Flag of Moravian Serbia

Autor:

Samhanin

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/b9df9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

512 x 341 Pixel (24504 Bytes)

Popis:

Flag of Moravian Serbia

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 12:57:45 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Moravské Srbsko je v historiografii užívaný název pro největší a nejsilnější srbské knížectví, které vzniklo na troskách Srbské říše. Moravské Srbsko je pojmenováno po Velké Moravě, hlavní řece celé oblasti. Moravské Srbsko bylo jako nezávislé knížectví založeno v povodí řeky Moravy v roce 1371 a roku 1379 dosáhlo největší rozlohy prostřednictvím vojenských a politických aktivit svého prvního vládce, knížete Lazara Hrebeljanoviće. V roce 1402 bylo včleněno do Srbskéhu despotátu, který existoval až do roku 1459, kdy byl dobyt Osmanskými Turky. .. pokračovat ve čtení

Srbská říše neboli Srbské carství je historiografický termín pro říši na Balkánském poloostrově, která vyvstala ze středověkého Srbského království. Založena byla roku 1346 králem Štěpánem Dušanem, známým jako „silný“ a který výrazně území státu rozšířil. Prosazoval také pravoslavnou církev srbského patriarchátu. Jeho syn a nástupce Štěpán Uroš V. však o většinu území přišel a s jeho smrtí roku 1371 se Srbská říše definitivně rozpadla. Někteří z nástupců Štěpána V. se v některých částech Srbska do roku 1402 prohlašovali za císaře (cary). .. pokračovat ve čtení

Srbský despotát byl v první polovině 15. století srbský státní útvar středověku. Ačkoli se bitva na Kosově poli z roku 1389 obecně považuje za konec středověkého Srbska, tak tento despotát, který byl nástupcem Srbské říše a moravského Srbska, přežil dalších sedmdesát let, a předtím, než byl roku 1459 dobyt osmanskými Turky, zažil kulturní a politickou renesanci. I po dobytí nadále formálně existoval v exilu v Uhersku až do poloviny 16. století. Pavle Bakić byl posledním srbským despotou, který byl uznán jak osmanskou, tak habsburskou říší. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Kosově poli se odehrála 15. června 1389 na Kosově poli asi 100 kilometrů severně od Skopje, svého času korunovačního města srbského cara a krále Štěpána Dušana. Na straně jedné se zde střetli srbský kníže Lazar Hrebeljanović, kníže Vuk Branković a bosenský král Tvrtko I. Kotromanić, na straně druhé osmanský sultán Murad I., kterého doprovázeli jeho synové Yakub a Bayezid. Křesťanské jednotky byly posíleny řadou pomocných oddílů z Albánie, Bulharska a Uher, Osmanům asistovali jejich vazalové z podmaněných zemí. Ačkoli výsledek bitvy zůstal nerozhodný, další činy uherského a polského krále Ludvíka I. z Anjou znamenaly oslabení křesťanských spojenců, díky nimž si Osmané upevnili své pozice na Balkáně, kde zanedlouho vyvrátili druhou bulharskou říši. .. pokračovat ve čtení

Expanze Osmanské říše na Balkán představuje významnou etapu v dějinách Turecka i národů Balkánského poloostrova. Expanze na Balkáně předcházela osmanskému vpádu do střední Evropy a na několik staletí významně společensky, kulturně i nábožensky ovlivnila národy Balkánského poloostrova. Na Balkáně získali Osmané první území již roku 1354, když do jejich rukou přešla pevnost v Dardanelách. O pár let později získali Osmané Drinopol a začali se stále více prosazovat. Po bitvě na Kosově poli se dostalo Srbsko do závislosti na Osmanské říši a Osmané poté také připojili k říši zbytky Bulharské říše. .. pokračovat ve čtení

Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím s jeho evropskými spojenci. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši. .. pokračovat ve čtení

V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj. Evropské síly vedené uherským králem Zikmundem Lucemburským, označované někdy jako Nikopolská křížová výprava, v tomto boji drtivě podlehlo početnějšímu turecko-srbskému vojsku osmanského sultána Bajezida I. nedaleko pevnosti Nikopolis na bulharském území. Selhání tohoto podniku ze strany křižáků se přičítá nejednotné taktice jejich společného vojska, zejména účastníkům Francie, tj. zbrklosti francouzských rytířů, kteří provedli předčasný unáhlený výpad proti tureckým silám, bitva se pak už vyvíjela jen v neprospěch křižácké strany vedoucí až ke katastrofálnímu výsledku. Pouze malá část křižáků včetně Zikmunda Lucemburského se zachránila, většina padla na bojišti a část se octla v tureckém zajetí, kde byli poté popraveni. Znamenalo to také konec nadějí na záchranu skomírající Byzantské říše a další balkánské národy, které ani společnými silami nemohly vzdorovat vzrůstající osmanské moci. .. pokračovat ve čtení