bishopric of Konstanz.svg
Coat of Arms of the Bishopric of Konstanz.
Wappen Bistum Halberstadt.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des in der Reformation bzw. dreißigjährigen Krieges untergegangenen Hochstiftes bzw. Bistums

Halberstadt
Bird's-eye view of the Abbaye de Montmajour with a key to id Wellcome V0012151.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY 4.0

Bird's-eye view of the Abbaye de Montmajour with a key to identify the buildings and grounds. Engraving, 1869 after the original, 1684.

Iconographic Collections
Keywords: Abbaye de Montmajour (Bouches-du-Rhône, France)

Wappen Bistum Würzburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Würzburg
Wappen Ettenheimmuenster.png
Coat of arms of Ettenheimmünster
Wappen Nassau-Fulda.svg
Coat of arms of Nassau-Fulda
Kreuzlin.GIF
Coat of arms of Kreuzlingen
Blason Lorraine.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Schänis-blazon.svg
Blazon of Schänis, Canton of St. Gallen, Switzerland
Amorbach, Abteikirche-006.jpg
Autor: Tilman2007, Licence: CC BY-SA 3.0
Abteikirche Amorbach
Fraulauterner Wappen.jpg
Autor: Matthwiki, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of fraulautern
Flag of Isenburg County.svg
Flag of the German County of Isenburg, 1st half of 19th century.

Sources:

WuerttembergPutzger1905.jpg
Territorrial situation in the lands subsequently annexed by Württemberg, 1789
Wappen Erzbistum Bremen.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Bremen
Lichtenfels, Klosterlangheim, Kapelle-002.jpg
Autor: Tilman2007, Licence: CC BY-SA 3.0
Lichtenfels, Klosterlangheim, Kapelle
Wappen Bistum Passau.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes Passau bis zum Ende des alten Reiches
Reichskartause Buxheim coat of arms.svg
Coat of arms of the imperial charterhouse of Buxheim (Swabia).
Mariakapittel.JPG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 4.0
coats of arms of te former chapter of St.Mary in Utrecht NL
Royal Arms of Belgium.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of Belgium
Fahne Grenadierkompagnie Abtei St Gallen.jpg
Fähnrich der Grenadierkompagnie der Fürstabtei St. Gallen.
Wappen Bistum Corvey.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes und Corvey nach Erhebung zum Bistum
Wening Polling.jpg
Kloster Polling
Wappen Ochsenhausen.svg
Coat of arms of the town de:Ochsenhausen, Baden-Württemberg
Armoiries de l'abbaye de Saint-Claude - 1701.png
Armoiries de l'abbaye de Saint-Claude en 1701 par Charles d'Hozier (Armorial de France)- Uploaded and restored by PRA
Odenheim-Priorat.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the priory of Odenheim
Helmstedt Hauptgebaeude St Ludgeri.JPG
Autor: Times, Licence: CC BY-SA 3.0
central convent building and church Saint Ludgeri in Helmstedt
Wappen Pfalz-Neuburg.svg
Autor: Ziegelbrenner, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of Pfalz-Neuburg
Kursalzburg.png
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
Coats of arms of the electorate of Salzburg:

1+2: prince archbishop of Salzburg; 3. prince-bishop of Eichstätt; 4. prince-bishop of Passau; 5. prince-provost of Berchtesgaden; middle: 1 Old-Hungary; 2. New-Hungary; 3: county of Tirol; 4: grand-duchy of Tuscany; 5: duchy of Lorraine; 6: county of Habsburg

heart: Austria
Ellwangen-Probst.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the priory of Ellwangen. Prince-Provostry of Ellwangen
Neresheim Wappen2.JPG
Autor: Christoph Wagener, Licence: CC BY 3.0
Benedictine Neresheim Abbey
Blason-abbaye-gengenbach.svg
Autor: Brostoler, Licence: CC BY-SA 4.0
Blason de l'abbaye de Gengenbach
Coat of arms of Lower Saxony.svg
The coat of arms of Lower Saxony. Also the former ( – 1947) coat of arms of Land Braunschweig.

Keep red shade parallel with File:Flag of Germany.svg’s red shade.

A white Saxon steed (Sachsenross) on a red background.
Blason Baume-les-messieurs.svg
Autor: Chatsam, Licence: CC BY-SA 3.0
Blazon: Azure two keys in saltire wards outward Or
Wappen Bistum Fulda.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Coat of arms of the diocese or the former prince-bishopric and bishopric; Fulda
Wennedach Kirche Wappen.jpg

Wallfahrtskirche St. Simon und Judas Thaddäus, Wennedach, Stadt Ochsenhausen (Landkreis Biberach)

Wappen, (optisch) links Kloster Heggbach, (optisch) rechts Äbtissin Maria Aleydis Zech
Wappen Nellenburg.svg
Autor:
Vektory:
, Licence: GFDL
Coat of arms of the Counts of Nellenburg (died out in the 15th century)
Reichsabtei Roggenburg coat of arms.png
Coat of arms of the imperial abbey of Roggenburg (Germany)
Wappen Bistum Eichstätt.png
Autor: unknown, Licence: Attribution