Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji

Seznam kamenů zmizelých (Stolpersteine) v Královéhradeckém kraji obsahuje přehled pamětních kamenů obětem nacismu v Královéhradeckém kraji. Jsou to doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“. Vznikly jako součást celoevropského projektu Stolpersteine německého umělce Guntera Demniga, který položil první kámen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem. Kameny zmizelých jsou věnovány těm, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo spáchali sebevraždu.

První kameny byly položeny v roce 2008 v Praze.^[1] Na projektu v rámci České republiky spolupracuje Institut Terezínské iniciativy a Židovské muzeum v Praze.^[2]

V Královéhradeckém kraji jsou kameny zmizelých v Dobrušce, Doubravici, Hradci Králové, Jičíně, Kostelci nad Orlicí, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově.

Dobruška

V Dobrušce se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 25. 1. 1909 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	19. června 2021	Karel Adler se narodil 25. ledna 1909 do rodiny Bohumila a Emilie Adlerových. Jeho otec v Dobrušce provozoval obchod s galanterním zbožím. Dne 20. června 1937 se vzal za manželku Martu Neuovou. Na jaře následujícího roku se manželům narodila dcera Hana. Celá rodina Adlerova byla zavražděna v Osvětimi.^[3]
ZDE ŽILA MARTA ADLEROVÁ NAR. 12. 6. 1914 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	19. června 2021	Marta Adlerová rozená Neuová se narodila 12. června 1914. Vyrostla v Náchodě, kde chodila do pěveckého sboru. Jejím otcem byl učitel němčiny a kantor náchodské synagogy Adolf Neu. Učil také mladého Josefa Škvoreckého, který později svého učitele Adolfa i jeho dceru Martu vložil do svých povídek. V roce 1937 se provdala za Karla Adlera a přestěhovala se do Dobrušky. V roce 1938 se jim narodila dcera Hana. Celá rodina Adlerova byla zavražděna v Osvětimi.^[3]
ZDE ŽILA HANA ADLEROVÁ NAR. 21. 3. 1938 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	19. června 2021	Hana Adlerová se narodila 21. března 1938 do rodiny Karla a Marty Adlerových. Spolu se svými rodiči byla transportována do Terezína a následně do Osvětimi, kde byly zavražděna.^[4]
ZDE ŽIL Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ NAR. 8. 12. 1887 DEPORTOVÁN 20. 6. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	19. června 2021	Ing. Arnošt Tausik Tomský byl textilní inženýr a ředitel tkalcovny. Žil s rodinou ve stejném domě jako rodina Adlerova. Jeho manželka vyrostla v sirotčinci a židovský původ neměla v dokladech. Kvůli vypjaté situaci se manželé rozvedli, což zachránilo ji i jejich syna Jana. Arnošt Tausik vystoupil z židovské obce a změnil si příjmení na Tomský. Ani tato opatření ho však před transportem do koncentračního tábora nezachránila.^[5]
ZDE ŽIL BOHUMIL ADLER NAR. 5. 7. 1877 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 15 50°17′33″ s. š., 16°9′34″ v. d.	13. června 2022^[6]	Bohumil Adler se narodil 5. července 1877. Obchodoval v Dobrušce s galanterním zbožím. S ženou Emilií měl dva syny, Karla a Ottu a dceru Helenu (Traubovou), která se provdala do Prahy a jako jediná z rodiny přežila holokaust. S celou rodinou byl trasportován do Terezína. Byl zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim.^[4]^[3]
ZDE ŽILA EMILIE ADLEROVÁ NAR. 22. 11. 1881 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 15 50°17′33″ s. š., 16°9′34″ v. d.	13. června 2022^[6]	Emilie Adlerová rozená Adlerová se narodila 22. listopadu 1881 v Jičíně. Byla manželkou Bohumila Adlera a měla syny Karla a Ottu a dceru Helenu. Stejně jako většina členů její rodiny, byla zavražděna v Osvětimi.^[4]
