DEU Goslar COA


Autor:
Formát:
485 x 540 Pixel (7964 Bytes)
Popis:
Coat of Arms of the town en:Goslar.
Komentář k Licence:
This file depicts the coat of arms of a German Körperschaft des öffentlichen Rechts (corporation governed by public law). According to § 5 Abs. 1 of the German Copyright law, official works like coats of arms are in the public domain. Note: The usage of coats of arms is governed by legal restrictions, independent of the copyright status of the depiction shown here.
Licence:
Public domain
Credit:
Stadler, K. : Deutsche Wappen - Bundesrepublik Deutschland. Angelsachsen Verlag, 1964-1971, 8 volumes. - www.ngw.nl 2007-04
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 12:35:23 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1792

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Dolnosaský kraj

Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu. .. pokračovat ve čtení

Goslar

Goslar je město ležící uprostřed Německa v Dolním Sasku v pohoří Harz. Je okresním městem stejnojmenného okresu. Má titul "Velké samostatné město". .. pokračovat ve čtení

Šmalkaldský spolek

Šmalkaldský nebo Schmalkaldský spolek byl obrannou aliancí luteránských knížat uvnitř římskoněmecké říše během poloviny 16. století. Ačkoli spolek původně vznikl z náboženských důvodů brzy po začátku protestantské reformace, jeho členové se nakonec pokusili o nahrazení Svaté říše římské aliancí, jakožto zdroje politické loajality. Ačkoli to nebyla první aliance svého druhu, na rozdíl od předchozích útvarů, jako např. Torgavský spolek, disponoval Šmalkaldský spolek dostatečně silnou vojenskou silou k hájení svých politických a náboženských zájmů. Svůj název dostal spolek podle města Šmalkaldy v Durynsku. .. pokračovat ve čtení

Říšský prelát

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení