CoA Reuss Family
Relevantní obrázky
Relevantní články
Hornosaský krajHornosaský kraj či Hornosaský říšský kraj byl jedním z krajů Svaté říše římské. Vznikl rozdělením Saského kraje r. 1512 na kraje Hornosaský a Dolnosaský. Přetrval až do zániku říše v roce 1806. Zasedání krajských sněmů se odehrávala u kulatého stolu a při hlasování neexistovaly "lavice" (kurie). Přednost některých stavů před jinými se omezovala na ceremoniální záležitosti. Krajské sněmy se konaly v 16. století v Jüterbogu a Zerbstu, jeden z nich ve Wittenbergu, v 17. a 18. století bývaly sněmy pořádány ve Frankfurtu nad Odrou a v Lipsku. Snahou bylo najít vždy město na pomezí obou krajských kurfiřtství. Od reformace byl kraj hlavní baštou protestantismu v říši, což se projevilo nejsilněji za šmalkaldské války. Říšští biskupové a preláti byli většinou sekularizováni a jejich území získala krajská knížata. .. pokračovat ve čtení
Seznam světských říšských knížat a knížectvíTento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení
Seznam titulárních říšských knížatemTato stránka představuje seznam titulárních, tedy nevládnoucích či alespoň nestavovských knížecích rodů, jmenovaných panovníky Svaté říše římské. Titulární knížata neměla žádná politická práva ve smyslu říšských zákonů. V některých případech ale mohlo jít i o (téměř) suverénní panovníky jak uvnitř říše, tak za jejími hranicemi. Z řad suverénů jsou v následujícím seznamu vypsáni jen ti, kteří nedrželi svá léna v říšské Itálii. V seznamu jsou dále také duchovní knížata, pokud se jejich knížecí titul vázal (také) na výslovně udělenou osobní knížecí hodnost a nikoli (jen) jako titul svázaný s duchovním úřadem. Tučně je označeno jméno rodu či jméno území, na něž se vázal říšský knížecí titul. V některých případech uplynul nějaký čas mezi vlastním povýšením do knížecího stavu a vystavením knížecího diplomu. Není-li uvedeno jinak, vztahují se zde uvedená data ke dni vystavení diplomu. .. pokračovat ve čtení