Drapeau héthoumide

Autor:

Combrian

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/c7436

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1552 x 1196 Pixel (279207 Bytes)

Popis:

Drapeau de la dynastie arménienne des Héthoumides. Version originelle sans couronne (celles dans les sources iconographiques médiévales. Voir Source).

Licence:

CC0

Credit:

Atlas Catalan d'Abraham Cresques, vers 1375, Bibliothèque Nationale de France, côte MSS. ESP. 30.

Viz též: File:Blason du royaume arménien de Cilicie.jpg.

.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 08:10:30 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Geuiwogbil at the English Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Bitva u Ajn Džálútu se odehrála 3. září 1260. Také ji můžeme znát pod názvem bitva u Goliášových pramenů. V této bitvě se utkali Mongolové a Mamlúci. Generál Mongolů Ketbuga měl pod svým vedením až 12 000 jezdců, zatímco Kutuz a Bajbars veleli až 20 000 mamlúkům a muslimům z Egypta a Sýrie. .. pokračovat ve čtení

Antiochijské knížectví, možno také Antiošské byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie. Bylo založeno během první křížové výpravy v roce 1098 a zaniklo dobytím Antiochie sultánem Bajbarsem roku 1268. .. pokračovat ve čtení

Mamlúcké dobývání Levanty bylo tři desetiletí trvající období konfliktu muslimů (mamlúků) s křesťany (evropskými křižáky) a jejich mongolskými spojenci, který skončil zánikem křižáckých států v Zámoří (Outremeru). Nastalo po poslední velké křížové výpravě, kdy se situace křižáků v Zámoří začala výrazněji zhoršovat. Příčinou byla klesající podpora evropských mocností a slábnoucí zájem o křižácké hnutí za udržení Svaté země, kdy se pozornost předních evropských panovníků zaměstnávala jinde. Ve stejné době probíhá povstání na Sicílii zvané Sicilské nešpory nebo aragonská křížová výprava, tamním poměrům příliš neprospívala ani lokální občanská válka. .. pokračovat ve čtení

Devátá křížová výprava v letech 1271–1272 byla poslední křížovou výpravou do Svaté země. Skončila vítězstvím mamlúků, kteří postupně dobyli a obsadili všechna křižácká území na Blízkém východě. .. pokračovat ve čtení

Byzantsko-seldžucké války byly sérií několika velkých bitev, které rozhodovaly poměr sil v oblasti Anatolie a Sýrie mezi Byzantskou říší a říší seldžuckých Turků. Turečtí nájezdníci pocházející ze stepí střední Asie používali taktiky podobné, jako kdysi Hunové útočící na Římskou říši kombinované s muslimskou zanícenou bojovností; v mnoha ohledech Seldžukové Byzanci zaujali místo muslimských rivalů Byzance, kteří s Byzancí bojovali od byzantsko-arabských válek započaté volenými, umajjovskými i abbásovskými chalífy v Levantě, severní Africe i Anatolii. .. pokračovat ve čtení

Křižácké státy bylo několik feudálních panství podle západního vzoru, jejichž základy polložili evropští účastníci křížových výprav v Levantě, později v Řecku a ve Středozemním moři. Další státy nacházející se v Pobaltí byly založeny německými křižáky během severních kruciát. Hlavním rysem těchto státních celků byla kolonizace, feudalizace a christianizace dobytých území. Po dobytí se moci ujala evropská šlechta nad místním většinovým obyvatelstvem, to se projevilo výstavbou velkých hradů a příchodem dalších osadníků z Evropy, zpravidla v touze po rozvíjení obchodu, na úkor domácích. Křižácké státy jsou proto považovány za předchůdce zámořských kolonií evropských mocností. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Bagdádu a následné dobytí roku 1258 Mongoly znamenalo další krok v mongolské kampani proti muslimům. Bagdád dobyli Mongolové, ale i jejich křesťanští spojenci, vedení chánem Hülegüm, vnukem Čingischána a zakladatele Ílchanátu v Persii. Dobytý Bagdád byl vydrancován a srovnán se zemí. Bagdádský chalífa byl zavražděn, což znamenalo definitivní konec sunnitského abbásovského chalífátu. .. pokračovat ve čtení