ZDE ŽIL OTTO ADLER NAR. 16. 11. 1910 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 15 50°17′33″ s. š., 16°9′34″ v. d.	13. června 2022^[6]	Otto Adler se narodil 16. listopadu 1910 do rodiny Bohumila a Emilie Adlerových. Byl zavražděn v Osvětimi.^[4]
ZDE ŽIL JOSEF FLEISCHER NAR. 17. 10. 1853 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022^[6]	Josef Fleischer se narodil 17. října 1853. Byl obchodníkem s bavlněným zbožím. Zahynul v Terezíně.^[7]
ZDE ŽILA JENNY FLEISCHEROVÁ NAR. 8. 6. 1874 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZEMŘELA 1945 NA NÁSLEDKY ÚTRAP	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022^[6]	Jenny Fleischerová se narodila 8. června 1874. Dočkala se konce války, ale na konci srpna roku 1945 zemřela na následky špatného zacházení v koncentračních táborech.^[4]
ZDE ŽILA OTIILIE KOHNOVÁ NAR. 11. 10. 1871 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022^[6]	Otiilie Kohnová rozená Fleischerová se narodila 11. října 1871. Při obsazení pohraničí se přestěhovala z Mostu za rodinou do Dobrušky. Ze svého bydliště v Mostu uprchla před záborem Sudet do Dobrušky. V prosinci roku 1942 byla transportována do Terezína, kde 17. listopadu 1943 zahynula.^[4]
ZDE ŽIL RUDOLF KORNFELD NAR. 15. 3. 1880 VĚZNĚN OD 1941 V HRADCI KRÁLOVÉ ZAVRAŽDĚN 16. 10. 1942 V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023^[8]	Rudolf Kornfeld se narodil 15. března 1880. Byl velkoobchodníkem s koloniálním zbožím. Jeho manželka byla Hermína rozená Löwyová. Měli spolu syny Karla a Zdeňka. V roce 1924 se přistěhovali ze Skalky do Dobrušky. Během války byla celá rodina vystěhována do Lhoty u Dobrušky. Byl zatčen v roce 1941 a vězněn v Opočně, Hradci Králové a Terezíně. Byl zavražděn v Osvětimi. Z celé rodiny válku přežil pouze syn Zdeněk Kornfeld, který po znárodnění rodinného majetku emigroval do Brazílie.^[8]^[4]
ZDE ŽILA HERMÍNA KORNFELDOVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 22. 6. 1886 PŘED DEPORTOVÁNÍM UKONČILA SAMA ŽIVOT 16. 12. 1942 VE LHOTĚ U DOBRUŠKY	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023^[8]	Hermína Kornfeldová rozená Löwyová se narodila 22. června 1886. Byla manželkou obchodníka Rudolfa Kornfelda, s níž měla syny Karla a Zdeňka. Rozhodla se dobrovolně ukončit život těsně před transportem do koncentračním táborů.^[8]
ZDE ŽIL KAREL KORNFELD NAR. 26. 5. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023^[8]	Karel Kornfeld se narodil 26. května 1912 do rodiny Rudolfa a Hermíny Kornfeldových. Stejně jako jeho otec byl zavražděn v Osvětimi.^[4]
ZDE ŽIL BEDŘICH KORNFELD NAR. 26. 4. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023^[8]	Bedřich Kornfeld se narodil 26. dubna 1882. Byl velkoobchodníkem a bratrem Rudolfa Kornfelda. Jeho manželkou byla Anna Kornfeldová a společně měli dceru Hanu. Celá rodina byla zavražděna v Osvětimi.^[4]
ZDE ŽILA ANNA KORNFELDOVÁ NAR. 24. 11. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023^[8]	Anna Kornfeldová se narodila 24. listopadu 1897. Byla manželkou obchodníka Bedřicha Kornfelda, s nímž měla jedinou dceru Hanu. Byla zavražděna v Osvětimi.^[4]
ZDE ŽILA HANA KORNFELDOVÁ NAR. 29. 12. 1927 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023^[8]	Hana Kornfeldová se narodila 29. 12. 1927 do rodiny Bedřicha a Anny Korfeldových. Stejně jako její rodiče byla zavražděna v Osvětimi.^[4]

Doubravice

V Doubravici se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE VYUČOVAL KAREL JEŽEK NAR. 29. 5. 1902 ZATČEN GESTAPEM 2. 7. 1942 POPRAVEN 9. 7. 1942 V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU			Karel Ježek – členem odbojové skupiny S21B

Hradec Králové

V Hradci Králové se na realizaci projektu Kameny zmizelých podílí město Hradec Králové, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Státní oblastní archiv Hradec Králové, Státní okresní archiv Chrudim, Židovská obec v Praze, Institut Paměti národa Pardubice, Památník Terezín, Nadace Guntera Demniga a Technické služby Hradec Králové.^[9]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL JUDR. JOSEF TAUSIK NAR. 1857 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 11. 1. 1943	Velké náměstí čp. 151 50°12′35″ s. š., 15°49′57″ v. d.	2. října 2024^[10]	JUDr. Josef Tausik se narodil 4. prosince 1857 v Poličce. Josef Tausik byl činný v mnoha organizacích. Od roku 1902 byl předsedou Židovské náboženské obce v Hradci Králové a zasloužil se o stavbu synagogy.^[11] Byl autorem jednoho z prvních průvodců po královéhradeckém bojišti, bojišti u České Skalice a Náchoda v roce 1866. Byl jedním ze zakládajících členů Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém. Stejný spolek inicioval Kameny zmizelých pro manžele Tausikovi.^[12]^[10]
ZDE ŽILA KLÁRA TAUSIKOVÁ ROZ. WEINEROVÁ NAR. 1869 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Velké náměstí čp. 151 50°12′35″ s. š., 15°49′57″ v. d.	2. října 2024^[10]	Klára Tausiková rozená Weinerová se narodila 12. října 1869.
ZDE ŽIL MUDR. EMIL HERMAN NAR. 1899 UKRÝVÁN NA SLOVENSKU INTERNOVÁN 1944 V BUDAPEŠTI, SARVARU OSVOBOZEN 1945 V BUDAPEŠTI	Ulrichovo náměstí čp. 762 50°12′38″ s. š., 15°49′15″ v. d.	2. října 2024^[10]	MUDr. Emil Herman se narodil v roce 1899 v oblasti Užhorodu. Po první světové válce se rozhodl studovat medicínu v Budepešti. Maďarsko ale omezovalo počet židovských studentů na vysokých školách a Emil Herman nakonec vystudoval lékařskou fakultu v Praze. Po návratu do Užhorodu se oženil s Margit Burgerovou. V roce 1928 získal nabídku pracovat jako lékař u Československých národních drah v Hradci Králové. Nastěhovali se do nově postaveného paláce Fénix. V roce 1930 se manželům narodila dcera Věra. Emil Herman byl členem Sociálně demokratické strany a s příchodem nacismu v Německu pomáhal uprchlíkům. Po okupaci Československa rodina přesídlila do rodného Užhorodu. Mezi lety 1940–1943 se skrývali v Budapešti a na Slovensku. Na konci roku 1943 znovu prchli do Budapešti. Na začátku roku 1944 byli židé v Budapešti internováni do pevnosti v Tolonci. Emil Herman byl již bez rodiny přesunut do internačního tábora v Sárváru, kde pracoval jako vězeňský lékař. Tam se znovu setkal se svou ženou Margit a zachránil ji před transportem do Osvětimi. Při povstání ve věznici Sárvár se oběma podařilo uprchnout. Skrývali se v Budapešti, kde se díky švédskému diplomatovi Raoulu Wallenbergovi setkali s dcerou Věrou. Rodina Emila Hermana válku přežila. V roce 1947 emigrovali do USA.^[13]
ZDE ŽILA MARGIT HERMAN ROZ. BURGER NAR. 1902 UKRÝVÁNA NA SLOVENSKU INTERNOVÁNA 1944 V BUDAPEŠTI, KISTARCSE, SARVARU OSVOBOZENA 1945 V BUDAPEŠTI	Ulrichovo náměstí čp. 762 50°12′38″ s. š., 15°49′15″ v. d.	2. října 2024^[10]	Margit Herman rozená Burgerová se narodila v roce 1902 v oblasti Užhorodu. Ve 20. letech 20. století se provdala na lékaře Emila Hermana. Manželé žili v Hradci Králové, kde se jim narodila jediná dcera Věra. Po okupaci Československa rodina přesídlila do rodného Užhorodu. Když se situace dále vyostřovala, přesídlila rodina do Budapešti k Margitiným bratrům. S dcerou Věrou byla umístěna do internačního tábora v Kistarcse. Aniž by si byla jistá jejím dalším osudem, předala svou dceru Věru do rukou pracovníkům švédského Červeného kříže. Ženy v Kistarcse byly vypraveny transportem do Osvětimi, transport byl však odkloněn do Sárváru. Zde se Margit setkala se svým manželem Emilem, který ji zachránil před další cestou do Osvětimi. Zůstala v internáčním táboře v Sárváru, odkud při povstání s manželem prchla do Budapešti. Margit Hermanová s manželem a dcerou válku přežili, později emigrovali do USA.^[13]
ZDE ŽILA VĚRA HERMAN NAR. 1930 UKRÝVÁNA NA SLOVENSKU INTERNOVÁNA 1944 V BUDAPEŠTI, KISTARCSE OSVOBOZENA 1945 V BUDAPEŠTI	Ulrichovo náměstí čp. 762 50°12′38″ s. š., 15°49′15″ v. d.	2. října 2024^[10]	Věra Herman provdaná Goodkin se narodila v červnu roku 1930 v Hradci Králové do rodiny Emila a Margit Hermanových. Po okupaci Československa odešla s rodiči do Užhorodu k příbuzným. Prchala před nacistickými represemi až do roku 1944. Poté byla s matkou Margit umístěna do internačního tábora v Kistarcse. Brzy odtud putovala do dětského domova, který v Maďarsku provozoval švédský Červený kříž. Věra během pobytu v dětském domově onemocněla spálou a musela být hospitalizována v nemocnici. Během jejího pobytu s nemocnici byl dětský domov napaden maďarskými fašisty a všechny děti byly zavraždeny. Jelikož se po uzdravení neměla již kam vrátit, putovala do místního sirotčince, který byl také pod správou švédského Červeného kříže. Díky pomoci švédského diplomata Raoula Wallenberga se setkala ještě před koncem války s rodiči v Budapešti, kde se dočkali osvobození. V roce 1947 odešla s rodiči do USA. Věra Goodkin zemřela 2. října 2023, přesně rok před položením kamenů zmizelých v Hradci Králové. ^[13]

Jičín

V Jičíně se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Nápis	Bydliště	Jméno, život
ZDE ŽIL OTTO GOLIATH NAR. 1869 ZATČEN 1. 9. 1938 DEPORTOVÁN 1938 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 20. 5. 1940	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Otto Goliath
ZDE ŽILA ARNOŠTKA GOLIATHOVÁ ROZ. LUSTIGOVÁ NAR. 1880 ZATČEN 17. 9. 1942 DEPORTOVÁNA DO SVATOBOŘIC 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Arnoštka Goliathová
ZDE ŽIL JUDR. KAREL GOLIATH NAR. 1901 UPRCHL 14. 3. 1939 DO KRAKOVA ZATČEN 3. 11. 1939 V OLOHOVICÍCH DEPORTOVÁN 1942 DO GULAGU PROPUŠTĚN	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Karel Goliath
ZDE ŽILA EMÍLIE CHVALOVSKÁ ROZ. GOLIATHOVÁ NAR. 1902 ZATČENA 17. 9. 1942 DEPORTOVÁNA DO SVATOBOŘIC 1944 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	Emílie Chvalovská
ZDE ŽIL FRANTIŠEK GOLIATH NAR. 1904 ZATČEN 15. 3. 1939 DEPORTOVÁN 1939 DO SACHSENHAUSENU 1940 DO DACHAU ZAVRAŽDĚN 27. 4. 1941	Valdštejnovo nám. čp. 3 50°26′11″ s. š., 15°21′5″ v. d.	František Goliath
ZDE ŽIL VIKTOR HÁHN NAR. 1894 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Valdštejnovo nám. čp. 93 50°26′13″ s. š., 15°21′11″ v. d.	Viktor Háhn
ZDE ŽILA ANNA HÁHNOVÁ ROZ. MÜHLSTEINOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Valdštejnovo nám. čp. 93 50°26′13″ s. š., 15°21′11″ v. d.	Anna Háhnová
ZDE ŽIL JIŘÍ HÁHN NAR. 1930 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Valdštejnovo nám. čp. 93 50°26′13″ s. š., 15°21′11″ v. d.	Jiří Háhn
ZDE ŽIL ROMAN STEINER NAR. 1929 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Roman Steiner
ZDE ŽIL JIŘÍ STEINER NAR. 1931 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Jiří Steiner
ZDE ŽIL MAX STEINER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Max Steiner
ZDE ŽILA IRMA STEINEROVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Irma Steinerová
ZDE ŽIL HARRY STEINER NAR. 1922 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Harry Steiner
ZDE ŽILA MAGDA STEINEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Magda Steinerová
ZDE ŽIL OTTO STEINER NAR. 1883 DEPORTOVÁN 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚN	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Otto Steiner
ZDE ŽILA RŮŽENA STEINEROVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 13.1.1943 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI 20.1.1943 ZAVRAŽDĚNA	Žižkovo nám. čp. 6 50°26′12″ s. š., 15°21′15″ v. d.	Růžena Steinerová

Kostelec nad Orlicí

V Kostelci nad Orlicí se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE ŽIL RUDOLF HOFMANN NAR. 1880 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA-MALÉ PEVNOSTI ZAVRAŽDĚN 1944 TAMTÉŽ	Komenského 465 50°7′27″ s. š., 16°12′29″ v. d.		Rudolf Hoffmann

Náchod

V roce 1846 založil Samuel Goldschmid v Náchodě textilní továrnu. Společnost byla poté provozována jeho synem Maxem Michaelem Goldschmidem a poté jeho vnukem Hanušem Goldschmidem. Dnes budova již neexistuje. Hanuš Goldschmid měl pět sester, všichni narozeni v Náchodě, všichni zavražděni nacistickým režimem v koncentračních táborech.^[14]

V Náchodě se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE BYDLELA LILLY HAASOVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8.3.1944 V OSVĚTIMI	Náchod, Masarykovo nam. 57 50°24′57″ s. š., 16°9′45″ v. d.	Lilly Haasová roz. Goldschmidová
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE BYDLELA LOTTE KRAUSOVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8.1.1945 STUTTHOF	Náchod, Masarykovo nam. 57	Lotte Krausová roz. Goldschmidová
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE BYDLELA JENNY SCHUROVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1878 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8.3.1944 V OSVĚTIMI	Náchod, Masarykovo nam. 57	Jenny Schurová roz. Goldschmidová
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE BYDLELA ALICE SCHWABACHEROVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8.3.1944 V OSVĚTIMI	Náchod, Masarykovo nam. 57	Alice Schwabacherová roz. Goldschmidová
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0	ZDE BYDLELA MARIANA STEINEROVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 8.3.1944 V OSVĚTIMI	Náchod, Masarykovo nam. 57	Mariana Steinerová roz. Goldschmidová

Rychnov nad Kněžnou

Doposud kameny zmizelých v Rychnově upomínají na rodinu Karla Poláčka, Thorschovi, Deutschmannovi, Boehmovi, Fischerovi, Ledererovi, Löwyovi, Weinerovi a Margoliovi.

Přestože kameny zmizelých jsou obvykle pokládány před dům, který byl poslední adresou oběti, Rychnov nad Kněžnou má výjimku v podobě Karla Poláčka, významného českého spisovatele a rychnovského rodáka.^[15]

