Coats of arms of None
This template must not be used to dedicate an uploader's own work to the public domain; CC0 should be used instead.
This work must carry justifications for free usability in both the United States and its country of origin.SVG made by Huhsunqu and adapted by TM, based on the original File:Wappen fehlt.jpg created by Rainer Zenz.
This SVG file was originally uploaded as Sin_escudo.svg:
- 2006-04-29 19:16 . . TM . . 125×150×0 (3007 bytes) Optimierte Version des Originals von Huhsunqu; 31 statt 51 Knoten
- 2006-02-21 14:15 . . Huhsunqu . . 125×150×0 (5317 bytes)
Relevantní obrázky
Relevantní články
Seznam knížecích nobilitací Rakouského císařstvíKnížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení
Stará švýcarská konfederaceStará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace, po reformaci také Republika Švýcarů jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798. .. pokračovat ve čtení
Řezenské knížectvíŘezenské knížectví byl církevní stát ve Svaté říši římské. Knížectví bylo vytvořeno v roce 1803; bylo součástí říše do jejího zániku v roce 1806 a do roku 1810 patřilo k Rýnskému spolku. Jeho hlavním městem bylo Řezno. .. pokračovat ve čtení
DauphinéDauphiné je název někdejší francouzské provincie na jihovýchodě Francie mezi řekou Rhônou a italskými hranicemi jižně od Savojska a severně od Provence. Do roku 1349 bylo Dauphiné de Viennois hrabství v Arelatském království a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení
Státní znak KazachstánuStátní znak Kazachstánu tvoří zlatý obraz šanyraku, vrchní kruhové části kupole jurty, na modrém pozadí. Ze šanyraku vycházejí na všechny strany v podobě slunečních paprsků uyky – opory kupole jurty. Po pravé a levé straně jsou vyobrazeni bájní okřídlení koně – tulparové. Ve spodní části je kazašský název pro Kazachstán, ve vrchní části pěticípá hvězda, vše ve zlaté barvě. .. pokračovat ve čtení
Dolnorýnsko-vestfálský krajDolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený. .. pokračovat ve čtení
Seznam švýcarských obcíSeznam švýcarských obcí obsahuje všechny švýcarské obce. Podle oficiálního registru obcí Švýcarska Federálního statistického úřadu (BFS) bylo k 1. lednu 2024 ve Švýcarsku 2131 politických obcí. .. pokračovat ve čtení