Arms of Robert dArtois
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Arms_of_John_of_Gaunt%2C_King_of_Castile.svg/17px-Arms_of_John_of_Gaunt%2C_King_of_Castile.svg.png)
Relevantní obrázky
Relevantní články
Sedmá křížová výpravaSedmá křížová výprava (1248–1254) byla první ze dvou křížových výprav vedených Ludvíkem IX. Francouzským a největší námořní operace v dějinách křížových výprav. Jejím cílem bylo získat zpět Svatou zemi útokem na Egypt, hlavní sídlo muslimské moci na Blízkém východě. Křížová výprava byla vedena v reakci na neúspěchy v Jeruzalémském království, počínaje ztrátou Svatého města v roce 1244. Po počátečním úspěchu skončila křížová výprava porážkou, přičemž většinu armády – včetně krále – zajali muslimové. .. pokračovat ve čtení
Osmá křížová výpravaOsmá křížová výprava byla druhá křížová výprava zahájená Ludvíkem IX. Francouzským, tato v roce 1270 proti dynastii Hafsidů v Tunisku. Králi se nelíbil vývoj v Sýrii, kde na zbylé křižácké državy dotírali muslimové. Křížová výprava neměla žádné výrazný dopad, protože Ludvík krátce po příjezdu na břehy Tuniska zemřel na úplavici. Mezi křižáky a Hafsidy byla vyjednána tuniská smlouva. K žádným územním změnám nedošlo, i když křesťanům byla udělena obchodní a některá politická práva. Křižáci se brzy poté stáhli zpět do Evropy. .. pokračovat ve čtení
Bitva u NikopoleV bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj. Evropské síly vedené uherským králem Zikmundem Lucemburským, označované někdy jako Nikopolská křížová výprava, v tomto boji drtivě podlehlo početnějšímu turecko-srbskému vojsku osmanského sultána Bajezida I. nedaleko pevnosti Nikopolis na bulharském území. Selhání tohoto podniku ze strany křižáků se přičítá nejednotné taktice jejich společného vojska, zejména účastníkům Francie, tj. zbrklosti francouzských rytířů, kteří provedli předčasný unáhlený výpad proti tureckým silám, bitva se pak už vyvíjela jen v neprospěch křižácké strany vedoucí až ke katastrofálnímu výsledku. Pouze malá část křižáků včetně Zikmunda Lucemburského se zachránila, většina padla na bojišti a část se octla v tureckém zajetí, kde byli poté popraveni. Znamenalo to také konec nadějí na záchranu skomírající Byzantské říše a další balkánské národy, které ani společnými silami nemohly vzdorovat vzrůstající osmanské moci. .. pokračovat ve čtení