V Rychnově nad Kněžnou se nacházejí tyto kameny zmizelých:^[16]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892 DEPORTOVÁN 5. 7. 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN NA POCHODU SMRTI 1945	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Karel Poláček
ZDE ŽIL MILAN POLÁČEK NAR. 18. 10. 1907 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Milan Poláček
ZDE ŽIL KAMIL ŠŤASTNÝ NAR. 8. 4. 1894 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Kamil Šťastný
ZDE ŽILA BERTA ŠŤASTNÁ ROZ. POLÁČKOVÁ NAR. 13. 9. 1901 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Berta Šťastná
ZDE ŽIL JAN THORSCH NAR. 25. 2. 1902 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Jan Thorsch – obchodník s bavlněnou přízí
ZDE ŽILA ANNA THORSCHOVÁ NAR. 2. 2. 1911 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Anna Thorschová
ZDE ŽILA HELENA THORSCHOVÁ NAR. 14. 3. 1937 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Helena Thorschová
ZDE ŽIL FRANTIŠEK DEUTSCHMANN NAR. 17. 9. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	František Deutschmann
ZDE ŽIL JAN DEUTSCHMANN NAR. 18. 7. 1935 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Jan Deutschmann
ZDE ŽIL JOSEF DEUTSCHMANN NAR. 25. 6. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Josef Deutschmann
ZDE ŽIL OTTO DEUTSCHMANN NAR. 3. 2. 1899 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Otto Deutschmann
ZDE ŽIL PAVEL DEUTSCHMANN NAR. 11. 5. 1934 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Pavel Deutschmann
ZDE ŽIL THEODOR DEUTSCHMANN NAR. 17. 4. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
ZDE ŽILA ELLA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 20. 6. 1908 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Ella Deutschmannová roz. Sladkusová se narodila 20. června 1908 v Chlumci nad Cidlinou. Jejími rodiči byli Emil a Irma Sladkusovi.^[18]
ZDE ŽILA FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 25. 2. 1907 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022^[17]	Františka Deutschmannová roz. Sladkusová se narodila 25. února 1907 v Chlumci nad Cidlinou. Jejími rodiči byli Emil a Irma Sladkusovi.^[18]
ZDE ŽIL ARNOLD BOEHM NAR. 24. 11. 1892 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Arnold Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL JIŘÍ BOEHM NAR. 17. 11. 1924 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Jiří Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL KAREL BOEHM NAR. 14. 12. 1926 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Karel Boehm (Böhm)
ZDE ŽILA MARTA BOEHMOVÁ NAR. 6. 9. 1903 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Marta Boehmová (Böhmová)
ZDE ŽIL JOSEF FISCHER NAR. 16. 3. 1936 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Josef Fischer
ZDE ŽIL LEO FISCHER NAR. 29. 8. 1906 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Leo Fischer
ZDE ŽILA LILY FISCHEROVÁ NAR. 29. 8. 1914 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Lily Fischerová
ZDE ŽIL MAX LÖWY NAR. 15. 3. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Max Löwy – obchodník s dřívím a uhlím, znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
ZDE ŽILA BOŽENA LÖWYOVÁ NAR. 7. 9. 1872 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Božena Löwyová
ZDE ŽIL MUDR. RUDOLF MARGOLIUS NAR. 13. 11. 1905 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	MUDr. Rudolf Margolius - praktický lékař
ZDE ŽIL JOSEF WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Josef Weiner
ZDE ŽIL OSKAR WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Oskar Weiner
ZDE ŽILA FRANTIŠKA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Františka Weinerová
ZDE ŽILA VĚRA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Věra Weinerová
ZDE ŽIL KAREL LEDERER NAR. 26. 6. 1869 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Staré náměstí čp. 69 50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.	6. května 2024	Karel Lederer - obchodník s galanterním zbožím
ZDE ŽILA ADÉLA POLÁČKOVÁ ROZ. HERMANNOVÁ NAR. 13. 9. 1895 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Staré náměstí čp. 69 50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.	6. května 2024	Adéla Poláčková - manželka Karla Poláčka, hospodyně u Karla Lederera

