Armoiries Moravie
CHE Frutigen COA.svg.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Nejvyšší kancléřNejvyšší kancléř Království českého, také nejvyšší zemský kancléř nebo nejvyšší český kancléř stál v čele úřadu České (královské) kanceláře, později České dvorské kanceláře. Disponoval velkou panovnickou pečetí. Kancléř garantoval, že obsah listiny je v souladu s vůli panovníka, a jako zemský úředník současně zaručoval, že obsah listiny neodporuje zemským právům a privilegiím. Úřad byl obsazován pány. Přestože v dvanáctičlenném kolegiu nejvyšších zemských stavovských úředníků Českého království zaujímal až šestou pozici, po přestěhování do Vídně v pobělohorské době byl nejvlivnější politickou osobností české Koruny. Po spojení s rakouskou kanceláří ji řídil jako nejvyšší český a první rakouský kancléř. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší purkrabíNejvyšší purkrabí Království českého či také nejvyšší zemský purkrabí, původně pražský purkrabí nebo purkrabí Pražského hradu byl v období stavovského státu nejvýznamnějším zemským úředníkem Českého království. Byl předsedou zemského sněmu, předsedou zemského soudu a velitelem zemské hotovosti. .. pokračovat ve čtení
Purkrabí Hradeckého krajePurkrabí Hradeckého kraje byl jedním ze stavovských nejvyšších zemských úředníků Českého království. Byl správcem věnných měst a předsedou zvláštního soudu pro oblast hradeckého kraje. Tento soud byl obdobou pražského soudu purkrabského a soudil spory o dluhy mezi šlechtici z tohoto kraje a mezi šlechtici a měšťany, pokud obžalovaným byl šlechtic. Byl obsazován rytíři. Poprvé byl do kolegia nejvyšších zemských úředníků jmenován v dohodě mezi pány a rytíři roku 1497. Ze zemských úřadů byl nejnižší, tedy dvanáctý, takto figuroval i v Obnoveném zřízení zemském (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Jako spíše čestný úřad se udržel do zániku místodržitelského kolegia, jehož byl řádným členem, v roce 1748. .. pokračovat ve čtení
Karlštejnský purkrabíKarlštejnský purkrabí byl původně úřad správce hradu Karlštejn a okolí, který měl odpovídající správní a soudní pravomoci. S významem Karlštejna jako archivem zemských privilegií a úložištěm českých korunovačních klenotů jeho důležitost vzrostla. Za Jiřího z Poděbrad se zařadil mezi nejvyšší zemské úředníky. Jmenováni byli dva, jeden za panský a druhý za rytířský stav. V dohodě mezi šlechtou a panovníkem z roku 1497, která určila pořadí zemských úřadů, obsadili 10. a 11. místo. Za nimi už byl jen purkrabí Hradeckého kraje. Úřad byl zrušen roku 1625 po přenesení korunovačních klenotů do chrámu sv. Víta v Praze. Jejich místo mezi 12 hlavními zemskými úředníky zaujal prezident nad apelacemi a prezident české komory. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší zemský komorníkNejvyšší zemský komorník byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu, do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší zemský podkomoříNejvyšší zemský podkomoří byl v dvanáctičlenném kolegiu devátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Vedl agendu správy královských měst. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší maršálekNejvyšší zemský maršálek, také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem. Stál v čele českého zemského sněmu. Původně byl úřad společný pro Čechy i Moravu, po roce 1625 však svou působnost omezil pouze na Čechy. Úřad existoval od 13. století až do roku 1913. .. pokračovat ve čtení