Arms of Counts of Habsbourg

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/12dfa

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

825 x 963 Pixel (38989 Bytes)

Komentář k Licence:

Vlastní dílo

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

[1]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 13:58:22 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Bitva u Rudavy se odehrála v zimě koncem 1254 mezi vojsky křižáků Přemysla II. Otakara a pohanskými Prusy na území Sambijského poloostrova, kde se nacházelo mnoho močálů a bažin. Proto se Přemysl rozhodl zaútočit v zimě na sklonku roku 1254, kdy území bylo zamrzlé, čímž předešel uvíznutí vojsk. Tažení se zúčastnilo 60 000 mužů. Vojsko sestávalo z profesionálních sborů z říše, české a rakouské šlechty, Sasů vedených braniborským markrabětem Ottou III., kontigentu hraběte Rudolfa Habsburského a členů Řádu německých rytířů. V bitvě se podařilo českému králi zvítězit. Touto bitvou skončila první česká křížová výprava do Pobaltí. .. pokračovat ve čtení

Husitské války, jejichž centrem se ve 20. a 30. letech 15. století staly zejména Čechy, probíhaly i na území Moravy, i když zde měly svá specifika a svůj odlišný průběh. Husitství se zde stalo jakýmsi politickým a vojenským zápasem husitské šlechty a moravského markraběte o hegemonii v zemi. Silnou úlohu v protihusitském tažení zde hrála města i církev a Morava se tak částečně vymkla vlivu husitství. .. pokračovat ve čtení

Tyrolské (okněžněné) hrabství byl v letech 1140–1919 politický útvar na území Tyrol. Země patřila v prostoru Alp k významným státům, které ovládaly přístupy z německých oblastí Říše do Itálie, proto se jej také snažili ovládnout Habsburkové – jejich vedlejší linie tu pak od 60. let 14. století vládly. Roku 1504 bylo hrabství okněžněno, nicméně vládci dále zůstali na úrovni hrabat. .. pokračovat ve čtení

Pruská křížová výprava bylo ve 13. století rozsáhlé vojenské tažení do Pobaltí s cílem dobýt, christianizovat a kolonizovat dosud pohanské Prusy, jehož se účastnil s podporou evropských států, panovníků a šlechty zejména Řád německých rytířů, vojenský rytířský řád založený během křížových výprav ve Svaté zemi. Němečtí rytíři byli tentokrát úspěšní, podařilo se jim dobýt celé Prusko a založit mocný státní útvar. Německé rytíře rovněž podpořil výpravou také český král Přemysl Otakar II., který později na pruském území založil nové město Königsberg. .. pokračovat ve čtení

Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel. Nejčastějšími cíli spanilých jízd byly vedlejší země Koruny české, německé části Říše a také Polsko, území Řádu německých rytířů a Horní Uhry. Výpravy plnily několik funkcí:vojenské: zasahovaly husitské nepřátele na jejich vlastních územích, ekonomické: zajišťovaly kořist i finance, které byly nutné k vydržování stálých polních vojsk a pomáhaly mírnit projevy závažných hospodářských potíží českých zemí, ničených dlouhými válkami, konsolidační: vyjadřovaly úsilí husitů získat pro čtyři artikuly pražské všechny korunní země a obnovit tak integritu českého soustátí, náboženské: napomáhaly šíření husitských myšlenek tím, že husité seznamovali místní obyvatelstvo se svým programem. .. pokračovat ve čtení

Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace, po reformaci také Republika Švýcarů jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Mühldorfu byl vojenský střet mezi bavorským vévodou Ludvíkem Bavorem a rakouským vévodou Fridrichem Sličným o královský titul v římské říši, který se odehrál 28. září 1322 na planině u vsi Ampfing poblíž bavorského města Mühldorf na Innu. .. pokračovat ve čtení