Trutnov

V Trutnově se nacházejí tyto kameny zmizelých:^[19]^[20]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL ERNST ALTSCHUL NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V TREBLINCE	Krakonošovo náměstí č. p. 70 50°33′40″ s. š., 15°54′47″ v. d.	15. listopadu 2021	Ernst Altschul
ZDE ŽIL PINKAS FLESCH NAR. 1871 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22. 2. 1944	Jihoslovanská ulice č. p. 26 50°33′38″ s. š., 15°54′51″ v. d.	15. listopadu 2021	Pinkas Flesch
ZDE ŽILA MARTA FLESCHOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Jihoslovanská ulice č. p. 26 50°33′38″ s. š., 15°54′51″ v. d.	15. listopadu 2021	Marta Fleschová
ZDE ŽIL OTTO FLESCH NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 3. 3. 1945 V DACHAU	Jihoslovanská ulice č. p. 26 50°33′38″ s. š., 15°54′51″ v. d.	15. listopadu 2021	Otto Flesch
ZDE ŽIL MUDR. JULIUS KOHN NAR. 1892 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 5. 12. 1944 V DACHAU	Slezská ulice č. p. 41 50°33′41″ s. š., 15°55′0″ v. d.	15. listopadu 2021	MUDr. Julius Kohn
ZDE ŽILA LEOPOLDINA KOHNOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Slezská ulice č. p. 41 50°33′41″ s. š., 15°55′0″ v. d.	15. listopadu 2021	Leopoldina Kohnová
ZDE ŽIL MARKUS LEDERER NAR. 1864 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1. 10. 1942	Bulharská ulice č. p. 63 50°33′41″ s. š., 15°54′50″ v. d.	12. listopadu 2023	Markus Lederer
ZDE ŽILA REGINA LEDEREROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 21. 7. 1944	Bulharská ulice č. p. 63 50°33′41″ s. š., 15°54′50″ v. d.	12. listopadu 2023	Regina Ledererová
ZDE ŽILA MARIE BEITLEROVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 13. 2. 1945	Polní ulice č. p. 129 50°33′53″ s. š., 15°54′48″ v. d.	12. listopadu 2023	Marie Beitlerová
ZDE ŽIL MUDR. JULIUS GANS NAR. 1866 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Pražská ulice č. p. 135 50°33′31″ s. š., 15°54′32″ v. d.	12. listopadu 2023	MUDr. Julius Gans
ZDE ŽIL JUDR. HUGO TAUSSIG NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1941 DO LODŽE ZAVRAŽDĚN 15. 5. 1942	Polská ulice č. p. 189 50°33′52″ s. š., 15°55′18″ v. d.	12. listopadu 2023	JUDr. Hugo Taussig
ZDE ŽIL MAXIMILIÁN ROUBÍČEK NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 31. 10. 1944 V OSVĚTIMI	Sokolská ulice č. p. 237 50°34′37″ s. š., 15°57′8″ v. d.	12. listopadu 2023

Odkazy

Reference

↑ Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu. Radio Prague International [online]. 2008-10-09 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ Stolprestiene [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ČTVRTEČKOVÁ, Alena. Vzpomínky na rodinu Adlerových. Dobrušský zpravodaj [online]. 2022 [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Protifašistický odboj 1939 - 1945 - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
↑ ŽDÁRKOVÁ, Pavla. První "Kameny zmizelých" pro Dobrušku už jsou ve výrobě. Dobrušský zpravodaj. 2021, čís. 5, s. 7-8.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SKALICKÁ, Pavla. Projekt kameny zmizelých pokračuje. Dobrušský zpravodaj [online]. [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
↑ Rejstřík židovských obcí - Dobruška. c.jewishmuseum.cz [online]. Židovské muzeum v Praze [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h EHLOVÁ, Dana. Dalších šest kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu z Dobrušky. Rychnovský deník. 2023-05-20. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
↑ Hradec Králové bude patřit mezi další města, ve kterých se objeví Kameny zmizelých. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HORYNOVÁ, Michaela. První Stolpersteiny v Hradci Králové. Kameny zmizelých přibyly na dvou náměstích. Hradecký deník. 2024-10-02. Dostupné online [cit. 2024-10-02].
↑ LZL. Synagoga. Královéhradecký architektonický manuál [online]. Kontrapunkt [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
↑ Tausik, Josef, 1857-1943 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Zapomenuté židovské příběhy: Téměř „hollywoodská“ historie rodiny Emila Hermana z Hradce Králové. Hradec Králové [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online.
↑ mestonachod: Kameny zmizelých (Stolpersteine) pro pět sester Goldschmidových z Náchoda [cit. 2019-02-14]
↑ MOH.CZ. Kameny zmizelých. www.moh.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
↑ HORYNOVÁ, Michaela. Tragické osudy vyryté v mosazi. Další kameny zmizelých odhalí v Rychnově. Rychnovský deník. 2023-04-13. Dostupné online [cit. 2023-11-24].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o KOTALOVÁ, Jana. První kameny zmizelých bude mít i Rychnov nad Kněžnou. Rychnovský deník. 2022-04-27. Dostupné online [cit. 2024-05-07].
↑ ^a ^b BRUNCLÍK, Jan; POSPÍŠILOVÁ, Jaroslava; VAŠEK, František. Vy padlí...Vá budiž věčná čest a sláva: Oběti německého fašismu na okrese Hradec Králové v letech 1937–1945. Hradec Králové: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-260-5333-0.
↑ S.R.O, as4u cz. Trutnov odhalí Kameny zmizelých. Město Trutnov [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
↑ BRAUN, Jan. Kameny zmizelých připomínají obyvatele Trutnova zavražděné při holocaustu. Krkonošský deník. 2023-11-13. Dostupné online [cit. 2023-11-23].

Související články

Seznam kamenů zmizelých v Česku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji na Wikimedia Commons
stolpersteine.eu – stránky Guntera Demniga (německy)
holocaust.cz

[1] Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu. Radio Prague International [online]. 2008-10-09 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[2] Stolprestiene [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[:1-3] ČTVRTEČKOVÁ, Alena. Vzpomínky na rodinu Adlerových. Dobrušský zpravodaj [online]. 2022 [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.

[:43-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Protifašistický odboj 1939 - 1945 - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.

[5] ŽDÁRKOVÁ, Pavla. První "Kameny zmizelých" pro Dobrušku už jsou ve výrobě. Dobrušský zpravodaj. 2021, čís. 5, s. 7-8.

[:2-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SKALICKÁ, Pavla. Projekt kameny zmizelých pokračuje. Dobrušský zpravodaj [online]. [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.

[7] Rejstřík židovských obcí - Dobruška. c.jewishmuseum.cz [online]. Židovské muzeum v Praze [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.

[:03-8] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h EHLOVÁ, Dana. Dalších šest kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu z Dobrušky. Rychnovský deník. 2023-05-20. Dostupné online [cit. 2024-05-30].

[9] Hradec Králové bude patřit mezi další města, ve kterých se objeví Kameny zmizelých. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.

[:3-10] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HORYNOVÁ, Michaela. První Stolpersteiny v Hradci Králové. Kameny zmizelých přibyly na dvou náměstích. Hradecký deník. 2024-10-02. Dostupné online [cit. 2024-10-02].

[11] LZL. Synagoga. Královéhradecký architektonický manuál [online]. Kontrapunkt [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.

[12] Tausik, Josef, 1857-1943 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.

[:15-13] Zapomenuté židovské příběhy: Téměř „hollywoodská“ historie rodiny Emila Hermana z Hradce Králové. Hradec Králové [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online.

[14] stonachod: Kameny zmizelých (Stolpersteine) pro pět sester Goldschmidových z Náchoda [cit. 2019-02-14]

[15] MOH.CZ. Kameny zmizelých. www.moh.cz [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.

[16] HORYNOVÁ, Michaela. Tragické osudy vyryté v mosazi. Další kameny zmizelých odhalí v Rychnově. Rychnovský deník. 2023-04-13. Dostupné online [cit. 2023-11-24].

[:02-17] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o KOTALOVÁ, Jana. První kameny zmizelých bude mít i Rychnov nad Kněžnou. Rychnovský deník. 2022-04-27. Dostupné online [cit. 2024-05-07].

[:0-18] BRUNCLÍK, Jan; POSPÍŠILOVÁ, Jaroslava; VAŠEK, František. Vy padlí...Vá budiž věčná čest a sláva: Oběti německého fašismu na okrese Hradec Králové v letech 1937–1945. Hradec Králové: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-260-5333-0.

[19] S.R.O, as4u cz. Trutnov odhalí Kameny zmizelých. Město Trutnov [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

[20] BRAUN, Jan. Kameny zmizelých připomínají obyvatele Trutnova zavražděné při holocaustu. Krkonošský deník. 2023-11-13. Dostupné online [cit. 2023-11-23].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

Navigation

Navigace

Tématické portály