Johann Ender
| Johann Ender | |
|---|---|
 Portrét, rytina Fr.X.Stöbera podle kresby Eduarda Enderaa (1840) | |
| Narození | 24. ledna 1793 Vídeň,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. března 1854 (ve věku 61 let) Vídeň, Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Vídeň-Matzleinsdorf |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění Vídeň |
| Povolání | malíř, grafik ilustrátor |
| Zaměstnavatel | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Děti | Eduard Ender |
| Příbuzní | Thomas Ender (bratr) Eduard Ender (syn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Ender (24. ledna 1793, Vídeň – 16. března 1854, Vídeň) byl rakouský malíř-portrétista a rytec období klasicismu a biedermeieru.
Život a tvorba
Narodil se jako syn obchodníka a dvojče s bratrem Thomasem. Ve 14 letech oba vstoupili na studia malířství a kresby na Akademii ve Vídni. Johann studoval v letech 1810–1818 u profesorů Maurera, Fügera a Cauciga. Absolvoval historickou kompozicí Smrt Marca Aurelia, za niž získal Římskou cenu. V roce 1818 ho hrabě Štěpán Széchenyi pozval ke společné cestě do Řecka a Orientu. V roce 1826 pobýval na Akademii umění v Římě a téhož roku si ve Vídni otevřel vlastní ateliér portrétní malby. Jeho klientelu tvořila rakouská a uherská dvorská šlechta i členové panovnický rodin rakouských Habsburků, nebo budoucího portugalského krále Michala I.
Později vyučoval malířství na Akademii ve Vídni. Jedinou nástěnnou malbu vytvořil v letech 1850-1854 pro císařskou kapli sv. Kříže ve Svatoštěpánském dómu ve Vídni.
Věnoval se také ilustracím historických knih, byl hlavním ilustrátorem rakouské edice knih Dějiny Řeků a Římanů. Jeho obrazy nebo kresby často převáděl do mědirytin nebo ocelorytin rytec Franz Xaver Stöber. Malířem byl také Johannův bratr-dvojče Thomas Ender a syn Eduard Ender (1822–1883).
Galerie
Juliana Festeticsová (1817)
Štěpán Széchenyi (1818)
Žena u psacího stolku (1820)
Dorotea Ficquelmont-Tiesenhausen (1820)
Josef Dessewffy (kolem 1820)
Ferenc Széchényi (1823)
Michal Portugalský (1827)
August Potocki (1829)
György Károlyi (1830)
Klaudina Rhédey-Hohenstein (1830)
Ze stínu do světla (1831)
Freska v kapli Svatoštěpánského dómu ve Vídni (1850–1852)
.jpg)
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Ender na Wikimedia Commons
- Constantin von Wurzbach: Johann Ender in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ). 3., Wien 1858, s. 145
- Johann Ender in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). 4, Lipsko 1876, s.
- Rakouská encyklopedie aeiou
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
.JPG)
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Die Kreuz- bzw. Prinz-Eugen-Kapelle im Stephansdom in der österreichischen Bundeshauptstadt Wien.
Die Kapelle wurde von den Herren von Tirna, eine ritterliche Wiener Bürgerfamilie, gestiftet und zwischen 1358 und 1362 an der Nordwestecke des Domes errichtet. Wegen des großen holzgeschnitzten Kruzifixes, das man vor 1685 hier anbrachte, erhielt die Kapelle den Namen Kreuzkapelle. In der Gruft der Kapelle ist Prinz Eugen von Savoyen († 1736) und Emanuel Thomas von Savoyen († 1729), ein Neffe Prinz Eugens, beigesetzt. Ab 1852 wurde die Kreuzkapelle umgestaltet. Unter anderem erhielt dabei in Ergänzung zu dem spätgotischen Kruzifix die Altarwand ein Fresko, das die Ereignisse auf Golgotha darstellt und das Johann Ender 1853 malte.
%2c_by_Johann_Nepomuk_Ender_(1793-1854).png)
Michael of Braganza (1802-1866), as Infante of Portugal in exile in Vienna.
Allegory of the Hungarian Academy of Sciences
Dessewffy József, a Magyar Tudományos Akadémia igazgatósági és tiszteletbeli tagja portréja
