Přerov, nádraží

Autor:

palickap

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c1c

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4000 x 3000 Pixel (3151162 Bytes)

Popis:

Tato fotografie vznikla v rámci třetího ročníku grantu fotografie českých obcí.

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 23:17:43 GMT

Relevantní obrázky

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Relevantní články

Přerov je železniční stanice ve stejnojmenném městě, která se nachází na původní železniční trati společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) ve městě Přerov na adrese Husova 632/1. Je to důležitý železniční uzel a součást II. železničního rychlostního koridoru a VI. evropského železničního koridoru. Výpravní budova je kulturní památka České republiky. .. pokračovat ve čtení

Železniční trať Přerov–Břeclav je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841. .. pokračovat ve čtení

Železniční trať Brno–Přerov je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze. .. pokračovat ve čtení

Přerovské povstání proti nacistickým okupantům proběhlo v Přerově a jeho bezprostředním okolí 1. května 1945. Povstání odstartovala mylná informace o konci války, kterou rozšířil zdejší rozhlas. Místní obyvatelé podpoření partyzány poté začali s živelným odzbrojováním německých vojáků a rychle organizované revoluční výbory vyslaly své zástupce na jednání s městskými orgány. Jakmile se však okupanti lépe informovali o celkové situaci, povolali proti povstalcům posily, s jejichž pomocí byla vzpoura velice rychle rozprášena. Nejprudší boje se odehrály v prostoru přerovského železničního nádraží. .. pokračovat ve čtení

Masakry Němců v Československu na jaře a v létě 1945 ze strany českého a slovenského obyvatelstva probíhaly v atmosféře poválečné represe vůči Němcům a doprovázely tzv. divoký odsun. Veřejné proslovy z exilu se vracejícího prezidenta Edvarda Beneše z 12. a 16. května 1945, v nichž prohlásil odsun Němců za absolutní nutnost, dozvuky fronty a květnového povstání, znamenaly zintenzivnění napětí mezi českou a německou částí obyvatelstva. Při vyhánění Němců, označovaném jako „divoký odsun“, docházelo k „popravám“, vraždám a jiným násilným útokům proti Němcům i českým kolaborantům. V období divokého odsunu uprchlo či bylo vysídleno podle převažujících odhadů 600 000 Němců, mnoho z nich hledalo první útočiště za hranicemi v Rakousku. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení