Červený mlýn

Červený mlýn
Areál mlýna (v zeleni viditelný mlynářský znak na fasádě)
Areál mlýna (v zeleni viditelný mlynářský znak na fasádě)
Poloha
AdresaUnhošť, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený mlýn je vodní mlýn na řece Loděnici nedaleko Unhoště v okrese Kladno. Mlýn má velmi dobře zachované strojní zařízení.[1]

Historie

Ve mlýně se vystřídalo množství majitelů i nájemců.[2]

Majitelé:[2]

  • Čejkové z Olbramovic - počátek 17. století (třicetiletá válka)
  • Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat - původně mlýn od Čejků pronajímal, po požáru roku 1631 jej koupil, v roce 1654 už měl mlýn instalována dvě mlýnská kola
  • Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat - zdědil mlýn po svém otci Vilému Albrechtovi
  • Antonie hraběnka Černínová - 1721
  • Karel Joachim hrabě Breda ze Špandavy - 1722
  • Ferdinand Adam hrabě Kustoš ze Zubří a Lipky - 1727
  • Marie Josefa hraběnka Kustošová - 1741, snacha Ferdinanda Adama
  • Anna Lucie Hartmannová - uvádí se 1761
  • Melichar Ignác Küttl - 1780, doktor medicíny, mlýn vlastnil s manželkou Marií Annou
  • František Josef Budínský a Anna Marie Fišerová - 1783
  • Jan Štulc - mlýn získal emfyteuticky 1783
  • Vojtěch Kalivoda - 1796
  • Chodouňští - 1801
  • Trnkovi - 1810
  • František Bejšovec
  • Antonín Mifka - 1813
  • Jan a Barbora Vojáčkovi - 1814
  • Zimovi - 1817
  • Václav Chot
  • Langrovi - 1822, ve mlýně nehospodařili, pronajali jej Janu Vranovskému
  • manželé Štulzovi - 1828
  • Vincenc Štulz - 1835, syn Štulzových
  • František Zajíček
  • František a Marie Kopřivovi
  • Adolf Wild - 1862
  • manželé Procházkovi - 1872
  • kvůli dluhům získala mlýn Okresní záložna v Unhošti
  • manželé Štěpánkovi - 1898, v roce 1906 mlýn vyhořel a v roce 1911 oba manželé zemřeli
  • V. Kubálek
  • František a Anna Hošnovi - 1915
  • mlýn fungoval do 20. let 20. století, poté už Hošnovi hospodařili pouze na polích
  • v majetku rodiny Hošnových je mlýn dodnes (květen 2020)

Až do konce 18. století majitelé ve mlýně nehospodařili a mlýn byl pronajímán. Nájemci:[2]

  • manželé Svaškovi - pronajali mlýn roku 1662
  • Václav a Salomena Varvažovští - 1664
  • Jan a Veronika Protivovi - 1668
  • Lukáš Pokorný - 1674
  • Jiří Zahrádka - 1685
  • Kuchyňka - 1692
  • Jan Bělohlávek - 1715
  • Tomáš z Bubna - 1735
  • Matěj Bělohlávek s manželkou Kateřinou - 1737
  • Jan Štulc - 1770
  • Matěj Bělohlávek - 1780, Štulcův vnuk
  • v roce 1783 mlýn získal emfyteuticky dědeček stávajícího majitele Jan Štulc

Architektura a vybavení

Komplex mlýna je zděný, jednopatrový a dochoval se bez výraznějších přestaveb. Na stavbě se dochovaly některé zajímavé architektonické prvky, v exteriéru například plastická výzdoba na omítce, v interiéru pak sloupy, trámy, krov apod. Velmi cenná je zachovalá mlýnská technologie - v podkolí mlýna je zachována několikanásobná mlýnská hranice se zdobenými sloupy a zhlavím, která pochází pravděpodobně již ze 17. století, dále pak je zachováno několik mlecích stolic a další stroje.[1]

Reference

  1. a b Červený mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  2. a b c VEVERKOVÁ, Irena. Co zůstalo z vodních mlýnů. Slaný: [s.n.], 2014. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Červený mlýn.jpg
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Červený mlýn