Bindenschild Privilegium maius 1512

Autor:

NeznámýUnknown author

• file: W!B:

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/17239

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

178 x 317 Pixel (25106 Bytes)

Popis:

Coat of arms of Austria: Bindenschild and Archducal hat; Privilegium maius, front page of the exemplar made for Maximilian I., 1512.

Licence:

Public domain

Credit:

Privilegium maius, front page.

• file: self-made after the image given in Privilegium maius (Großer Freiheitsbrief), Österreich Lexikon aeiou, aeiou.iicm.tugraz.at

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 22:32:39 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bastian, CC BY 3.0

Relevantní články

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Rakouské arcivévodství byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous. Vznikl v roce 1359 povýšením dřívějšího rakouské vévodství na arcivévodství, oficiálně uznané císařem však bylo až roku 1453. .. pokračovat ve čtení

Státní znak Rakouska byl přijat zákonem dne 1. května 1945. .. pokračovat ve čtení

Přední Rakousy je historické označení souboru panství a území vlastněných rodem Habsburků na území Svaté říše římské mimo jejich nejdůležitější („dědičné“) rakouské země – tj. Vnitřní Rakousy a samotné Rakouské arcivévodství. Spojnicí mezi Vnitřními a Předními Rakousy byly Tyroly, spolu s později vzniklým Vorarlberskem. Tyroly byly nejprve počítány spíše k Předním Rakousům, ale později byly z tohoto celku vyděleny. .. pokračovat ve čtení

Rakouský kraj či Rakouský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl při rozšíření počtu krajů z šesti na deset v roce 1512 a přetrval formálně až do zániku říše v roce 1806 Zaujímal oblast Rakouských zemí včetně Předních Rakous. Krajským nejvyšším (Obristem), resp. krajským direktorem byl vždy panující rakouský arcivévoda. Kraj byl zcela a výlučně katolický. Rakouský kraj se od jiných říšských krajů, snad s výjimkou Burgundského, lišil prakticky absolutní převahou rakouského arcivévody nad několika málo dalšími členy. Tato převaha vedla i k tomu, že za téměř třistaletou existenci kraje se ani jednou nesešel krajský sněm, přestože kraj vysílal svého zástupce na všeobecné říšské sněmy. I touto absencí sněmovních zasedání byl kraj mezi ostatními výjimečný. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení