BSicon xABZgr
Relevantní obrázky
Relevantní články
Železniční trať Hostašovice – Nový Jičín horní nádražíŽelezniční trať Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží byla jednokolejná regionální trať o délce 10,2 km. Provoz na trati byl zahájen 1. června 1889. Nádražní budova stanice Nový Jičín horní nádraží je od 30. dubna 2008 trvale uzavřena. Nyní je trať úředně i fyzicky zrušena a na jejím tělese byla v září 2014 otevřena cyklostezka. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Kralupy nad Vltavou – KladnoŽelezniční trať Kralupy nad Vltavou – Kladno je jednokolejná trať, část celostátní dráhy, spojující města Kralupy nad Vltavou a Kladno ve Středočeském kraji. V dolním úseku trať sleduje údolí Zákolanského potoka, od Zákolan po Brandýsek vystupuje po stráni údolí potoka Týneckého. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Kuřim – Veverská BítýškaŽelezniční trať Kuřim – Veverská Bítýška byla místní železniční trať o délce 8,4 km spojující Veverskou Bítýšku severozápadně od Brna s Kuřimí na trati Brno – Tišnov. Provoz na této soukromé dráze byl zahájen 16. února 1911, k jeho ukončení došlo vzhledem k hospodářské krizi dne 3. října 1936, poté byla trať rozebrána. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Brno–TišnovŽelezniční trať Brno–Tišnov byla jednokolejná místní dráha o délce 28,4 km spojující Tišnov na okraji Českomoravské vrchoviny s největším moravským městem Brnem. Celá trať byla zprovozněna v roce 1885 soukromou Rakouskou společností státní dráhy (StEG), která ji provozovala do roku 1909, kdy byla zestátněna a kdy provoz převzaly rakouské státní dráhy kkStB. Od roku 1918 provoz zajišťovaly Československé státní dráhy. V roce 1939 byla zahájena stavba zcela nové, dvojkolejné rychlíkové trati, která měla spojit Brno s Havlíčkovým Brodem právě přes Tišnov. K jejímu otevření došlo v roce 1953 a tehdy byla „stará Tišnovka“ mezi Brnem-Královým Polem a Tišnovem zrušena. Na městském úseku do Králova Pole jezdily osobní vlaky až do roku 1962. V současnosti jsou některé krátké části „staré Tišnovky“ využívány jako vlečky, většina spodku dráhy je dodnes zachovaná. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/RakovníkŽelezniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a Milostína na chomutovské větvi. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Žabokliky – Březno u ChomutovaŽelezniční trať Žabokliky – Březno u Chomutova byla jednokolejná hlavní trať, vybudovaná společností Plzeňsko-březenské dráhy jako koncový úsek trati Plzeň – Březno u Chomutova. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Smidary – Vysoké VeselíŽelezniční trať Smidary – Vysoké Veselí, místními zvaná někdy jako Veselačka, je zaniklá jednokolejná neelektrizovaná trať v Královéhradeckém kraji. Vystavěla ji společnost Rakouské místní dráhy, založená v roce 1880. .. pokračovat ve čtení