Byzantine Calvary cross potent
Relevantní obrázky
.png){kind=spacer}
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
_-_%d8%a3%d8%a8%d9%88_%d8%a8%d9%83%d8%b1_%d8%a7%d9%84%d8%b5%d8%af%d9%8a%d9%82_%d8%b9%d8%a8%d8%af_%d8%a7%d9%84%d9%84%d9%87_%d8%a8%d9%86_%d8%b9%d8%ab%d9%85%d8%a7%d9%86_%d8%a7%d9%84%d8%aa%d9%8a%d9%85%d9%8a_%d8%a7%d9%84%d9%82%d8%b1%d8%b4%d9%8a_%d8%a3%d9%88%d9%84_%d8%a7%d9%84%d8%ae%d9%84%d9%81%d8%a7%d8%a1_%d8%a7%d9%84%d8%b1%d8%a7%d8%b4%d8%af%d9%8a%d9%86.svg)
.svg)
Relevantní články
Obléhání Konstantinopole (674–678)Obléhání Konstantinopole v letech 674 až 678 bylo prvním vážným útokem muslimských Arabů směřujícím proti hlavnímu městu byzantské říše. Arabové neměli dostatek síly, aby dokázali prolomit opevnění Konstantipole a tak přistoupili k pravidelnému obléhání. To bylo na moři prováděno arabskou flotilou. Ta byla nakonec poražena byzantským loďstvem pomocí nové ničivé byzantské zbraně, známé jako „řecký oheň“. Třebaže vítězství Byzantinců zbrzdilo islámskou expanzi, Arabové nebyli definitivně odraženi a zhruba o třicet let později oblehli Konstantinopol znovu. .. pokračovat ve čtení
Bitva u NiniveBitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628. V této bitvě odehrávající se 12. prosince 627 zvítězilo východořímské vojsko vedené císařem Herakleiem nad Peršany, což následně vedlo k sesazení perského velkokrále Husrava II. a k ukončení konfliktu mezi oběma říšemi. .. pokračovat ve čtení
Sásánovská říšeSásánovská říše byl rozsáhlý státní útvar nacházející se v oblastech Středního východu, jeho centrum se rozkládalo zhruba na území dnešního Iráku a Íránu. Je pojmenován dle své vládnoucí dynastie Sásánovců, oficiálně se však říše nazývala Říše Íránců. Na Západě je známá především jako jeden z největších nepřátel Říma a později Byzance, jelikož v bojích s Peršany padli dva nebo tři římští císaři a jeden byl zajat. .. pokračovat ve čtení
Arménské královstvíArménské království, zvané také Velká Arménie, byla monarchie na starověkém Blízkém východě, která existovala od roku 321 př. n. l. do roku 428. Její historie se dělí na tři etapy, podle třech královských dynastií: orontské, artašovské a arsakovské (52–428). Velmi významné jsou náboženské a kulturní dějiny království. Nejprve v něm převládal zoroastrismus, avšak roku 301 král Tiridates III. vyhlásil křesťanství za státní náboženství. Arménie se tak stala prvním státem světa, který tak učinil, patnáct let předtím, než to udělal císař Konstantin I. v Římě. Zásadní roli v tom sehrál Řehoř Osvětitel, který založil Arménskou apoštolskou církev. Arménští křesťané se do prvního nikajského koncilu vyvíjeli v těsné součinnosti s jinými křesťanskými centry, pak však byli izolováni, a proto se věroučně odlišují od pravoslavné i katolické církve. Arménská církev, nejstarší národní křesťanská církev světa, je stále rozhodující silou arménské národní identity – v Arménii se k ní dnes hlásí 95 % obyvatelstva. I zoroastrismus se však na území Arménie udržel. .. pokračovat ve čtení
Byzantská říše v době HerakleiovcůObdobí vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711. Začalo nástupem Herakleia, zakladatele dynastie Herakleiovců, do čela byzantské říše, když svrhl dosavadního císaře Foku. Záhy po získání moci se vnitropolitická krize říše, počínající již za Fokovy vlády, dále prohloubila, čehož využili perští Sásánovci a do roku 619 ovládli většinu byzantských východních provincií. Již o tři roky později ale započala byzantská protiofenzíva. Zatímco císař podnikal tažení na východě, odhodlali se Peršané spolu s Avary k útoku na Konstantinopol, který ale roku 626 ztroskotal. Porážka u hlavního byzantského města znamenala silné oslabení avarského kmenového svazu a dolehla též na říši Sásánovců, kde začala vrcholit vnitřní krize, jež vyústila v zavraždění krále Husreva II. Jeho syn Kavád Šéroé pak uzavřel s Byzancí mírovou smlouvu, díky níž císař získal zpět všechna ztracená území. Ne však nadlouho, protože o několik let později na Byzanc zaútočili Arabové, kteří se několik let předtím sjednotili pod zástavou nového monotesitického náboženství islámu, a během krátké doby tyto provincie dobyli pro sebe. Hranice mezi byzantskou říší a nově vzniklým arabským státem zvaným chalífát se ustálila na pomezí Malé Asie, skrz něž v následujících letech muslimové podnikali časté nájezdy na byzantské území. Loupeživé přepady opakující se téměř každý rok byly jedním z důvodů, proč se byzantská správa v rámci nově vzniklých administrativních jednotek reformovala a militarizovala, což umožnilo efektivnější obranu. Tyto provincie vešly ve známost pod jménem themata. .. pokračovat ve čtení
Sicilské královstvíSicilské království bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 1130–1816. Původně zahrnovalo kromě samotné Sicílie také celou jižní část Apeninského poloostrova, v roce 1282 však došlo v souvislosti s tzv. Sicilskými nešporami k rozpadu království na dva samostatné subjekty – ostrovní Království sicilské, nazývané také jako království Trinacria, a pevninskou část Království sicilské, v praxi známé spíše jako Neapolské království. V historické literatuře se pro období po roce 1282 tímto názvem označuje státní útvar zahrnující pouze ostrov. Ten byl často v personální unii s aragonským/španělským královstvím. V letech 1713–1720 bylo v rukou savojských vévodů, kteří je vyměnili s císařem za království Sardinské. .. pokračovat ve čtení
Seldžucká říšeVelká Seldžucká říše nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát nebo krátce Seldžucký stát, byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu. .. pokračovat ve čtení