Červený mlýn

Červený mlýn
Areál mlýna (v zeleni viditelný mlynářský znak na fasádě)
Poloha
Adresa	Unhošť, Česko Česko
Souřadnice	50°3′25,82″ s. š., 14°6′19,26″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený mlýn je vodní mlýn na řece Loděnici nedaleko Unhoště v okrese Kladno. Mlýn má velmi dobře zachované strojní zařízení.^[1]

Historie

Ve mlýně se vystřídalo množství majitelů i nájemců.^[2]

Majitelé:^[2]

• Čejkové z Olbramovic - počátek 17. století (třicetiletá válka)
• Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat - původně mlýn od Čejků pronajímal, po požáru roku 1631 jej koupil, v roce 1654 už měl mlýn instalována dvě mlýnská kola
• Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat - zdědil mlýn po svém otci Vilému Albrechtovi
• Antonie hraběnka Černínová - 1721
• Karel Joachim hrabě Breda ze Špandavy - 1722
• Ferdinand Adam hrabě Kustoš ze Zubří a Lipky - 1727
• Marie Josefa hraběnka Kustošová - 1741, snacha Ferdinanda Adama
• Anna Lucie Hartmannová - uvádí se 1761
• Melichar Ignác Küttl - 1780, doktor medicíny, mlýn vlastnil s manželkou Marií Annou
• František Josef Budínský a Anna Marie Fišerová - 1783
• Jan Štulc - mlýn získal emfyteuticky 1783
• Vojtěch Kalivoda - 1796
• Chodouňští - 1801
• Trnkovi - 1810
• František Bejšovec
• Antonín Mifka - 1813
• Jan a Barbora Vojáčkovi - 1814
• Zimovi - 1817
• Václav Chot
• Langrovi - 1822, ve mlýně nehospodařili, pronajali jej Janu Vranovskému
• manželé Štulzovi - 1828
• Vincenc Štulz - 1835, syn Štulzových
• František Zajíček
• František a Marie Kopřivovi
• Adolf Wild - 1862
• manželé Procházkovi - 1872
• kvůli dluhům získala mlýn Okresní záložna v Unhošti
• manželé Štěpánkovi - 1898, v roce 1906 mlýn vyhořel a v roce 1911 oba manželé zemřeli
• V. Kubálek
• František a Anna Hošnovi - 1915
• mlýn fungoval do 20. let 20. století, poté už Hošnovi hospodařili pouze na polích
• v majetku rodiny Hošnových je mlýn dodnes (květen 2020)

Až do konce 18. století majitelé ve mlýně nehospodařili a mlýn byl pronajímán. Nájemci:^[2]

• manželé Svaškovi - pronajali mlýn roku 1662
• Václav a Salomena Varvažovští - 1664
• Jan a Veronika Protivovi - 1668
• Lukáš Pokorný - 1674
• Jiří Zahrádka - 1685
• Kuchyňka - 1692
• Jan Bělohlávek - 1715
• Tomáš z Bubna - 1735
• Matěj Bělohlávek s manželkou Kateřinou - 1737
• Jan Štulc - 1770
• Matěj Bělohlávek - 1780, Štulcův vnuk
• v roce 1783 mlýn získal emfyteuticky dědeček stávajícího majitele Jan Štulc

Architektura a vybavení

Komplex mlýna je zděný, jednopatrový a dochoval se bez výraznějších přestaveb. Na stavbě se dochovaly některé zajímavé architektonické prvky, v exteriéru například plastická výzdoba na omítce, v interiéru pak sloupy, trámy, krov apod. Velmi cenná je zachovalá mlýnská technologie - v podkolí mlýna je zachována několikanásobná mlýnská hranice se zdobenými sloupy a zhlavím, která pochází pravděpodobně již ze 17. století, dále pak je zachováno několik mlecích stolic a další stroje.^[1]

Reference