Památník Rudé armády (Ostrava)

Památník Rudé armády
Základní údaje
AutorKonrád Babraj
Kód památky11803/8-2236 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°50′59,64″ s. š., 18°17′26,16″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník Rudé armády v Ostravě je národní kulturní památka[1] nacházející se v Komenského sadech v moravské části moderního katastrálního území Moravská Ostrava, na půdě, která původně patřila k Muglinovu[2]. Odhalen byl v roce 1946 v rámci oslav 1. výročí osvobození Československa. Tehdy ještě bez ústředního sousoší, místo kterého stála váza na pietní oheň.[3] Slavnostní odhalení sousoši proběhlo až v dubnu 1947. Projekt vypracoval architekt Josef Jírovec, autory výtvarného provedení jsou sochaři Konrád Babraj a Karel Vávra. Národní kulturní památkou byl památník prohlášen v roce 1978. U památníku se každoročně konají pietní akty a ceremonie.

Podoba památníku

Památník je tvořen centrálním 13 m vysokým pylonem s pěticípou hvězdou. Po stranách jsou dvě 10 m ramena obložená žulovými deskami s nápisy a dva dlouhé figurální bronzové reliéfy nazvané Boj a Oběť (autor Karel Vávra). Před pylonem je z žulových kvádrů vystavěno mauzoleum, na němž je umístěno 4 m vysoké bronzové sousoší českého dělníka a ruského vojína (autor Konrád Babraj). Celá sestava prvků spočívá na žulovém schodišti. Součástí památníku jsou rovněž dva kamenné podstavce s divizními kanóny vz. 42. V roce 1971 byly doplněny pamětní desky gen. Andreje Ivanoviče Jeremenka a Josefa Kotase.

Mauzoleum

Uvnitř mauzolea jsou kóje s 660 urnami zakryté 26 mramorovanými deskami. V urnách je uložen popel rudoarmějců, československých vojáků a občanů Ostravy, kteří padli při osvobozování města v rámci Ostravské operace. Za pomníkem se nachází 11 samostatných hrobů vojáků Rudé armády a hrob kpt. Stěpana Vajdy, velitele 4. tankové roty 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR.

Vandalismus

Památník byl několikrát terčem útoku vandalů. V roce 2010 neznámý pachatel pomaloval sousoší žlutou barvou, která musela být odstraňována parou. V roce 2019 byl památník znečištěn červenou olejovou barvou a posprejován nápisy připomínající sovětskou okupaci z roku 1956 v Maďarsku. Restauratérské práce vyšly na cca 82 tis. Kč. V reakci na tuto událost došlo k instalaci kamerového systému monitorujícího objekt památníku.[4][5]

Reference

  1. ↑ Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ List 3 archivní mapy katastrálního území Moravská Ostrava, aktualizovaný až do roku 1944
  3. ↑ Památník osvobození Rudou armádou / Památník hrdinů. Ostravské sochy [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Památník v Komenského sadech někdo postříkal červenou barvou. deník.cz [online]. 2019-10-23 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ K poškození památníků rudoarmějců v Ostravě a Brně se hlásí nacionalisté. iDNES.cz [online]. 2019-10-25 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pam RA Ostrava 01.JPG
Ostrava; Památník Rudé armády v Komenského sadech