War flag of Khanate of Bukhara

Autor:

Samhanin

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/150e9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

800 x 400 Pixel (646 Bytes)

Popis:

War flag of Khanate of Bukhara. This flag used in Khanate of Bukhara in the Battle of Marv by Muin Musavvir's painting.

Licence:

CC0

Credit:

Vlastní dílo, source: The Battle between Shah Ismail and Shaybani Khan-edited.png

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 29 Mar 2024 09:11:53 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Bucharský emirát byl uzbecko-tádžický stát, který existoval v letech 1785–1920 na území dnešního Uzbekistánu a Tádžikistánu. Rozkládal se v oblasti mezi řekami Amudarja a Syrdarja nazývané dříve Transoxanie. Jejím jádrem bylo území podél dolního toku řeky Zarafšán a významná města Samarkand a Buchara. Emirát sousedil s na západě s Chivským chanátem v Chórezmu a na východě s Kokandským chanátem ve Ferganské kotlině. .. pokračovat ve čtení

Kokandský chanát byl uzbecký stát ve Ferganské kotlině ve Střední Asii, který se v letech 1709–1876 rozkládal na území východního Uzbekistánu, moderního Kyrgyzstánu, východního Tádžikistánu a jihovýchodního Kazachstánu. .. pokračovat ve čtení

Kazašský chanát byl kazašský stát existující zhruba na území dnešního Kazachstánu. Vznikl mezi lety 1456 až 1465 zásluhou chána Janybeka a chána Kereya. Koncem 16. století se chanát rozdělil na tři části, a to na Velkou hordu, Střední hordu a Malou hordu. V roce 1847 byl chanát dobyt Ruskem a zanikl. .. pokračovat ve čtení

Sibiřský chanát, historicky též zvaný Turanský chanát, byl stát s turkicko-mongolskou vládnoucí elitou na území jihozápadní Sibiře v 15. a 16. století. Vznikl jako jeden z mnoha tatarských chanátů po rozpadu Zlaté hordy a zanikl po anexi Ruskem. Hlavním sídlem bylo opevněné město Isker, na soutoku Irtyše a říčky Sibirky. .. pokračovat ve čtení

Bucharský chanát byl sunnitský muslimský stát ve Střední Asii. Zformován byl v 16. století uzbeckou dynastií Šejbanovců, se Samarkandem jako hlavním městem, a ležel na území dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Zemi roku 1500 dobyl chán Šejbání Muhammed, člen Zlaté hordy s kořeny mezi Volhou a Aralským jezerem, který porazil Temerlánovy nástupce. Největšího územního rozmachu stát dosáhl za vlády Abdulláha II. (1577–1598). Poté se vlády ujala dynastie Aštarchánovců (1598–1737). V roce 1740 Bucharsko dobyl íránský šáh Nádir-šáh, což lze považovat za faktický konec nezávislého státu. Ten lze klást i k roku 1747, kdy moc převzali Manghítovci, uznávající svrchovanost Osmanské říše, či k roku 1785, kdy chanát přejmenoval Ma'súm na bucharský emirát. Dalším možným koncem Bucharska je rok 1868, kdy emír Muzaffaruddín vojensky prohrál s Rusy a Bucharsko se stalo vazalem Ruské říše. V roce 1920 vládnoucího emíra svrhlo povstání a byla vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika. .. pokračovat ve čtení

Uzbecký chanát byl šejbanidovský stát, který existoval v letech 1428–1471. Navzdory krátké době své existence patřil ke klíčovým mocnostem ve střední Asii. Ovládal nejen téměř celé území dnešního Uzbekistánu, ale i část dnešního Kazachstánu, Turkmenistánu a jižního Ruska. Prvním hlavním městem bylo Čimgi-Tura, pak to byl Signoq v dnešním Kazachstánu a nakonec krátce Iasy. Zakladatelem a jedním ze dvou panovníků chanátu byl Abu'l Chajr-chán, jemuž k moci významně dopomohl vládce Tímúrovské říše Ulugbeg, ovšem Uzbecký chanát pak získal řadu území právě na úkor Timurovců. Část území uzmul také Zlaté hordě. Abu'l Chajrův syn a druhý chán Šejch Hajdar byl zabit v boji se Sibiřským chanátem, čímž se stát rozpadl. Abulchajrovská dynastie ale okolo roku 1500 vytvořila nový stát zvaný Bucharský chanát, do jehož čela se postavil Abu'l Chajrův vnuk Muhammad Šejbání. Ještě před zánikem Uzbeckého chanátu se z něj odštěpila významná skupina nomádů, vedená Žanibekem a Kerejem, která pak založila Kazašský chanát. Abu'l Chajr padl právě v boji z Kazachy. .. pokračovat ve čtení

Durránská říše, případně také Afghánská říše, byl státní útvar se středem v Afghánistánu, zahrnující severovýchodní Írán, dnešní Pákistán a indické území Paňdžáb. Vznikl roku 1747 ve městě Kandahár pod velením Ahmada Šáha Durráního, afghánského vůdce kmene Abdálí a vojenského velitele spadajícího pod perského vládce Nádira Šáha. Po Ahmadovi smrti v roce 1773 se vlády ujali jeho potomci a hlavní město bylo přemístěno do Kábulu. Ahmad a jeho potomci pocházeli z rodové linie Sadozaiů. Sadozaiové spadali k Abdálíům a stali se druhými paštunskými vládci Kandaháru. .. pokračovat ve čtení