DEU Fuerstentum Lueneburg COA

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/205bd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

380 x 457 Pixel (20924 Bytes)

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Landschaft des vormaligen Fürstentums Lüneburg

• colors according to FIAV

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:02:25 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský, také často nazýván Arnošt Vyznavač, byl brunšvicko-lüneburským vévodou a bojovník protestantské věci v prvních letech Reformace. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Jindřich Brunšvicko-Lüneburský byl v letech 1486 až 1520 brunšvicko-lüneburským vévodou. .. pokračovat ve čtení

Bernard I. Brunšvicko-Lüneburský byl brunšvicko-lüneburský vévoda. .. pokračovat ve čtení

Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství neboli Hannoverské kurfiřtství byl stát Svaté říše římské národa německého, který ležel v Dolnosaském kraji v severní části dnešního Německa. Celek byl v pořadí devátým kurfiřtstvím Svaté říše římské a vládla mu dynastie Hannoverských, jedna z větví welfského rodu. V roce 1714 hannoverský kurfiřt Jiří I. usedl na britský trůn, čímž spojil obě monarchie v personální unii. Současně tak byl britský panovník jedním z říšských knížat. Personální unie kurfiřtství s Velkou Británií vydržela po většinu času jeho existence. Kurfiřtství zaniklo roku 1814, kdy dosáhlo povýšení na království. .. pokračovat ve čtení

Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení