Blason-abbaye-gengenbach

Autor:

Brostoler

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/20581

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

158 x 159 Pixel (261517 Bytes)

Popis:

Blason de l'abbaye de Gengenbach

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

This insignia has not been confirmed to be correct because it is lacking important source information: Please edit this file's description and provide a proper source. HELP: (1) The picture claims to be authentic. As such, “own work” is no proper source by itself. If applicable, any provided source(s) doesn't show an original depiction nor an original description, and therefore may violate NPOV (neutral point of view) by being original research. (2) For coat of arms please use the blazon and/or the picture of an original interpretation to provide an adequate source, but at least one or more references to literature. (3) If this depiction is a derivative please use the Template: Derived from to avoid sequence errors, to make this work more transparent for others to view and investigate, and to avoid an infringement of the copyright licence.

[1]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 23:28:13 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení