BSicon exSTR+r
|
Tento obrázek jednoduchého geometrického tvaru nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo. |  |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Železniční trať České Budějovice – Černý Kř힎elezniční trať České Budějovice – Černý Kříž je jednokolejná regionální trať, která vede z jižního okraje Českých Budějovic, kde odbočuje z tratě do Lince, přes Český Krumlov, Kájov a Novou Pec do Černého Kříže. Provoz na trati byl zahájen ve třech etapách v letech 1891, 1892 a 1910, hlavním důvodem pro stavbu byl odvoz dřeva ze Schwarzenberských lesů a tuhy z dolů patřících taktéž Schwarzenbergům, dále též stavba spojení do Bavorska. Pravidelnou osobní dopravu zajišťuje od jízdního řádu (JŘ) 2017/18 společnost GW Train Regio, na trati od JŘ 2016/17 jezdí také expresy Českých drah. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Jindřichův Hradec – ObrataňŽelezniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň je jednokolejná úzkorozchodná regionální železniční trať o délce 46,0 km spojující jihočeský Jindřichův Hradec s obcí Obrataň v Kraji Vysočina, dvě sídla na větvích tzv. Českomoravské transverzálky, propojuje hlavní trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí s hlavní tratí Tábor – Horní Cerekev. Podobně jako trať do Nové Bystřice vycházející ze stejného jindřichohradeckého nádraží má i tzv. „Obrataňka“ úzký rozchod koleje 760 mm. Pravidelný provoz na dráze byl zahájen v roce 1906, majitelem byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obratany, provoz zajišťovaly rakouské státní dráhy kkStB, po roce 1918 Československé státní dráhy. Trať byla v roce 1925 zestátněna a nadále provozována ČSD, od roku 1993 nástupnickými Českými drahami. Od roku 1998 je jejím vlastníkem společnost Jindřichohradecké místní dráhy, která byla i provozovatelem dráhy. V říjnu 2017 převzala organizaci dopravy na obou tratích JHMD dle podepsané smlouvy Správa železniční dopravní cesty. V roce 2022 byl provoz na trati zastaven. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Nové Sedlo u Lokte – Krásný JezŽelezniční trať Nové Sedlo u Lokte – Krásný Jez je železniční trať v České republice. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Kojetín – Valašské MeziříčíŽelezniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí je jednokolejná neelektrizovaná trať celostátní dráhy o délce 61 km. Trať vede z Kojetína přes Kroměříž, Hulín, Holešov a Bystřici pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. Provoz na trati, která původně vedla až do Bílska ve Slezsku byl zahájen v roce 1888, ale na některých úsecích fungovala železnice už od roku 1880. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Brno – Havlíčkův BrodŽelezniční trať Brno – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať. Vede z Brna přes Kuřim, Tišnov, Křižanov, Žďár nad Sázavou, Sázavu a Přibyslav do Havlíčkova Brodu. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů a množství viaduktů, z nichž největším je most Míru u Dolních Louček. Elektrizována byla v roce 1966. Po trati je vedena dálková železniční linka R9. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/ÚštěkŽelezniční trať Velké Březno – Zubrnice – Lovečkovice – Verneřice a její větev Lovečkovice – Úštěk o délce 19 km byly zprovozněny v roce 1890 a zrušeny byly v roce 1978. V úseku Velké Březno – Zubrnice byla doprava krátce muzeálně provozována v roce 1993. O obnovení muzejního provozu v tomto úseku usilovalo od roku 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice. Nakonec uspělo a provoz byl obnoven 28. října 2010. V roce 1998 byl úsek Velké Březno – Lovečkovice prohlášen kulturní památkou. K 9. lednu 2018 měla tato dráha status vlečky s názvem „Místní dráha Velké Březno – Úštěk“. V roce 2019 vznikl Svazek obcí pro silnici II/260, který si mj. klade za cíl obnovu provozu železniční dráhy Velké Březno – Úštěk. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Frýdlant v Čechách – HeřmaniceŽelezniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici. .. pokračovat ve čtení