Arms of Aquitaine and Guyenne
.svg){kind=small}
Arms of William the Conqueror (1066-1087).svg (od Sodacan).
Relevantní obrázky
_duc_d%27Orl%c3%a9ans.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení
Akvitánské vévodstvíAkvitánské vévodství byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453. Tradičně se takto označuje území formálně spadající pod francouzskou korunu rozkládajícím se přibližně mezi Atlantským oceánem, tokem řeky Loire, Francouzským středohořím a řekou Dordogne v období 10. až 13. století. .. pokračovat ve čtení
Třetí křížová výpravaTřetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení
Seznam akvitánských vévodůTitul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. století, kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posledních Merovejovců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Ody (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karolingů, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství, královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příležitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodů. Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfidové, hrabata z Poitou, kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských .. pokračovat ve čtení
Křížová výprava roku 1101Křížová výprava roku 1101 byla menší křížovou výpravou sestávající z tří na sobě nezávislých tažení. Proběhla v letech 1100 až 1101 a snažila se navázat na úspěch první křížové výpravy. Charakteristická byla tím, že se jí zúčastnilo mnoho z těch, kdo během první křížové výpravy porušili křižácké sliby a vrátili se předčasně zpět, přičemž nyní chtěli svým slibům konečně dostát. .. pokračovat ve čtení
Bitva u Poitiers (1356)Bitva u Poitiers, která se odehrála 19. září 1356, je jednou z velkých bitev ve stoleté válce, ve které bojovali na jedné straně Francouzi a Skotové proti Angličanům a Vlámům. Proti sobě stáli Angličané vedeni Černým princem a Francouzi vedeni králem Janem II. Dobrým. .. pokračovat ve čtení
RamnulfovciRamnulfovci (uváděni často i pod názvem z Poitiers byl původně franský rod, který získal svoje državy v oblasti dnešní západní a jihozápadní Francie v 9. století. Později získali dědičný titul akvitánských vévodů a vévodů z Gaskoně. Historicky nejstarší rodoví příslušníci prokazovali vesměs věrnost panovníkům z rodu Karlovců a ke Kapetovcům se jako ke svým panovníkům chovali odmítavě. Vzhledem k rozlehlosti jimi ovládaného území i relativní schopnosti se ubránit, se museli kapetovští panovníci smířit pouze s formální poctou ke své koruně ze strany akvitánských vévodů. Teprve v posledních generacích se vztahy urovnaly, ale vzhledem k vývoji událostí, že se Akvitánie po vymření mužské rodové linie dostala pod anglickou korunu, byl francouzský král Filip II. Augustus nucen vojensky zakročit a větší část území přešla pod francouzskou korunu, včetně Poitou. .. pokračovat ve čtení