Kyselka Anita

Kyselka Anita
Pramen Anita v červnu 2014
Pramen Anita v červnu 2014
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecKynšperk nad Ohří
Městská částChotíkov
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota9,3 °C (2019)[1]
Vydatnost2,1 l/min (2019)[1]
Mineralizace133 mg/l (2019)[1]
Obsah CO22110 mg/l (2013)[2]
2220 mg/l (2019)[1]
Ostatní
Typslabě mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška422 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselka Anita je volně přístupný minerální pramenChotíkově, části města Kynšperk nad Ohříokrese SokolovKarlovarském kraji. U pramene byla dříve plnírna minerálních vod, po jejím zániku je minerálka využívána pouze sporadicky místními obyvateli.[4]

Geografická poloha

Minerálka vyvěrá v k. ú. Liboc u Kynšperka nad Ohří severozápadně od Kynšperku nad Ohří. Nachází se pod náspem železniční trati asi 400 metrů severovýchodně od železniční stanice Nebanice, 500 metrů od levého břehu řeky Ohře.[5]

Přírodní poměry

Vývěr leží v silně podmáčeném olšovém lesíku v pliocénních nezpevněných sedimentechpíscích, jílech a štěrkopíscích vildštejnského souvrství Chebské pánve.[6]

Pramen vyvěrá u zaniklé stáčírny v 1,7 metrů hluboké studni kryté betonovým poklopem.

Historie

Pramen využívali místní obyvatelé již dávno. První stáčírna zde byla postavena koncem 19. století. Svědčí o tom i první dochovaný chemický rozbor z roku 1899. Stáčírna zde fungovala do roku 1945 a postupně zchátrala. Bližší informace se však nedochovaly. Zachovala se pouze nezakrytá studna a pozůstatky stavby. Teprve v roce 1957 inicioval Místní národní výbor v Chotíkově obnovu pramene. Nový rozbor vody provedl v roce 1957 Výzkumný ústav balneologický. V závěrech se konstatovalo, že pramen je chemicky i bakteriálně nezávadný a svou chutí se řadí mezi nejlepší minerální vody na území Čech. Následovala výstavba nové stáčírny. Budova stáčírny byla na tehdejší dobu moderní stavbou, zařízení na čerpadla vody poháněl dieselelektrický agregát, láhve, do kterých se minerálka plnila, dodávala sklárna v Novém Sedle. Na etiketě se minerálka uváděla jako minerální voda „Mirelka“. V zimě roku 1958 byla budova stáčírny dokončena a v lednu 1959 proběhla kolaudace technického zařízení. Ve zkušebním provozu se stáčelo až 2000 lahví minerální vody denně, avšak vydatnost pramene nebyla dostatečná a prodejní cena nestačila na pokrytí provozních nákladů.[7]

Minerálka se zde stáčela do 60. let 20. století.[8] O období stáčení minerálky a o ukončení provozu stáčírny, včetně následné demolice však chybí archivní doklady. V roce 1978 je uváděna stáčírna Anity jako zaniklá.[9]

Studenti a učitelé gymnázia a obchodní akademie v Chodově zahájili v březnu 2013 projekt „Rekultivace pramene ANITA“. Upravili okolí pramene a vytvořili zde odpočinkové místo pro návštěvníky. Místo bylo doplněno o informační tabule, které informují o historii pramene a místní květeně.[10]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene je okolo 9 °C, celková mineralizace činí přibližně 133 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 220 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má velmi nízký obsah železa v hodnotě 0,05 mg/litr a proto se v láhvi netvoří železité okry.[2] Vydatnost pramene kolísá podle ročních období. V letních měsících klesá na nulu, pravděpodobně v důsledku poklesu hladiny podzemních vod.[11]

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Cesta k němu není turisticky značená, ale najít lokalitu je snadné. K prameni vede 250 metrů dlouhá polní pěšina od silnice spojující Chotíkov s Nebanicemi.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Anita [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  2. a b Laboratorní rozbor 2013 [online]. Laboratoř Karlovy Vary [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
  4. Infopanel u pramene Anita. [s.l.]: [s.n.] 
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  6. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  7. Historie pramene Anita [online]. pramen-anita.czweb.org [cit. 2020-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11. 
  8. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 86. 
  9. KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Seznam zaniklých výskytů minerálních vod, s. 273. 
  10. Výroční zpráva o činnosti školy 2013/2014 [online]. Gymnázium a obchodní akademie Chodov [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  11. DOLANSKÁ, Jitka. K pramenu chodili lidé pro minerálku s kanystry, teď tu ústí suchá trubk. www.idnes.cz [online]. iDnes, 2015-07-20 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nebanice minerálka Anita.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Minerální pramen Anita, Nebanice, katastr Chotíkov u Kynšperku, okres Cheb