Coat of Arms of John of Bohemia (the Blind) as King of Bohemia and Count of Luxembourg
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
LucemburkovéLucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století. Nejvýznamnějším panovníkem byl Karel IV. .. pokračovat ve čtení
Bitva u KresčakuBitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9. roce stoleté války, nedaleko města Kresčak v severní Francii. Anglická armáda v čele s králem Eduardem III. zde drtivě porazila početně silnější vojsko francouzského krále Filipa VI. a jeho spojenců. Výrazný podíl na vítězství Angličanů si připsala pěchota, zejména pak lučištníci, kteří opakovaně odolali marným útokům neukázněné těžké francouzské jízdy, jejíž příslušníci svého protivníka fatálně podcenili. Angličané také byli nově vybaveni zbraněmi na střelný prach. V dlouhodobém horizontu pro francouzskou monarchii znamenala porážka u Kresčaku takřka národní katastrofu, neboť stála na začátku jejích dalších vojenských neúspěchů a faktorů, které ji přivedly do hluboké krize. V průběhu střetnutí byl mezi stovkami dalších šlechticů na francouzské straně zabit i slepý český král Jan Lucemburský, kterého při tažení doprovázel jeho syn, římskoněmecký král Karel. .. pokračovat ve čtení
Stoletá válkaStoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení
Česko-polská válka (1345–1348)Česko-polská válka nebo Polsko-česká válka byl válečný konflikt mezi Českým královstvím za vlády Jana Lucemburského a Polským královstvím, kde vládl Kazimír III. Veliký. Válka probíhala v letech 1345 a 1348. Boje probíhaly na území Slezska a Malopolska. V roce 1348 bylo podepsáno příměří, kterým se Poláci vzdali nároků na Slezsko a český král Karel IV. nároků na polský trůn. Přispěl k tomu fakt, že došlo k rozšíření dýmějového moru do západní části Evropy, a začala se šířit do dalších částí. Podepsání příměří tak uvolnilo ruce oboum státum, aby mohli řešit tento problém. .. pokračovat ve čtení